Společnost Obayashi Corporation, jedna z předních japonských stavebních firem, v současné době testuje uhlíkové nanotrubičky (CNT). Jedná se o klíčový prvek k uskutečnění snu o „vesmírném výtahu“. (Foto:

Až dosud se tato myšlenka jevila jako sci-fi fantazie. Ale od objevu CNT japonským inženýrem v roce 1991 se pokrok na cestě k jeho vytvoření zrychluje.

Vesmírný výtah spojí Zemi s vesmírem pomocí kabelu CNT dlouhého 96 000 km. Kabel, který se protáhne zemskou atmosférou, bude dopravovat materiál a lidi pomocí kolových výtahů zvaných „Climber“.

Celková struktura vesmírného výtahu (Zdroj obrázku: Obayashi Corporation)

Jak postavit vesmírný výtah

  • Stavební materiál pro vesmírný výtah bude dopraven raketou v několika fázích, aby bylo možné postavit vesmírnou loď na nízké oběžné dráze Země (LEO).
  • Vesmírná loď se bude pomocí elektrického pohonu pohybovat vzhůru při kroužení kolem Země a dosáhne geostacionární oběžné dráhy Země (GEO). Tam se začne otáčet stejnou rychlostí jako Země.
  • Jakmile kosmická loď dosáhne výšky 36 000 km, bude se pohybovat vzhůru a zároveň uvolní kabel CNT s tryskami připevněnými k jeho špičce. Po 8 měsících od startu rakety dosáhne kabel povrchu Země.
  • Až kosmická loď dosáhne výšky 96 000 km, stane se pak protizávažím.
  • Horolezec pro konstrukci stoupá vzhůru a zároveň připojuje zpevňující kabely a na vrcholu se připojuje k protizávaží. Zesílením asi 500krát lze použít stotunový horolezec.
  • S dokončeným Climberem bude materiál vynesen do výšky 36 000 km, aby byla stanice GEO dokončena.
  • Earth Port je brána do vesmíru na Zemi. Earth Port je postaven ve dvou částech, jedné na pevnině na rovníku a druhé na moři, které jsou propojeny podmořským tunelem.

Jakmile bude vesmírný výtah postaven, bude cesta do vesmíru levnější a udržitelnější, protože se nebude používat palivo ani toxické chemikálie.

Při rychlosti startu 150 km/h dosáhne Climber výšky 400 km, kde se nachází Mezinárodní vesmírná stanice, přibližně za 2,5 hodiny. To je téměř stejná doba, jakou trvá cesta mezi Tokiem a Ósakou (dvě hlavní města v Japonsku) rychlovlakem. Každý start bude pravděpodobně stát kolem několika milionů jenů (=několik tisíc dolarů).

Kosmický výtah není jen způsob cestování a dopravy do vesmíru. Podstatu koncepce tohoto projektu lze vnímat také jako snahu o řešení energetických problémů.

Projekt zahrnuje umístění družice SSPS (Space Solar Power System) ve výšce 36 000 km. Na rozdíl od solární energie na zemském povrchu není systém SSPS ovlivněn počasím.

Jak mnoho lidí ví, sluneční energie je neomezená a bezplatná. Podle výpočtů se 45 minut slunečního záření rovná energii, kterou člověk spotřebuje za 1 rok. Energie 112 hodin slunečního záření se rovná energii, kterou spotřebují všechny prokázané zásoby ropy, uhlí a zemního plynu na Zemi.

Energie získaná 2 km² solárních panelů vznášejících se ve vesmíru je pak v podobě „mikrovln“ posílána do přijímací antény na Zemi. Přesně tak, dokáže přenášet energii bezdrátově na vzdálenost 36 000 km!!!

Přijímací anténa se nazývá „usměrňovací anténa“ a má průměr 2,5 km nad mořem. Pro lepší představu si ji představte velkou jako golfové hřiště. Protože je usměrňovací anténa obrovská, teoreticky se člověk nemůže upéct, ani když je vystaven mikrovlnám.

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) a japonské ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií (MEXT) budou spolupracovat na zahájení testování SSPS v roce 2022. Společnost Obayashi Corporation plánuje zahájit stavbu v roce 2025 a používat vesmírný výtah v roce 2050.

Japonská vláda si rovněž stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality a vyvíjí mnoho iniciativ, aby se tento cíl stal skutečností.

Celý klip si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: groovyjapan.com