Dvojitě zaslepená studie ukázala, že ivermektin snižuje délku trvání a nakažlivost onemocnění. FDA a WHO varují před jeho používáním. (Foto: Flickr)
Ivermektin, lék používaný k boji proti parazitům v zemích třetího světa, by podle nedávného výzkumu lékařského centra Sheba v Tel Hashomeru mohl pomoci zkrátit délku infekce u lidí, kteří se nakazili koronavirem, za méně než 1 dolar denně.
Prof. Eli Schwartz, zakladatel lékařského centra v Shebě, provedl od 15. května 2020 do konce ledna 2021 randomizovanou, kontrolovanou, dvojitě zaslepenou studii, jejímž cílem bylo vyhodnotit účinnost ivermektinu při snižování vylučování viru u nehospitalizovaných pacientů s mírným až středně těžkým průběhem Covid-19.
V rámci této studie bylo provedeno několik testů, které byly zaměřeny na snížení výskytu viru.
Ivermektin je schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv od roku 1987. Objevitelé tohoto léku získali v roce 2015 Nobelovu cenu za medicínu za léčbu onchocerkózy, onemocnění způsobeného infekcí parazitickou hlísticí.
V průběhu let byl používán i v dalších indikacích, včetně svrabu a vší. V posledním desetiletí navíc několik klinických studií začalo prokazovat jeho antivirovou aktivitu proti virům od HIV a chřipky až po viry Zika a západonilskou horečku.
Lék je také mimořádně ekonomický. Studie zveřejněná v odborném časopise American Journal of Therapeutics ukázala, že cena ivermektinu pro ostatní léčbu v Bangladéši se pohybuje kolem 0,60 až 1,80 USD za pětidenní kúru. V Izraeli stojí až 10 dolarů denně, uvedl Schwartz.
Ve Schwartzově studii bylo asi 89 způsobilých dobrovolníků starších 18 let, u nichž byl diagnostikován koronavirus a kteří byli ubytováni ve státních hotelech Covid-19, rozděleno do dvou skupin: 50 % dostávalo ivermektin a 50 % placebo, podle jejich hmotnosti.
Tablety jim byly podávány tři dny po sobě, hodinu před jídlem. Dobrovolníci byli testováni pomocí standardního PCR testu z nosohltanového výtěru s cílem vyhodnotit, zda došlo ke snížení virové nálože šestý den – třetí den po ukončení léčby. Výtěry jim byly odebírány každé dva dny.
Téměř 72 % dobrovolníků léčených ivermektinem bylo do šestého dne testováno na virus negativně. Naproti tomu u těch, kteří dostávali placebo, bylo negativních pouze 50 %.
Studie zkoumala životaschopnost kultur, tedy nakolik jsou pacienti infekční, a zjistila, že po šesti dnech bylo infekčních pouze 13 % pacientů léčených ivermektinem ve srovnání s 50 % ve skupině s placebem, tedy téměř čtyřikrát více.
„Naše studie především ukazuje, že ivermektin má protivirovou aktivitu,“ řekl Schwartz.
„Ukazuje také, že existuje téměř stoprocentní šance, že osoba bude neinfekční za čtyři až šest dní, což by mohlo vést ke zkrácení doby izolace těchto osob. To by mohlo mít obrovský ekonomický a sociální dopad.“
Studie se objevila na webu MedRxiv pro sdílení výsledků zdravotnického výzkumu. Zatím nebyla recenzována.
Schwartz uvedl, že i další podobné studie – i když ne všechny provedené podle stejných standardů dvojitě zaslepené studie a studie s placebem jako ta jeho – prokázaly příznivý dopad léčby ivermektinem.
Upozornil, že jeho studie neprokázala účinnost ivermektinu jako profylaktika, což znamená, že by mohl preventivně zabránit onemocnění, ani neprokázala, že snižuje pravděpodobnost hospitalizace. Dodal však, že jiné studie takové důkazy prokázaly.
Například studie zveřejněná na začátku tohoto roku v časopise American Journal of Therapeutics zdůraznila, že „přehled organizace Front Line COVID-19 Critical Care Alliance shrnul výsledky 27 studií o účincích ivermektinu na prevenci a léčbu infekce COVID-19 a dospěl k závěru, že ivermektin ‚vykazuje silný signál terapeutické účinnosti‘ proti COVID-19.“
„Další nedávný přehled zjistil, že ivermektin snižuje počet úmrtí o 75 %,“ uvádí se ve zprávě.
IVERMEKTIN však není bez kontroverzí, a proto jej navzdory vysokému výskytu koronaviru na celém světě nechtěl ani Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, ani Světová zdravotnická organizace schválit pro použití v boji proti tomuto viru.
Prof. Ya’acov Nahmias, výzkumný pracovník Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, zpochybnil bezpečnost léku.
