Japonsko povolilo první experiment, který umožní dozrát kříženci člověka a zvířete až do narození. Vědci si od toho slibují pokrok v oblasti medicíny. (Foto: Flickr)

Japonský vědec může být prvním na světě, kdo vytvoří křížence člověka a zvířete a umožní mu dorůst až do narození. Tokio povolilo a podpořilo tento projekt, informoval vědecký magazín Nature. Zvířecí embrya mají být vybavena lidskými buňkami. Následně je implantují do zvířat, která je vynosí.

Vědecký tým z University of Tokyo a Stanford University, který vede Hiromitsu Nakauchi, chce tento postup nejprve otestovat na myších a potkanech.

Dlouhodobým cílem tohoto experimentu je vytvořit "mutanty" lidí a zvířat, v nichž vyrostou lidské orgány. Ty se pak mohou transplantovat lidem, kteří je potřebují. Tato technika má jednoho dne pomoci pacientům, kteří čekají na orgán dárce. Kritici však pochybují, že to bude tímto postupem někdy možné.

Vědci z různých zemí světa už nějaký čas experimentují s hybridními tvory z lidí a zvířat. Dosud však mohli zrát v těle zvířecí matky jen několik týdnů.

Takový tvor ještě nikdy nebyl vynosený. To se má nyní změnit. Do března 2019 bylo v Japonsku povoleno zrát pokusnému plodu jen 14 dní. Později však příslušné ministerstvo změnilo předpisy.

Embrya se mají v prasat vyvíjet 70 dní

Nakauchi je prvním výzkumníkem, který má ze změny předpisů profitovat. Oficiální byly tyto pokusy ministerstvem povolené až v srpnu. Vyslovilo se za to grémium expertů.

Nakauchi chce nejprve nechat u potkanů ​​embrya růst 15,5 dne. Orgány zvířat se za tento čas zcela vyvinou. V dalším kroku chce vědec požádat vládu o povolení pěstovat smíšené embrya u prasat více než 70 dní.

Lidské buňky, které se mají do zvířat implantovat, jsou tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky (buňky iPS). Ty vznikají tak, že vědci například uvedou kožní buňky v raném stádiu vývoje do původního stavu. Ty se pak mohou vyvíjet do jakéhokoliv druhu tkáně a do různých orgánů.

Lidské buňky iPS, které chce Nakauchi použít, mají vyvinout do slinivky. Tento postup již vědec předtím vyzkoušel s iPS buňkami myší, které implantoval do embryí potkanů.

Nakauchi doufá, že časem přesvědčí veřejnost o svém záměru vypěstovat zvířata s lidskými orgány až do narození. Někteří odborníci se totiž obávají, že se lidské buňky usadí v zvířatech na místech, kam nepatří – například do mozku – a tak by mohly změnit jejich poznávací schopnosti.

Nakauchi chce tomu zabránit genetickou mutací buněk tak, aby se mohly vyvinout pouze do konkrétního typu buňky.

Pochybnosti vědců

Pochybnosti ale přetrvávají. Nakauchi se už v minulosti pokusil pěstovat lidské iPS buňky v ovčích embryích. Po 28 dnech ale z lidských buněk nezbylo nic.

Jelikož se oba druhy tak liší, byly cizí lidské buňky odmítnuty, soudí vědec. Tento problém se chce nyní pokusit vyřešit pomocí genetického inženýrství. To by však mohlo trvat desetiletí.

Dalším problémem je, že evolučně tak vzdálené druhy mají různé dlouhou dobu březosti. Vědci již v roce 2017 vytvořili embrya křížené z lidí a zvířat. Ty rostly v těle prasat šest týdnů. Poté byl experiment přerušen. Kdyby nechali tuto smíšenou bytost dále růst, narodila by se již o čtyři měsíce namísto devíti, jak je to u člověka.

Proto mnozí vědci považují za nadějnější možnost, kdy se zvířecí orgány upraví tak, aby mohly být implantovné lidem.