V Jihoafrické republice prošel návrh na změnu ústavy. Cílem změny je vyvlastnění bílých farmářů bez náhrad za ukradené farmy a „navrácení“ farem a pozemků Jihoafričanům tmavé pleti.
Návrh předložil člen levicové jihoafrické strany EFF Julius Malema. Při prosazování ji podpořil slovy: „Musíme zajistit, abychom obnovili důstojnost našich lidí, aniž bychom kompenzovali zločince, kteří ukradli naši zemi.“ Nově zvolený prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa přislíbil, že urychlí převod pozemků od bílých farmářů na černé. V projevu pak prezident zdůraznil, že je potřeba převod provést tak, aby nebyla ohrožena výroba a produkce potravin.
Informace přinesl britský deník Independent. Pro návrh na změnu ústavy hlasovalo 241 hlasů, proti bylo 83 hlasů. Snaha o změnu vlastnických práv na pozemky a farmy byla patrná již v minulých letech. Ovšem kritika vládních kroků upozorňovala na to, že farmy vedené černochy nebyly dostatečně produktivní a že chyba je v tom… že se musely porovnávat s produktivitou farem bělochů, nejspíš.
Ať žije Zimbabwe
V této záležitosti nejde jinak, než zmínit tyranského samovládce Mugabeho, který v Zimbabwe zavedl stejný zákon. Roku 2000 uzákonil Mugabe pozemkovou reformu, která znamenala jediné – vyvlastnění bílých farmářů a předání farem do rukou černochů. Už v roce 2008 pak byla v Zimbabwe hyperinflace ve výši 500 000 000 000 000 %. Místní měna se stala bezcenná, poslední akcí v domácí měně byl tisk bankovky v hodnotě 100 miliard zimbabwských dolarů. Pak se s ostudou přešlo na americký dolar a jiné valuty. Přičemž je nutné zmínit i kurz měn. Za 35 biliard zimbabwských dolarů se dal v roce 2015 získat jeden dolar americký. Vysvětlení, co je to biliarda. Posloupnost – tisíc, milion, miliarda, bilion, biliarda. Vždy přidat tři nuly. Jeden americký dolar šel tedy koupit za 35 000 000 000 000 000 dolarů zimbabwských. Pro chleba v Zimbabwe tedy s třemi igelitkami plných peněz.
Loni musel Mugabe odstoupit pod tlakem veřejnosti a hlavně armády. Na jeho místo nastoupil generál Emmerson Mnangagwa. Ihned zrušil Mugabeho pozemkové reformy. A co se stalo? Viz video. Zimbabwané s radostí až dětinskou vítali bílé farmáře, kteří se vrátili do země. Nutno dodat, že před pozemkovými reformami v roce 2000 byla Zimbabwe v rámci Afriky zemědělsky velmi úspěšná. Po pozemkových reformách nastal hladomor v zemi. Ano, v zemi kvetl za dob Mugabeho obchod s drogami. Ale to je tak asi všechno, co tam kvetlo. Ale jo, ještě epidemie AIDS a cholery.
Chystá se JAR na stejnou cestu?
Nejspíš ne. JAR je prominentní země. Místní terorista Nelson Mandela, který se v době apartheidu prostřílel až do vlastního uvěznění, což ocenila světová veřejnost tím, že mu později udělila Nobelovu cenu, je ikonou zrovnoprávnění černochů. On byl bojovník proti apertheidu, je jedno, že proti němu bojoval, podobně jako Jasir Arafat v Palestině, za pomoci výbušnin a teroru. Jde o tu myšlenku, která vyhrála.
Přesto můžeme sledovat nebývalý nárůst násilí, který je v Jihoafrické republice namířený proti bílým obyvatelům. V Zimbabwe bylo před pozemkovými reformami 5,5 % bílých obyvatel. Nyní jich tam je 0,01 %. V Jihoafrické republice bude vývoj podobný. Pro příklad, v jakém stavu je země v této době – v lednu tohoto roku byly uneseny dvě bílé farmářky, několik hodin sloužily jako sexuální hračky, poté je násilníci umučili a zapálili. Od začátku tohoto roku došlo ke 119 podobným zvěrstvům. Nemluvě pak o předchozích letech, kdy počet násilí na bílých setrvale stoupal. Odporně fascinující neúcta k životu. A rasismus postavený na skutečné nenávisti a závisti.
Co bude následovat?
Jihoafrická republika se postupně zafrikanizuje. Poté, co se zbaví bílých obyvatel, kteří jsou v drtivé většině patriotičtí, milují svůj domov, za který také považují Jihoafrickou republiku, kteří chrání zemi před chamtivým nájezdem korporací, jsou zárukou efektivní práce a touhy si svou prací štěstí zasloužit, upadne země do klepet korupce, korporace se začnou přetahovat o vliv, zhorší se zemědělství, ekonomika, bezpečnost v zemi. A za pár let, pokud tuhle šílenou dobu přežijeme, se můžeme těšit na provolání nějakého eurohujera, který bude kvičet, že Jihoafričané, kteří se k nám probíjí skrze vlny Středozemního moře, máme povinnost přijmout, protože oni trpí ve své zemi, trpí hladem, bezprávím, trpí jako ta zvěř a my máme, prostě máme, povinnost, morální povinnost, je přijmout. Vždyť jsme za jejich nepohodu zodpovědní.
Co na to naše lidsko-právní neziskovky? Mlčí. Mlčí stejně, jako když na veřejnost prosakují informace o vzrůstající vlně násilí v EU ze strany uprchlíků. Jako kdyby nevěděly, že jejich ticho jde slyšet daleko víc a že se jim to ticho může vrátit ozvěnou.
Zdroj: dt24.cz