„Ivermektin je chemický léčebný prostředek a jsou s ním spojena značná rizika,“ řekl v předchozím rozhovoru. „Měli bychom být velmi opatrní při používání tohoto typu léku k léčbě virového onemocnění, ze kterého se naprostá většina veřejnosti uzdraví i bez této léčby.“
Během Schwartzovy studie nebyly mezi uživateli ivermektinu zaznamenány žádné signály významných nežádoucích účinků.
Pouze pět pacientů bylo odesláno do nemocnic, přičemž čtyři z nich byli v placebovém stavu. Jeden pacient s ivermektinem šel v den náboru do nemocnice a stěžoval si na dušnost. Pokračoval v léčbě ivermektinem a o den později byl v dobrém stavu odeslán zpět do hotelu.
Úřad FDA na svých webových stránkách uvedl, že „obdržel několik hlášení o pacientech, kteří vyžadovali lékařskou pomoc a byli hospitalizováni po samoléčbě ivermektinem“.
Úřad FDA „neschválil ivermektin pro použití při léčbě nebo prevenci COVID-19 u lidí,“ uvedl.
„Tablety ivermektinu jsou schváleny ve velmi specifických dávkách pro některé parazitické červy a existují lokální přípravky (na kůži) pro vši a kožní onemocnění, jako je růžovka. Ivermektin není antivirotikum (lék na léčbu virů). Užívání velkých dávek tohoto léku je nebezpečné a může způsobit vážné poškození.“
Světová zdravotnická organizace rovněž doporučila nepoužívat tento lék s výjimkou klinických studií.
V ROZPORU s tím Schwartz uvedl, že je velmi zklamán tím, že WHO nepodpořila žádnou studii, která by zjistila, zda by lék mohl být životaschopný.
Minulý měsíc Oxfordská univerzita oznámila rozsáhlou studii o účinnosti ivermektinu.
Schwartz uvedl, že se o zkoumání ivermektinu začal zajímat asi před rokem, „když všichni hledali nový lék“ na léčbu COVID-19 a hodně úsilí se věnovalo hodnocení hydroxychlorochinu, a tak se rozhodl k tomuto úsilí připojit.
„Protože jsem měl ivermektin na poličce, protože ho používáme na tropické nemoci a byly náznaky, že by mohl fungovat, rozhodl jsem se do toho jít,“ řekl.
Přibližně ve stejné době se lékem začali zabývat i vědci na dalších místech světa. Když však začali pozorovat pozitivní výsledky, nikdo je nechtěl zveřejnit, řekl Schwartz.
„Je tu velký odpor,“ řekl. „Pokusili jsme se to publikovat a tři časopisy to vyhodily. Nikdo o tom nechtěl ani slyšet. Musíte se ptát, jak je to možné, když svět trpí.“
„Tento lék nepřinese žádné velké ekonomické zisky,“ a tak se jím Big Pharma nechce zabývat, řekl.
NĚKDY nejhlasitější odpor proti ivermektinu přišel od společnosti Merck Co, která lék vyráběla v 80. letech 20. století. Ve veřejném prohlášení o ivermektinu na svých internetových stránkách v únoru uvedla:
„Vědci společnosti nadále pečlivě zkoumají výsledky všech dostupných a nově vznikajících studií ivermektinu pro léčbu Covid-19, aby prokázali jeho účinnost a bezpečnost. Je důležité poznamenat, že k dnešnímu dni naše analýza nezjistila žádný vědecký základ pro potenciální terapeutický účinek proti Covid-19 z předklinických studií; žádné smysluplné důkazy o klinické aktivitě nebo klinické účinnosti u pacientů s onemocněním Covid-19 a znepokojující nedostatek údajů o bezpečnosti ve většině studií.“
Společnost Merck však žádné vlastní studie týkající se ivermektinu nezahájila.
„Člověk by si myslel, že společnost Merck bude ráda, když uslyší, že by ivermektin mohl být pro pacienty s koronou užitečný, a pokusí se ho studovat, ale ona nejhlasitěji prohlašuje, že by se tento lék neměl používat,“ řekl Schwartz.
„Užívala ho miliarda lidí. Dali jim ho. Je to opravdu škoda.“
A nepokračování v používání ivermektinu by mohlo potenciálně prodloužit dobu, po kterou bude svět vedle viru schopen žít, řekl.
„Vývoj nových léků může trvat roky, proto by identifikace stávajících léků, které lze znovu použít proti Covid-19 [a] které již mají díky desítkám let používání zavedený bezpečnostní profil, mohla hrát zásadní roli při potlačení nebo dokonce ukončení pandemie SARS-CoV-2,“ napsali vědci v časopise American Journal of Therapeutics.
„Použití opakovaně používaných léků může být obzvláště důležité, protože očkování velké části světové populace může trvat měsíce, možná i roky, a to zejména u obyvatel s nízkými a středními příjmy.“
Zdroj: jpost.com