Tisíce radikálů bojujících na Blízkém východě včetně bojovníků několika teroristických organizací se přesouvají do zóny konfliktu v Náhorním Karabachu. Uvedl to šéf ruské Služby vnější rozvědky Sergej Naryškin. (Foto: Wikimedia)
„Podle informací, které má SVR k dispozici, se do zóny konfliktu stahují žoldnéři z bojujících na Blízkém východě mezinárodních teroristických organizací, včetně Džabhat an-Nusry, Firqat Hamzy, Sultan Murad, a zároveň extremistických kurdských organizací. Jde přitom o stovky a dokonce tisíce radikálů, kteří chtějí vydělat na nové karabašské válce,“ uvedl Naryškin.
Naryškin rovněž zdůraznil, že zcela novým faktorem vnějšího ovlivňování situace je otevřená podpora Ázerbájdžánu ze strany Turecka.
„Ke střetům podél linie dotyku v Náhorním Karabachu docházelo i dříve. Současné zostření situace vyvolává větší znepokojení nejen kvůli svému rozmachu, ale zásadně novému ovlivňování vnějších faktorů. Na stranu Ázerbájdžánu se poprvé tak otevřeně a jednoznačně postavilo Turecko,“ sdělil.
„V Moskvě si všímají eskalace napětí kolem Náhorního Karabachu s rozrušením. Pro Rusko jako spolupředsedu minské skupiny OBSE je nová válka v regionu nepřípustná. Není nám rovněž lhostejné, že během ozbrojených střetů umírají lidé přátelských nám arménského a ázerbajdžánského národu,“ dodal.
Ozbrojené střety na linii dotyku v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání konfliktu, informuje se o dělostřeleckém ostřelování civilních obcí neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakertu. Arménie vyhlásila válečný stav a všeobecnou mobilizaci. Ázerbájdžán vyhlásil částečnou mobilizaci a místy válečný stav.
Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a zavázaly se k zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných. Turecko ze své strany uvedlo, že je připraveno poskytnout Ázerbájdžánu jakoukoli požádanou pomoc.
Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru roku 1988, kdy Náhorně-Karabašská autonomní oblast vyhlásila vystoupení ze složení Ázerbájdžánské SSR. V průběhu ozbrojené konfrontace v letech 1992 až 1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy.
Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE za spolupředsednictví Ruska, USA a Francie. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie zase hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není smluvní stranou.
Zdroj: snews.com
