Jihoafrické národní shromáždění schválilo 28. září návrh zákona, který by vládě umožnil zabavovat půdu, aniž by jejím vlastníkům zaplatila, což je praxe známá jako „vyvlastnění bez náhrady“. (Foto: Flickr)

„Tato věc je emotivní. Nemůžeme to popřít,“ uvedl jihoafrický farmář Herman J. Roos ve zprávě pro The Epoch Times z 29. září.

Poznamenal, že zákon nezmění článek 25 jihoafrické ústavy – radikálnější krok, který vládnoucí Africký národní kongres (ANC) často prosazuje.

Zákon o vyvlastnění, nejnovější gesto směrem k pozemkové reformě v rasově a ekonomicky rozdělené zemi, stále čeká na schválení Národní radou provincií.

Poté jej bude muset podepsat prezident Cyril Ramaphosa, který vyvlastňování bez náhrady již léta veřejně podporuje.

Byla jsem nucena k dodržování „covid scénáře,“ uvedla prezidentka JLA

Návrh zákona prošel přes námitky několika menšinových stran.

Je pozoruhodné, že Národní shromáždění ovládá vládnoucí strana v zemi, levicový ANC.

Ta kontroluje více než 57 % křesel ve čtyřsetčlenné sněmovně. Druhá největší strana, centristická Demokratická aliance, kontroluje necelých 21 procent křesel, následovaná otevřeně komunistickými Bojovníky za ekonomickou svobodu s necelými 11 procenty křesel. Pravicově-populistická Fronta svobody plus, známá svým odporem k vyvlastňování bez náhrady, má jen 2,38 procenta, tedy 10 křesel.

Skupiny zastupující černošské zemědělce v zemi obvykle podporují vyvlastnění bez náhrady, jak uvádí zpráva ministerstva zemědělství Spojených států.

To se děje na pozadí masového bezzemka mezi nadpoloviční většinou Jihoafričanů, kteří jsou černí nebo barevní (specifická multirasová kategorie v zemi). I po letech od konce apartheidu a jeho rasových omezení vlastnictví půdy zůstává velká část jihoafrické půdy soustředěna v rukou bílých zemědělců.

Jižní Afrika ukončuje veškerá karanténní opatření ohledně covid-19

Nový návrh zákona by měl zrušit zákon o vyvlastňování půdy v zemi z roku 1975, který vyžadoval ochotu kupujícího i prodávajícího. Kritici tohoto zákona poukazují na to, že pochází z dob apartheidu.

Podle nového návrhu zákona by vláda mohla za určitých omezených okolností – například když je půda držena spekulativně a není obdělávána – zabírat půdu „ve veřejném zájmu“, aniž by jejímu majiteli poskytla náhradu. V těchto případech by podle návrhu zákona mohlo být zabavení bez náhrady nakonec považováno za „spravedlivé a rovnocenné“.

V praxi by však vyvlastnění bez náhrady nemuselo být snadné. Případy by se mohly zdržet v justičním systému.

„Stát měl vždy pravomoc vyvlastňovat půdu s minimálními náklady, v závislosti na okolnostech,“ uvedla Sue-Mari Viljoenová, profesorka práva na jihoafrické University of Western Cape, v e-mailu zaslaném 4. října deníku The Epoch Times.

„Nyní stanoví, že stát může zaplatit nulový rand [jihoafrická měna], pokud je to odůvodněné, a soud by takové odůvodnění musel ověřit.“

Před a po: Úklidová akce po nepokojích v jihoafrickém Durbanu

Ministryně veřejných prací Patricia de Lille, členka levicové, ekologické strany Good, odmítla, že by návrh zákona vedl k masovému přerozdělování soukromého majetku „bez spravedlivých postupů a spravedlivé náhrady“.

„Proti návrhu zákona o vyvlastnění se mnohokrát postavili lidé, kteří nikdy nebyli vystaveni zákonům, které by lidi zbavovaly majetku nebo práva vlastnit majetek,“ řekla během parlamentní debaty o návrhu zákona 28. září.

„Je naší odpovědností napravit historickou nespravedlnost vzorců vlastnictví půdy v Jihoafrické republice,“ dodala.

…

Roosová nevylučuje možnost agresivnějšího úsilí vládnoucí strany o přerozdělování půdy, a to až po změnu ústavy.

„Je to jasné varování před záměrem, který chce ANC uskutečnit,“ řekl Roos.

Profesorka práva Viljoenová v tom také vidí signál pro zemědělce, i když zdůraznila, že „aktivní zemědělci“ se pravděpodobně nemusí obávat.

„Myslím, že vlastníci půdy by měli být trochu opatrnější v tom, jak nakládají se svým majetkem. Nechat cennou půdu léta/desetiletí stát prázdnou a nevyužívanou by nyní mohlo být považováno za nezodpovědné využívání, když se snažíme uvést v život pozemkovou reformu a požadavky na bydlení,“ napsala ve svém e-mailu ze 4. října.

Proč vyvlastňovat?

Debata o vyvlastnění má mnoho společného s tím, jak jihoafrická ústava z roku 1996 po skončení apartheidu zachází se soukromým majetkem.

Její listina práv odkazuje na „závazek národa k pozemkové reformě a k reformám, které mají zajistit spravedlivý přístup ke všem přírodním zdrojům Jihoafrické republiky“. Tato formulace zakotvuje konkrétní, historicky podmíněné redistribuční cíle do základní definice vlastnictví.

Listina práv Spojených států amerických sice umožňuje zcizení majetku, ale její pátý dodatek vyžaduje „spravedlivou náhradu“. Tento dodatek rovněž objasňuje, že lidé nemohou být zbaveni majetku bez řádného soudního řízení.

V reakci na proexploatační rétoriku ANC varovala libertariánská Nadace pro ekonomické vzdělávání v roce 2018, že „vlastnická práva všech Jihoafričanů jsou ohrožena, protože člověk nemůže mít skutečná vlastnická práva, dokud mu vláda může svévolně odebírat půdu“.

Jiní komentátoři, například jihoafrický profesor práva Viljoen, vidí spravedlnost ve vyvlastnění bez náhrady.

Její nedávný právnický článek o snahách o vyvlastnění, nazvaný „Plýtvání půdou uprostřed bezzemků“, naznačuje, že „stát má nejen dovoleno, ale možná i posvěceno svrhnout a převzít vlastnictví s vizí správcovství v souladu s ústavou“.

Jihoafrický farmář Roos se domnívá, že ANC se zmítá mezi myšlenkou demokracie a myšlenkou komunismu.

Poukázal na to, že Sovětský svaz vyškolil mnoho exilových vůdců ANC v období apartheidu.

Roos se obává, že přerozdělování neskončí, dokud „veškerý majetek nebude převeden na vládu“. Jako příklad uvedl znárodnění půdy v sousedním Mosambiku poté, co se stal nezávislým na Portugalsku.

Deník Epoch Times se obrátil na organizace Economic Freedom Fighters, ANC a Freedom Front Plus s žádostí o komentář. Žádná z nich do uzávěrky tisku neodpověděla.

Zdroj: theepochtimes.com