Prezident USA Donald Trump se pokouší přeložit na Rusko těžký úkol stabilizace Blízkého východu, aby to využil ve vlastním zájmu a kontroloval regionální bezpečnost, píše Advance. (Foto: Youtube)

Bude-li Rusko i nadále hrát roli „policisty“ v Sýrii a Iráku, umožní to skoncovat se stálou účastí Ameriky ve „zbytečných“ válkách, vysvětluje autor článku.

V průběhu květnové návštěvy ministra zahraničí USA Mikea Pompea v Soči jeho ruský kolega Sergej Lavrov prohlásil:

„Myslím si, že je načase začít budovat novou, odpovědnější konstruktivní matrici vzájemného chápání. Jsme na to připraveni, když ovšem projeví naši američtí partneři vstřícný zájem.“

Ruský ministr zahraničí rovněž vysvětlil, že pravidelné schůzky s americkou stranou budí jistý optimismus. A prezident Ruska Vladimir Putin po besedě s Pompeem podotkl:

„Mám dojem, že prezident Trump je naladěn na obnovení rusko-amerických styků, kontaktů, na společné řešení otázek, které představují oboustranný zájem. My jsme ze své strany nejednou říkali, že bychom také chtěli obnovit vztahy v plném rozsahu.“

Podobné komentáře ruských politiků, kteří označují Trumpovu administrativu za partnera, svědčí o jejich velkomyslnosti a připravenosti na dialog – a to překvapuje, píše Advance.

Podle autorova názoru tento dojem o možném novém americkém vidění rusko-amerických vztahů získal Putin po květnovém telefonickém rozhovoru s prezidentem Trumpem. Hovořil tehdy o spolupráci ve jménu upevnění strategické stability, připomíná Advance. Proč ale tato Trumpova iniciativa, kterou prosazují dva nejzarputilejší vojenští jestřábi – Mike Pompeo a John Bolton – vystoupila do popředí až nyní? I když bylo Muellerovo vyšetřování ukončeno, není Moskva tak naivní, aby se domnívala, že tím to všechno skončí a že na podezření z „ruského zasahování“ do amerických voleb se prostě zapomene, podotýká se v článku.

„Mueller jen předložil zprávu Kongresu. Tajné služby však budou nesporně i nadále pracovat na odhalení pravděpodobných kroků, které by mohly Trumpovu pozici zviklat.“

Proto v jistém slova smyslu může nynější sympatie Moskvy k americkým partnerům překvapit. I když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s opatrným optimismem mluvil o upevnění spolupráce, jistě dobře chápe, že šance na to nejsou moc velké, protože síly, které namítají proti jakémukoli sbližování s Ruskem, jsou mnohem mohutnější, podotýká se v článku. A přece podobné komentáře ze strany ruského vedení potvrzují, že tuto iniciativu berou v Moskvě vážně a že každý pokus USA vzdát se tradiční bojovnosti by byl samozřejmě vítán a budil by respekt, píše Advance.

Na druhé straně Amerika vždy Rusko pokládala za svého nepřítele, podotýká autor. A zatímco Trump hovořil telefonicky s Putinem, výzkumné středisko RAND Corporation uveřejnilo článek pod titulkem „Nestřídmé a nevyvážené Rusko“, v němž se navrhují varianty specifické politiky geopolitického vnucování výdajů té druhé straně, píše Advance. Prezident Putin mnohokrát upozornil na to, že začne-li mezi dvěma světovými velmocemi konflikt, bude to mít pro lidstvo nepředvídatelné následky a přežití světa může být ohroženo, uvádí se v článku. Přemýšlí o tom Trump, Pompeo a Bolton? A jsou ochotni rozvíjet spolupráci kvůli strategické stabilitě?

Jak se autor domnívá, dávný Trumpův zájem na obnovení vztahů s Ruskem je naprosto pochopitelný, hlavní rizika jsou spojena především s nynější křehkou rovnováhou sil na Blízkém východě: „Sýrie, Írán, Irák a Libanon jsou nyní mobilizované a plné energie. Existuje také něco jako společná nit politického porozumění, která spojuje všechny tyto státy. A naopak odpůrci syrského úspěchu jsou oslabeni a uvízli ve vlastních vnitřních krizích. Nicméně tato nová rovnováha sil není zatím konsolidována ani stabilizována, úřady všech zemí tohoto regionu bojují i nadále s bezprostřední hrozbou terorismu, podotýká se v článku.

