V éře po epidemii nového koronaviru musí Čína a Evropská unie vzhledem ke složité globální ekonomické situaci prohloubit hospodářskou a obchodní spolupráci, aby nejen podpořily hospodářský růst v Číně a EU, ale také pomohly globálnímu hospodářskému oživení a vyvinuly nový model globálního růstu. (Foto: Flickr)

Za prvé, Čína by měla urychlit otevírání se na vysoké úrovni, aby zvládla inherentní jistoty a nejistoty ekonomické globalizace. Čína ve skutečnosti již přijala opatření k přesunu zaměření od obchodu se zbožím k obchodu se službami. Výsledkem je, že od roku 2014 do roku 2019 se obchod se službami zvýšil z 3,7 bilionu yuanů (542,21 miliardy dolarů) na 5,4 bilionu yuanů, přičemž jeho podíl na celkovém objemu se zvýšil z 12,3 procenta na 14,6 procenta.

Od zboží a výrobních faktorů po otevírání institucí tento posun znamená otevírání se na vysoké úrovni v Číně, protože má za cíl integrovat domácí a mezinárodní pravidla, předpisy, normy a postupy řízení. Například Čína rok od roku zkracuje svůj negativní seznam pro přístup na trh. V roce 2020 se počet položek na negativním seznamu snížil na 33 a v pilotních zónách volného obchodu na 30.

Dne 1. června letošního roku Čína oznámila, že z Hainanu vytvoří přístav volného obchodu srovnatelný s nejlepšími přístavy volného obchodu na světě, aby vytvořila novou platformu pro otevírání se, usnadňovala liberalizaci obchodu a investic a prováděla politiky „nulové sazby, nízké daňové sazby a zjednodušený daňový systém“, přičemž bude zkoumat správní, legislativní a soudní ujednání na podporu otevírání se na nejvyšší úrovni prostřednictvím „integrované institucionální inovace“.

Pro Čínu je podpora mnohostranného a dvoustranného volného obchodu hlavním úkolem. Čína přikládá velký význam hospodářské a obchodní spolupráci s EU, a proto se snaží finalizovat investiční dohodu mezi Čínou a EU.

Za druhé, Čína také musí urychlit otevírání se na vysoké úrovni, aby podpořila vývojový model „dvojitého cyklu“. Model „dvojitého cyklu“, který je zaměřen na domácí ekonomiku, má za cíl integrovat domácí ekonomiku s globální ekonomikou ve snaze vyvinout pro Čínu nové výhody v globální spolupráci. Konkurence je součástí čínské ekonomické modernizace a transformace.

Model „dvojitého cyklu“ je založen na analýze, že čínská ekonomická modernizace a transformace uvolní obrovský potenciál domácí poptávky. Očekává se, že v příštích 10–15 letech se podíl čínského sektoru služeb na HDP zvýší nejméně o 10 procent.

Skutečnost, že Čína bude následovat vývojový model „dvojitého cyklu“, ještě neznamená, že se uchýlí k operacím za zavřenými dveřmi. Čína naopak vyvíjí obrovské úsilí o integraci domácích a globálních tržních pravidel a norem, aby se domácí trh mohl lépe přizpůsobit změnám na mezinárodním trhu a dále integrovat vnitřní a vnější cyklus.

Ještě důležitější je, že model „dvojitého cyklu“ neznamená vládní dominanci, místo toho to znamená hlubší tržně orientované reformy a umožnění trhu hrát větší roli při alokaci zdrojů.

A za třetí, otevírání se na vysoké úrovni a model „dvojitého cyklu“ vytvoří větší prostor pro čínsko-evropskou hospodářskou spolupráci, zejména proto, že rostoucí čínská spotřeba se stala důležitou podporou hospodářské spolupráce mezi Čínou a EU. V příštích pěti až deseti letech se očekává, že čínská spotřeba služeb vzroste o 10–15 procent.

Obrovský potenciál Číny v oblasti spotřeby služeb je výhodou pro EU, protože může poskytovat takové služby, jako je výzkum a vývoj, finance, lékařská péče a odborné vzdělávání. Očekává se tedy, že se tržní prostor pro společnosti z EU v Číně bude dále rozšiřovat.

Pro další rozvoj svého obchodu se službami musí Čína prohloubit hospodářskou a obchodní spolupráci s EU. Největší potenciál hospodářské spolupráce mezi Čínou a EU spočívá v obchodu se službami. V roce 2019 představoval čínský obchod se službami 14,6 procenta z celkového mezinárodního obchodu, což je o 9,2 procenta méně, než je celosvětový průměr.

Ale od roku 2010 je Čína nejrychleji rostoucím trhem pro vývoz služeb EU. V současné době tvoří obchod se službami mezi Čínou a EU pouze asi 14 procent jejich celkového obchodu. Pokud se podíl obchodu se službami mezi Čínou a EU zvýší na celosvětový průměr 23,8 procenta, jejich objem obchodu se službami dosáhne 167,8 miliardy amerických dolarů.

Rychlý růst digitální ekonomiky v Číně rovněž posílil čínsko-evropskou hospodářskou spolupráci. V roce 2018 představovala digitální ekonomika 32,9 procenta čínského HDP. Odhady ukazují, že se čínský digitální obchod v roce 2030 vyšplhá na 37 bilionů yuanů, což je 11násobek současného objemu. Pokud by Čína a EU navázaly digitální partnerství, kterým by společně urychlily otevírání svých digitálních odvětví a společně pracovaly na vybudování globálního mechanismu na podporu digitální ekonomiky, nejenže by dále prohloubily spolupráci, ale také vytvořily novou hnací sílu pro globální ekonomický růst.

Závěrem lze říci, že jelikož otevírání se na vysoké úrovni a model „dvojitého cyklu“ jsou dobré pro hospodářskou a obchodní spolupráci mezi Čínou a EU, měly by Čína a EU společně zahájit volný obchod se službami, včetně informačních a komunikačních technologií, vzdělávání, zdravotní péče, kultury a ochrany životního prostředí, a vytvořit nové platformy pro hospodářskou spolupráci, například zavedením standardů služeb EU do přístavu volného obchodu na Hainanu, aby se z něj stala nová platforma pro obchod se službami na vysoké úrovni.