Jedním z průmyslů, které se v Číně v poslední době rychle rozvíjí, je letecký průmysl. Kdy jde samozřejmě mj. o výrobu vlastních čínských letadel a o společný vývoj letadel spolu s Ruskem. (Foto: AVIC)

Čínská letadla často létají s ruskými motory, ale nedávno jsme referovali o nově vyvinutém čínském proudovém motoru s extrémně vysokým obtokovým poměrem, který svou účinnosti a obrovským tahem při malé spotřebě překonává i ruské motory

Ale nejde jen o to. Čína je silně zapojena do dodavatelských řetězců leteckého průmyslu nečínských výrobců, kdy části výroby jejich letadel probíhají u jejich čínských dodavatelů. Např. před několika dny proběhla ceremonie, při níž čínský podnik Aviation Industry Corporation of China (AVIC) dodal svému evropskému odběrateli první jednotku vybavení trupu Airbusu A320 a 500. jednotku vybavení křídla pro A320.

„Je to další symbol sílící mezinárodní spolupráce a ukazuje, jak se aktivně integrujeme do globálního dodavatelského řetězce leteckého průmyslu,“ řekl šéf-inženýr AVIC Lu Guangshan, při dodávkovém ceremoniálu probíhajícím jako vedlejší program letecké výstavy Zhuhai v jihočínské provincii Guangzhou.

To, že čínský podnik nebude Airbusu vybavovat jen letecká křídla pro A320 a dodávat součásti pro A220, ale začne i s vybavováním trupů pro A320, se dohodlo jak mezi oběma leteckými podniky, tak mezi politickými činiteli obou stran, kteří to museli posvětit, v září 2019 a v červnu 2021 v severočínském Tianjin ty práce opravdu začaly.

Airbus si pochvaluje, že takovéto rozšíření spolupráce mezi oběma stranami jim pomohlo překonat negativní dopady rozvratu dodavatelských řetězců způsobené pandemií COVID-19.

Airbus má v Číně svoji pobočku Airbus China a její provozní ředitel Michel Tran Van si za svou evropskou společnost v rozhovoru s Glogal Times pochvaloval: „Naše spolupráce s čínskými dodavateli už pokrývá celé průběhy výrobních cyklů.“ O Číně se vyjadřoval jako o integrální součásti globálního prostředí leteckého průmyslu a v rámci globálního dodavatelského řetězce Airbusu zvláště významného.

U čínských dodavatelů zvláště oceňoval to, že jsou ochotni investovat do pokročilých technologií, díky čemuž značně roste jejich konkurenceschopnost.

V červenci obdržel Airbus stý střední trup pro svůj letoun A220, načež stejný výrobce ze severočínské provincie Liaoning začal pracovat i na projektu trupů pro A320.

Jelikož se Číně podařilo nadstandardně rychlé zotavení z pandemické deprese a hbité obnovení dodávek, získali zdejší dodavatelé ještě silnější kredit a zakázky světových leteckých výrobců sem směřují v o to větším měřítku.

Co se týče leteckých gigantů z Evropy, je to např. i výrobce leteckých motorů Rolls-Royce, který si hojně objednává dodávky z Číny, přičemž si pochvaluje, jak jsou zdejší dodavatelé konkurenceschopní a nesmírně odolní, že nedávné a současné potíže světové ekonomiky je nevykolejí. Ředitel Rolls-Royce Plc pro Čínu Julian MacCormac současnou situaci v dodavatelských řetězcích dokonce hodnotí tak, že globální nákupy jejich firmy se sice propadly, ale hodnota nákupů z Číny naopak ještě roste a v soutěžích kontrakty si čínské podniky vedou extrémně dobře a ty kontrakty dostávají díky tomu ony.

„Spousta tamních dodavatelů je mezi našimi dodavateli, kteří si vedou globálně nejlépe, a mají naši důvěru, že takto to bude s rozvojem a růstem civilního leteckého průmyslu v Číně pokračovat,“ Julian MacCormac.

Analytici tohoto odvětví trhu jako Lin Zhijie, který tuto situaci komentoval pro Global Times, tvrdí, že schopnosti čínských podniků vyrábějících součásti letadel výrazně sílí a celý tento průmysl jejich výkony oceňuje. A teď přišel navíc okamžik, který jejich postavení ještě posílil. Lin Zhijie o tom tvrdil, že dodavatelské řetězce se jak evropskému Airbusu, tak americkému Boeingu podařilo stabilizovat a udržet spolehlivé výrobní kapacity během pandemie právě díky čínským dodávkám.

Od vypuknutí pandemie Airbus, jak dokládají jejich seznamy dodavatelů, přesměrovával své nákupy především ke kvalifikovaným dodavatelům z Německa, Francie, Kanady a z Číny, jejichž podíl v té době výrazně vzrostl.

Počty jejich kvalifikovaných dodavatelů v Číně ale výrazně rostou už delší dobu, když v roce 2016 jich v Číně Airbus měl 72, v roce 2019 jich bylo už 97 a v roce 2021 jich už je 107. Čína se tak stala jednou z šesti zemí, které mají více než 100 kvalifikovaných dodavatelů pro Airbus. Na druhou stranu počty kvalifikovaných dodavatelů z USA a z Británie se během pandemie propadly.

Tran Van vysvětluje, jak jejich výroba spočívá v podstatě na široké síti dodavatelů rozprostřených po celém světě, kde jejich letouny po částech vznikají a skládají se. „Naší dodavatelskou strategií je vertikální mezinárodní spolupráce,“ říká. Je tedy jasné, že když přijde obdobná situace, jakou přinesla pandemie, znamená to pro jejich výrobu značné potíže. Jenže každý, kdo je obeznámen s tím, jak funguje logistika rozptýlených výrob v moderním pojetí, ví, že to stojí obvykle na systému „just-in-time“, kdy se jen málo skladuje, a veškeré součásti se musí dodat přesně v dobu, aby to bylo v souladu s výrobním procesem, když je třeba je do výrobku začlenit. To je nesmírně náročné na přesnou logistiku, ale když ta dobře funguje, je to nesmírně rentabilní. Jenže s pandemií a ještě více během zotavování z pandemie došlo k nesmírnému rozvratu a zadrhávání veškeré globální logistiky, což při svém způsobu výroby musel Airbus silně pocítit.

Tran Van to komentuje: „Dalším úzkým hrdlem je doprava, která je velice obtížná, a tak je hlavním problémem najít takové místní dodavatele, kteří dovedou proces dodavatelského řetězce optimálně uřídit.“

A i to je v době pandemie a zmatků zejména v logistice a dopravě po pandemii silnou stránkou čínských dodavatelů. Jednou z výhod je i to, že v Číně nejenže se po pandemii rychle zotavuje samotná výroba, ale i doprava včetně letecké, která je občas pro včasné dodávky potřebná a přináší větší poptávku od leteckých výrobců.

V čínské letecké dopravě došlo k zotavení po křivce V, kdy v první polovině roku 2021 přepravila 46,5 miliardy tuno-kilometrů, což je meziročně nárůst o 45,4 procenta a je už na 74,1 procenta úrovně roku 2019 ve stejném období.

Tran Van tvrdí, že zotavení trhu čínské letecké dopravy bylo v čele globálního zotavení jejich výroby. Motory létající spoustu hodin pro široko-trupé letouny na čínském domácím trhu obnovily poptávku u výrobce a údržbáře motorů Rolls-Royce.

Zatím však situace prý ještě zdaleka není optimální. Tempo zotavení trhu provozu široko-trupých letounů závisí převážně na obnově mezinárodních letů a na otevření hranic.