V severním Německu je každý třetí „obchod“ na pokraji bankrotu, protože inflace a energetická krize způsobují v obchodech spoušť. (Foto: Flickr)

Maloobchodní sektor, který se potýká s náklady na energie, které již nelze pokrýt, se nyní obrátil na německou vládu s naléhavou žádostí o pomoc: Varují, že bez účinné státní pomoci hrozí uzavření řady podniků.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku, Šlesvicku-Holštýnsku a Hamburku se podle předsedy Severního obchodního svazu Andrease Bartmanna maloobchod potýká s problémovou situací, která „v takové složitosti ještě nikdy neexistovala“. Nelze vyloučit, že v příštích dvanácti měsících bude muset být uzavřena až třetina obchodů, vysvětlil dále.

OSN varuje centrální banky: Uvrhnete světovou ekonomiku do recese

Rostoucí ceny a narušené dodavatelské řetězce budou kritickou situaci podniků zhoršovat téměř z hodiny na hodinu, zatímco nákupní nálada zákazníků se blíží k bodu mrazu, uvedl Bartmann. Kromě toho došlo k prudkému nárůstu nákladů na energie, což hrozilo, že se ztenčí i tak malé zisky mnoha obchodů.

Psychologie a skutečná recese

To vše naráží na „obchody, které jsou v některých případech oslabené i po dvou letech trvání podmínek koruny“. Podle obchodní asociace byly prodeje oblečení, hraček, obuvi nebo domácí elektroniky v prvním pololetí v některých případech ještě dvojciferně nižší než v období před zahájením projektu Corona. Kvůli válce na Ukrajině a plynové krizi se od poloviny roku projevuje výraznější pokles prodeje, který, jak vysvětlil generální ředitel Dierk Böckenholt, „má také hodně společného s psychologií“.

Již nyní je obtížné přenést vyšší ceny výrobců v plné výši na zákazníky. Turisté se navíc zdráhají nakupovat, což hrozí, že se maloobchod v prázdninových regionech stane neekonomickým. Majitelé obchodů reagovali zkrácením otevírací doby a snahou ušetřit energii, ale jejich možnosti byly omezené, protože mnoho míst již bylo v minulých letech převedeno na úspornější LED osvětlení. Böckenholt požadoval, aby byl maloobchod považován za součást poskytování veřejných služeb.

Centrální banky tvrdí, že zachovávají hodnotu peněz prostřednictvím inflace

Není to sprint, ale maraton

Zejména pro venkovské regiony v Meklenbursku-Předním Pomořansku požadoval Böckenholt účinné dlouhodobé programy pomoci. Je třeba „ne sprint, ale maratonský běh“. Obchodní sdružení podpořilo požadavky na stanovení stropu pro ceny energií na míru tomuto odvětví. Böckenholt mimo jiné navrhl pravidlo pro podniky, jejichž existence je ohrožena rychle rostoucími náklady na elektřinu.

Krize v sektoru malých a středních podniků se však neomezuje pouze na jednotlivé regiony, ale lze ji pozorovat v celé zemi. Podle průzkumu Svazu německého průmyslu (BDI) téměř každý čtvrtý podnik v současné době zvažuje přesun části své výroby do zahraničí nebo k tomuto kroku již přistoupil. Německý svaz chemického průmyslu (VCI) uvedl, že „i ty nejloajálnější malé a střední podniky“ nutně zvažují přesun výroby do zahraničí. Pro Německo jako podnikatelskou lokalitu je to „obrovský poplach“.

Konec negativní spirály v nedohlednu

Mnoho společností také tajně přesouvá své aktivity do zahraničí, protože veřejné oznámení vede k panice mezi již tak vystrašenými zaměstnanci a k negativním titulkům v novinách. O tom, že negativní spirála je v nedohlednu, svědčí skutečnost, že míra inflace v září vzrostla na 10,0 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1951. Ještě v srpnu činila 7,9 procenta. Nárůst je způsoben zejména ukončením platnosti slevy na pohonné hmoty a devítieurové jízdenky na konci srpna.

„Zmizel za 30 minut“. Další na evropském seznamu zkázy: Kolaps mobilních telefonních sítí

Výpadek proudu v celé oblasti by vedl k definitivnímu zhroucení obchodu v této situaci, která je již nyní extrémně napjatá: V Rakousku představil tým vedený Institutem ekonomiky výroby a logistiky na BOKU Vídeň a za účasti Institutu pro hodnocení technologií Rakouské akademie věd (ÖAW) znepokojivé výsledky výzkumu.

Důsledky výpadku elektřiny a internetu navíc závažné

Důsledky rozsáhlého výpadku internetu byly zkoumány po dobu dvou let. Výsledky ukázaly, že oblasti jako doprava, finanční sektor a bezpečnostní technologie mohou fungovat jen ve velmi omezené míře, pokud vůbec.

Je také pravděpodobné, že dojde k přerušení veškerého komunikačního spojení, což by znamenalo, že nebude možné získat hotovost, nakoupit potraviny nebo léky nebo informovat záchranné služby. Lze předpokládat, že „nastane velmi složitá situace s vysokou dynamikou, v níž je třeba vždy rozhodovat za nejistoty“, uvedl tým. V Německu by situace byla jistě přinejmenším stejně dramatická.

Zdroj: wochenblick.at

Australská centrální banka říká, že je na dně