Těsně před koncem roku 2020 našeho kalendáře došlo k podepsání už sedm let vyjednávané Investiční smlouvy s Evropskou unií (CAI), která má otevřít novou éru spolupráce mezi oběma mohutnými globálními ekonomickými celky. (Foto: Youtube)

Teď se však blíží konec roku tradičního čínského lunárního kalendáře, kdy má skončit rok krysy a začít rok buvola. Tento končící poslední rok krysy bohužel splnil neblahá očekávání, jaká se s ním podle dávné čínské folklórní tradice spojují, že jde o rok rozvratu, kdy jako by ti hlodavci vše rozhlodali, neboť svět postihla pandemie a s ní spojená zdravotní krize i globální ekonomická deprese, a je zvláštní, že stejně tak tomu bylo v předchozím roce stejného zvířete, protože tehdy vypukla globální finanční krize. Je však čas chystat se na rok buvola, tažného zvířete představujícího usilovnou práci na realizaci nadcházejících nadějí a směřování k lepším zítřkům plným prosperity. A k přípravě na realizaci takových nadějí by měl směřovat summit Čína-CEEC 17+1, který letos kvůli pandemii proběhne těsně před novým lunárním rokem virtuálně 9. 2. 2021, přičemž původně měl proběhnout už loni, ale epidemie způsobila jeho odklad.

Za čínskou stranu se shromáždění zúčastní sám čínský prezident a za stranu sedmnácti zemí střední a východní Evropy tvořící seskupení CEEC taktéž hlavy států a vlád, aby všichni tito vůdci projednali perspektivy nadcházející pro všechny zúčastněné výhodné spolupráce, která už od roku 2012, kdy se tato spolupráce – původně s menším počtem zemí – začala, ukázala být velice pro všechny zúčastněné přínosnou a ekonomicky výhodnou.

Přes nepochybně značný význam nadcházející události o tom však naše média příliš neinformují, a tak se o oznámení této události českou tiskovou agenturou ČTK dočítám ze South China Morning Post, kde píší i o tom, že český prezident Miloš Zeman se této videokonference zúčastní z Polska, kde bude na summitu Visegrádské čtyřky s vůdci Polska, Slovenska a Maďarska, přičemž načasování této porady Visegrádské skupiny souběžně s uvedeným summitem nejspíš také nebude náhodné a musí jít o událost, se kterou tato skupina zemí spojuje nemalá očekávání.

South China Morning Post rovněž v minulosti informoval, že na uspořádání uvedeného, dlouho odkládaného summitu už počátkem února naléhala Čína, neboť po podepsání nové investiční dohody s Evropou a v okamžiku, kdy během uplynulého roku nabyla spolupráce mezi Čínou a Evropou novou vyšší hybnost, chce této hybnosti využít k posílení vztahů s Evropou.

Teď po podepsání nové investiční dohody s EU by, doufejme, mohlo toto virtuální shromáždění přinést i určitý průlom ve věci, v níž tento formát spolupráce dosud nepřinesl takové ovoce, jaké se od něj očekávalo. Když totiž roku 2012 formát Spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (Cooperation between China and Central and Eastern European Countries – CEEC) vznikl, spojovaly se s ním značné naděje v oblasti rozsáhlé investiční spolupráce. Ač ekonomická spolupráce mezi oběma stranami neustále úspěšně roste, objem investic dosud zdaleka nedosáhl ke splnění nadějí, které se do ní vkládají. A někteří vidí určitý problém i v neustále rostoucím obchodním deficitu při obchodech s Čínou.

Pořádání těchto za normálních okolností každoročně svolávaných summitů probíhá na základě rotace v jednotlivých členských zemích. Poslední summit proběhl v dubnu 2019 v chorvatském Dubrovníku. Odložený loňský summit měl proběhnout také v dubnu a tentokrát v čínském Pekingu, kdy hostitelem měl být čínský prezident Xi a zaujmout i místo premiéra Li Keqianga, který byl od roku 2013 spolupředsedou summitu. Když tomu bylo až tak, vkládala zřejmě Čína do summitu, který bylo nutno nakonec odložit, nemalé naděje, a ty se nyní přenesou do letošního virtuálního summitu.

Z takových těch obecných prohlášení čínských činitelů a pozorovatelů se na summitu vedení oněch 18 zemí má jednat o boji s virem, ekonomickém zotavení po pandemii i o klimatické změně.

Nelze však pochybovat, že jednou z nosných agend jednání Čína-CEE bude Čínsko-evropský železniční expres, čili Trans-erurasijský pevninský most, tedy projekt zatím v rozběhu, ale s nesmírnou hybností. Ač byl uplynulý rok obdobím těžké hospodářské deprese, tak právě po železniční trase z Číny do zemí střední a východní Evropy přijelo nejvíce zboží v historii, když z pandemie zotavená Čína svým zbožím zachraňovala narušené evropské dodavatelské řetězce a obrovský nárůst potřeby zdravotního zboží a tato trasa úspěšně konkurovala i námořní a letecké dopravě.

„Tyto nákladní vlaky se ukázaly být úspěchem a ony zajistily hladké fungování dodavatelského řetězce během pandemie,“ řekl expert na mezinárodní vztahy na Renmin University v Pekingu Wang Yiwei.

Video o čínských nákladních vlacích do Evropy, jejichž přeprava v roce koronavirové krize 2020 překonala všechny rekordy