Valné shromáždění OSN přijalo „omnibus“ rezoluci, aby povzbudilo v reakci na COVID-19 mezinárodní spolupráci. (Foto: VCG)

Rezoluce, která byla přijata 169 hlasy ku 2, které byly nepřítomné, identifikuje mezinárodní spolupráci, multilateralismus a solidaritu jako jediný způsob, aby svět mohl efektivně na globální krize jako COVID-19 reagovat.

Je to jasný a silný signál vyslaný mezinárodní komunitou, že v době mohutné krize COVID-19 není tím, co svět potřebuje, unilateralistický styl „moje země v první řadě“ nebo stažení se z mezinárodních organizací, nebo snahy podněcovat konfrontace mezi různými ideologiemi a politickými systémy.

Koronavirus je bezprostřední hrozbou pro každého v tomto světě. Zatímco některé země se vracejí k normálu, když se díky přísné prevenci a kontrolním opatřením podnikové aktivity a každodenní životy lidí postupně vrací, mnoho dalších zemí se pořád potýká s útoky tohoto viru, jako jsou Spojené státy, kde se počet zemřelých blíží 200 000.

V normálních časech byste od hlavních mocností očekávali silnější a naléhavější smysl pro misi, aby se ruku v ruce zapojily do zvládání COVID-19. Bohužel to, čeho jsme svědky, je praxe „moderního pirátství“ na zdravotních pomůckách na mezinárodních letištích nebo pokusy monopolizovat si vakcíny od německých a francouzských společností. A navíc k tomu došlo ke stažení Spojených států ze Světové zdravotnické organizace (WHO), tj. z klíčového mezinárodního orgánu pro koordinaci globálního úsilí proti pandemii.

Pandemie COVID-19 se „formuje do události, co jednou za století svým rozvoje transformuje náš svět,“ říkají noviny Chinese Position Paper k 75. výročí založení OSN. Svět „vstupuje do období turbulentní změny“ s nárůstem protekcionismu, unilateralismem a praktikami šikanování.

Navíc k opuštění WHO se Washington stáhl z Pařížské klimatické dohody, čímž sabotuje globální úsilí boje s klimatickou změnou. USA rovně couvají ze smluv o kontrole zbrojení. Stáhly se i z Íránské jaderné dohody, opustily Smlouvu o raketách středního doletu (INF), opustily Dohodu o otevřeném nebi s vojenskou transparentností a odmítly prodloužit Novou dohodu o redukci strategických zbraní (START).

Washington rovněž vyhrožoval vrcholným žalobcům Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) zrušením víz i trestním vyšetřováním. V důsledku toho se základna mezinárodní bezpečnosti otřásla a vyloučeny nejsou nové závody ve zbrojení.

USA kromě odmítání mezinárodních závazků a odpovědnosti jakožto nejmocnější světová zemi rozpoutaly ještě série útoků na Čínu v důsledku obav Washingtonu, že jeho globální převahu by mohla nahradit rostoucí Čína.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres (vlevo) mluví 24. února 2020 o situaci ohledně COVID-19 v ústředí Světové zdravotnické organizace v Genevě ve Švýcarsku. / Xinhua

Washington po uvalení tarifů na čínské zboží v rámci obchodní války zaútočil na čínské technologické společnosti buď odříznutím od dodávek součástek jako v případě Huawei, aniž by měl jakékoliv důkazy, že by tato společnost něco páchala, nebo nucením prodeje na druhořadých trzích jako v případě TikTok prostě na základě obav o národní bezpečnost i přestože, zase nemají žádné důkazy.

S tím, jak je Čína čím dále více americkou vládou a činiteli líčena jako jejich vrcholný sok, tak zase svou ohavnou tvář ukazuje McCarthyismus. Čínští studenti a vědci se toho uprostřed takových proti-čínských sentimentů stávají oběťmi. Např. více než 1 000 studentům a vědcům byla bez řádného vysvětlení zrušena víza. Čínští studenti odcházející z USA jsou vystaveni hroznému obtěžování pohraničních orgánů. Jeden student zdůraznil, že „už po zkušenostech s prohledáváním neuvažuje o nové návštěvě této země.“

Vzhledem k tomu, že USA a Čína jsou dvěma největšími ekonomikami a dvěma nejmocnějšími zeměmi dnešního světa, tak pokusy USA se od Číny izolovat vytváří zpětné rázy daleko a hluboko v mezinárodní komunitě. Prostě řečeno, zbytek světa se potýká s takovými těžkými otázkami: Jsme na straně Pekingu anebo Washingtonu?

Co stojí za pozornost je to, že Peking nikdy žádnou zemi nepožádal, aby si vybrala stranu, ani neusiloval o alianční systém k odporu vůči jakékoliv skupině zemí. Čína místo toho pevně trvá na pravidlech Spojených národů, tj. jedné ze světově nejdůležitějších mezinárodních organizací.

Čína např. v reakci na iniciativu OSN o globální humanitární plán řešení COVID-19 věnovala WHO 50 milionů US dolarů nabídnutých na pomoc více než 150 zemím a organizacím stejně jako posílením zdravotního exportu do více než 200 zemí a regionů.

Čína se rovněž sdružuje se všemi stranami k ochraně íránské jaderné dohody v rámci praxe multilateralismu, což je protiklad unilaterálnímu přístupu Washingtonu.

Rok 2020 znamená 75. výročí založení Spojených národů. Tématem letošních připomínkových akcí je stanoveno jako „Budoucnost, jakou chceme, OSN potřebujeme: Ujištění o našem kolektivním závazku k multilateralismu.“ OSN byla před 75 lety založena s odhodláním zachránit nastupující generace od útrap války.

Takové téma je ve světě s bezprecedentními výzvami vysoce relevantní, když v takovém světě je jen jediná supervelmoc natěšená znovu sehrát nákladnou Studenou válku, která může vést jedině k větší nestabilitě, chaosu a ke konfliktům.

V tomto kontextu, jak praví dokument o čínském postoji, je třeba, aby se všechny země dívaly za obzor té pandemie a nacházely odpovědi na důležité otázky jako, jak bude svět vypadat a jaký druh organizace OSN svět potřebuje.

Xu Qinduo