Nejlepší život je v Norsku, tak zní slogany. Jako každá mince i tato má dvě strany: Díky migraci ze Středního východu a Afriky čelí Norové také rostoucímu zločinu a násilí, zprávy jsou ale obvykle zameteny pod koberec politické korektnosti. (Foto: Wikimedia)

Norsko, stejně jako Dánsko a jeho skandinávští sousedé, je jednou z těch příkladných zemí, které je vždy na čele mezinárodního hodnocení z hlediska hospodářského nebo sociálního výkonu. Zdá se, že ani velké migrační toky, které v posledních letech prošly Evropou, nenarušily klid těchto přátelských občanů. Přinejmenším to tak vypadalo.

Harmonický život v tak tolerantním skandinávském království dostává trhliny. V poslední době byla idyla otřesena řadou brutálních fyzických útoků.

Minulý měsíc centrem Osla otřásla vlna násilí. Oběti náhody:  Na obvykle autochtonní Nory se zaměřují mladé gangy, složené z pěti až deseti přistěhovalců. K útokům dochází  hlavně o víkendech. Jen v sobotu 19. října bylo v sobotu zaznamenáno až 20 takových útoků, přičemž oběti utrpěly různé stupně zranění.

Jeden z příkladů: Skupina mladých mužů z Blízkého východu  byla  zatčena za útok na dvacetiletého muže v bohatém  West Endu v Oslu. Podle policie byla oběť opakovaně kopána do hlavy, zatímco ležela na zemi. Vypadalo to, že se jedná o náhodný, neúmyslný útok. O tomto víkendu při útoku v metru byl zraněn strýc progresivního ministra spravedlnosti .

Následující víkend se Kurdové a Turci v Oslu rozzuření nedávným vývojem v Turecku dali do boje mezi sebou, vyplenili autoservis a zničili několik aut.

Celkově je míra kriminality ve srovnání s ostatními městy stále nízká, ale nedávný nárůst kriminality mladistvých ukazuje, že by se to mohlo změnit.

„Zažíváme více slepého násilí, při kterém jsou lidé napadáni a biti," řekl v říjnu médiím politik ze Strany práce Jan Bøhler. „To terorizuje naši komunitu.“ . Bøhler je jedním z mála levicových politiků, kteří hovoří o rostoucí kriminalitě mladých přistěhovalců.

Norsko je nyní dobyto

Zvláště zasaženo je Oslo, jedno z nejrychleji rostoucích hlavních měst v Evropě. Zde žije jedna třetina všech migrantů, kteří nyní tvoří 14 procent norské populace. Kromě klasických evropských přistěhovalců z Polska, Litvy a Švédska se nyní přibývá stále více lidí ze Středního východu. Největší skupiny přistěhovalců jsou ze  Somálska, Pákistánu, Iráku a Sýrie.

Podle oficiálních statistik je největší skupina 22.000 lidí od roku 2015 z Pákistánu. Dalších 13 až 14.000 přistěhovalců pochází z Polska, Švédska a Somálska.

V některých částech města, jako jsou Stovner, Alna a Søndre Nordstrand, je podíl cizinců přes 50%.

Podle odhadu z roku 2012 bude mít 70 procent přistěhovalců první a druhé generace v Oslu do roku 2040 cizí kořeny a bude představovat polovinu populace.

Zdálo se, že se Norsko dosud dobře vyrovnávalo s přílivem přistěhovalců z muslimských zemí.

V norské politice panuje široká shoda ohledně udržení míry imigrace pod úrovní srovnatelných zemí, jako je Švédsko a Německo. V poslední době však problémy rostou. Libertariánská progresivní strana (Fremskrittspartiet) opakovaně požádala statistický úřad země, aby podal zprávu o souvislostech mezi zločinem a zemí původu. Příslušný norský statistický úřad však prozatím odmítl z důvodu, že takový úkol „překračuje jejich kapacity“ .

Obzvláště násilné se chová druhá generace přistěhovalců

Letos poprvé byla taková zpráva zveřejněna. A stejně jako kdekoli v Evropě, čísla jsou jasná: přistěhovalci se zvláštním zázemím - zejména Palestinci, Iráčané a Afghánci - páchají násilnější trestné činy než ostatní Norové (včetně jiných skupin přistěhovalců), migranti byli nadměrně zastoupeni v 65 z 80 kategorií trestných činů. Největší nesrovnalost byla v domácím násilí: Přistěhovalci ze zemí mimo západní země byli obviněni z těchto zločinů osmkrát častěji. Také zde jsou příliš zastoupeny znásilnění a vraždy. Znepokojující: Přistěhovalci druhé generace jsou častěji trestáni než jejich rodiče.

Termín „svenske tilstander“ - „švédské podmínky“ - se dlouho používá pro velká švédská města, jako jsou Malmö, Gothenburg a Stockholm, kde se vyskytují bombové útoky, násilné útoky, loupeže a znásilnění. V minulosti Norové používali tento termín trochu pejorativně a trvali na tom, že k takovým problémům v Norsku nikdy nedojde. Postupně se „švédské podmínky“ zdají být blíž.

Někteří vlivní Norové by byli raději, kdyby statistický úřad vůbec nezveřejnil svou zprávu o zločinech a přistěhovalcích.

Ale skrývání pravdy není nikdy dobrá dlouhodobá strategie. Problémy je třeba řešit otevřeně, pokud jsou ještě zvládnutelné. Na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí nemá Norsko dosud vlivnou pravicovou stranu. To se však může změnit, pokud se voliči domnívají, že běžní politici jsou příliš zdvořilí k tomu vyřešit problém, o kterém všichni v Oslu mluví.

Zdroj: pz.cz,  journalistenwatch.com