Yoshua Bengio neskrývá své obavy. Veřejnost sice tohoto vědce příliš nezná, Bengio je však světovou hvězdou na poli výzkumu umělé inteligence (AI).
Jeho práce změnila náš každodenní život. Bez něj a dalších průkopníků v této oblasti bychom neměli systémy rozpoznávání řeči, jako je ten ve virtuálním asistentovi Siri, automatické překladače Googlu nebo v budoucnu samořízená vozidla.
Umělá inteligence se však rychle vyvíjí a vymyká jakékoliv kontrole, tvrdí kanadský expert v reportáži, kterou o něm přinesl francouzský týdeník L'Express.
„Společnost nepostupuje kupředu stejně rychle jako technologie, v sázce je přitom hodně,“ řekl Bengio, který stojí na čele Montrealského institutu pro strojové učení MILA.
„Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci přijdou o práci? Necháme policii a soudy, aby se řídily algoritmy předpovědními riziko zločinu při zatýkání nebo souzení občanů? O všech těchto otázkách je třeba debatovat,“ soudí rodák z Francie, který podle L'Express dosud odmítal všechny nabídky gigantů ze Silicon Valley, aby se mohl věnovat univerzitnímu výzkumu.
Studie zveřejněná na posledním ekonomickém fóru v Davosu podle L'Express předpovídá, že v příštích pěti letech kvůli umělé inteligenci ztratí ve světě práci 7,1 milionu lidí.
„Důsledky budou nesmírně,“ souhlasí Jean-François Gagne, generální ředitel start-upu Element AI, který založil spolu s Bengiem. Firma pomáhá podnikům přizpůsobovat se umělé inteligenci.
Bengio se obává, že ve společnosti vznikne vůči umělé inteligenci odpor a lidé ji začnou odmítat. „Přitom tato technologická revoluce rovněž otevírá cestu k růstu,“ míní vědec.
Práce vědců se stala základem mnoha projektů Googlu, Applu, Facebooku nebo Amazonu, tedy firem, které mají k dispozici miliardy uživatelských dat.