Rok 2020 měl být rokem nepřerušené globalizace a volného obchodu až do příchodu pandemie COVID-19, která měla kataklyzmatický účinek na světové ekonomiky. (Foto: Pxfuel)

Šoková vlna způsobená virem ovlivnila všechny aspekty normálního života, od našich osobních vztahů až po mezinárodní vztahy.

Sociální distancování decimuje lidské interakce a klade větší zátěž na správné diplomatické interakce mezi zeměmi.

Zdá se, že ruku v ruce s výše uvedeným přichází hluboká reflexe nejen o roli země ve světě, ale také o jejích vazbách na ostatní.

Podle zprávy „Transatlantické trendy 2020: Transatlantické stanovisko ke globálním výzvám před a po COVID-19“ je Německo nesporným lídrem v Evropě a vliv země od ledna letošního roku vzrostl.

Dokument zveřejněný v červnu Německým Marshallovým fondem zjistil, že zatímco 63 procent německých respondentů a 64 procent francouzských respondentů v lednu považovalo Berlín za nejvlivnější evropskou mocnost, úcta země během pandemie vzrostla o 13 bodů, respektive o 8 bodů.

Stejný výzkum rovněž naznačuje, že vliv Číny na globální scénu významně vzrostl po skončení první vlny pandemie, přičemž mezi lednem a květnem 2020 se výsledky zdvojnásobily: z 13 procent na 28 procent ve Francii a z 12 procent na 20 procent v Německu.

Tato zjištění se zdají být součástí většího trendu, protože průzkum Pew Research Center publikovaný v květnu 2020 zjistil, že ačkoli 37 procent německých respondentů uvedlo, že upřednostňují vztah své země se Spojenými státy, 36 procent cítilo totéž o Číně.

Vztahy mezi EU a Čínou jsou prioritou německého předsednictví v EU. Zahraniční politika se letos zabývá celkovým cílem „posílení Evropy jako kotvy stability ve světě“, jak oznámila kancléřka Angela Merkelová.

Vztahy jsou pro EU o to důležitější, že souvisejí také s jejími ekonomickými vazbami s Čínou, přičemž je třeba mít na paměti, že ta byla v roce 2019 opět nejdůležitějším obchodním partnerem Německa. Německo představuje přibližně jednu třetinu čínského obchodu s EU a je největším vývozcem bloku do Číny v EU.

Evropa se při reakci na COVID-19 musí hodně učit od Číny. Vidíme také aktivní pokus ze strany Německa zapojit Peking do spolupráce s Evropou v oblasti ochrany proti změně klimatu.

Virtuální akce, kterou 6. října uspořádalo německé spolkové ministerstvo zahraničí a Německá energetická agentura s názvem „Čína a nové aliance EU pro ochranu klimatu“, dobře navázala na zářijové elektronické setkání, během kterého obě strany oznámily ambicióznější cíle v oblasti změny klimatu a dohodly se na zahájení dialogu o životním prostředí a klimatu na vysoké úrovni.

Zatímco zbytek světa se snaží zabránit tomu, aby nové případy COVID-19 zastavily křehké zotavování z recese, Čína byla jedinou hlavní světovou velmocí, která se jí vyhnula, přičemž její HDP zaznamenal ve třetím čtvrtletí letošního roku meziroční nárůst o 4,9 procenta.

Jelikož se nedávné zhodnocení RMB ukazuje jako pozitivní pro čínský dovoz, který podle agentury Reuters „rostl letos v září nejrychlejším tempem“ (vzrostl o 13,2 procenta) – stejně jako kupní síla lidí, globální posun ke konzumaci zboží ze služeb může sloužit jako dokonalá příležitost pro zemi k podpoře evropského růstu.