V novém Trumpově plánu pro Blízký východ se navrhuje upevniění Izraele a také ovlivnění ruské pozice vůči Sýrii a Íránu, píše Advance. Zdá se, že právě v tom to vězí, uvažuje autor – vždyť Rusko se chystá podle všeho stát dalším politickým činitelem v Palestině, to ohrožuje americké plány. Ruská úsilí zaměřená na rozvoj vztahů s palestinskou administrativou jsou vyvolána snahou Moskvy vyplnit mezeru, která vznikla po přerušení styků mezi palestinskou administrativou a USA, uvádí se v článku: „Napomohlo tomu také rozhodnutí Donalda Trumpa o Jeruzalémě. Veškerá finanční podpora Palestinců byla zastavena a ve Washingtonu byla zavřena kancelář Organizace pro osvobození Palestiny. Palestinský ministr zahraničí Rijad al Maliki koncem května vysoce ocenil politickou a finanční podporu, kterou Rusko i nadále poskytuje Palestincům, a také jeho pozici, která napomáhá dosažení palestinských cílů na mezinárodních fórech.

V poslední době začalo Rusko skutečně aktivně soupeřit s USA v palestinském regionu, podotýká autor. Mj. loni v listopadu promluvil ministr zahraničí Sergej Lavrov o ochotě Moskvy hostit izraelsko-palestinské schůzky, aby obě strany pokračovaly v jednáních o míru, která byla zastavena v roce 2014. Rusko se kromě toho pokusilo urovnat rozpory mezi Palestinci: v létě roku 2018 nejednou přijímalo oficiální palestinské delegace a zástupce jednotlivých frakcí. Tato úsilí letos v únoru vedla ke schůzce v Moskvě, na niž se sešli představitelé celé řady politických hnutí, aby projednali společný palestinský politický program, píše Advance.

Palestinsko-ruské styky začaly už v roce 1970, kdy oficiální delegace Organizace pro osvobození Palestiny navštívila poprvé bývalý Sovětský svaz, o několik let později otevřela v Moskvě své oficiální zastupitelství, které bylo v roce 1990 přeorganizováno na velvyslanectví Palestiny, připomíná autor. V posledních několika desetiletích se rusko-palestinské vztahy ve sféře politiky, ekonomiky, obchodu a vzdělání značně zlepšily. A tyto tradiční přátelské styky se upevňují i nadále na pozadí odmítnutí USA hrát roli jediného zprostředkovatele v mírových jednáních s Izraelem, podotýká se v článku. Očekává se, že palestinský předák Mahmúd Abbás v nejbližší budoucnosti znovu navštíví Moskvu a projedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a s dalšími představiteli ruské vlády situaci v regionu, pokud jde o palestinský problém, dohodne se také na společných politických krocích, píše Advance.

„Palestinci možná ale zase nebudou mít štěstí,“ varuje autor. Podle jeho názoru nabývá sbližování Moskvy a Washingtonu v otázkách Blízkého východu stále jasnějších rysů: „Trump chce, aby se stal Putin policistou v Sýrii a Iráku, pak budou USA moci realizovat svůj rozsáhlý mírový plán,“ uvádí se v článku.

„Žádám mír na celém světě, nic míň!“ prohlásil prezident USA Donald Trump v srpnu 2018. Zároveň však zdůraznil, že každý, kdo spolupracuje s Íránem, nebude spolupracovat se Spojenými státy,“ připomíná Advance.

„Americký prezident chce, aby se Írán vzdal svého nesmiřitelného nepřátelství k Izraeli (které se pokládá za hlavní překážku pro vytvoření Velkého Izraele), aby mohl Trump skoncovat s neustálou účastí Spojených států v různých zbytečných válkách,“ uvádí se v článku. Kdyby Rusko souhlasilo s úlohou nového „četníka“ a převzalo těžkou misi pro stabilizaci situace na Blízkém východě, mohly by dvě velmoci kontrolovat regionální bezpečnost, vysvětluje autor: „Tato dohoda století může být odročena kvůli dalším volbám, které se mají v Izraeli konat v září. Ve skutečnosti se však prvky struktury této dohody (umístění velvyslanectví v Jeruzalémě; izraelská svrchovanost nad Golanskými výšinami; omezení pomoci palestinské autonomii a tak dále) projevují postupně jako hotová fakta, i když zůstává společný projekt tajemstvím.“ Otázka ale je, bude-li někdy vůbec plně zveřejněn, píše v závěru Advance.

Zdroj:  advance.hr