Vnucením hegemonické vůle ostatním a jednáním v rozporu s mezinárodním právem se Washington mění ve vyvrhele. (Foto: Wikipedia)

Někteří američtí politici dlouhodobě neúnavně potírali mírový vývoj Číny. Je to však Washington, kdo je nechvalně známý tím, že ohrožuje globální mír zasahováním do vnitřních záležitostí jiných zemí a podněcováním násilí k rozvracení vlád označovaných jako takzvané nepřátelské.

Od druhé světové války se USA za účelem dosažení globální nadvlády pokusily různými způsoby usilovat o transformaci nebo rozvrácení zahraničních vlád, které v očích Washingtonu neodpovídaly zájmům USA.

Tím, že se uchýlil k takovým rušivým opatřením, jako jsou ozbrojené intervence, vojenské invaze, ekonomické sankce, kulturní infiltrace, podněcování k nepokojům a dezinformační kampaně, se Washington stal největší nejistotou globální politické bezpečnosti.

Washington se rád označuje za vůdce svobodného světa a strážce demokracie západního stylu. Renomovaný lingvista a politolog Noam Chomsky však kdysi poznamenal, že současná historie zahraniční politiky USA je „do značné míry definována rozvrácením a svržením zahraničních režimů… a uchýlení se k násilí, které ničí populární organizace, které by mohly obyvatelům dát příležitost vstoupit na politickou scénu.“

Podle zprávy Lindsey O'Rourke, asistentky politické vědy na Boston College a autorky „Covert Regime Change: America's Secret Cold War“, provedly USA mezi lety 1947 a 1989 celkem 64 operací zaměřených na změnu režimu.

Kromě skrytých operací Washington zjevně a opakovaně porušil mezinárodní právo tím, že napadl země včetně Panamy, Grenady a Iráku. Jeho desetiletí trvající válka s drony v jižní Asii, severní Africe a na Blízkém východě také ukázala šokující lhostejnost Washingtonu k životům z masa a kostí.

Latinská Amerika, mezi oběťmi hegemonického strýčka Sama, nese hlavní nápor amerického zásahu. Podle Johna Coatswortha, bývalého děkana Kolumbijské univerzity a historika Latinské Ameriky, Washington úspěšně zasáhl, aby změnil vlády v Latinské Americe nejméně 41krát od roku 1898 do roku 1994.

Americké vojenské intervence hrály také hlavní roli při udržování hrozby, kterou pro globální mír a bezpečnost představují násilní extremisté.

Od invaze USA v roce 2003 byl Irák uvržen do propasti a přeměněn na téměř nepřetržitou zónu konfliktu. Zahraniční vojenská okupace také změnila region na živnou půdu pro extrémní terorismus.

V posledních letech byla Evropa svědkem největšího přílivu uprchlíků od druhé světové války. Obecně se věří, že hlavní příčina spočívá v intervenčních akcích prováděných Washingtonem na Blízkém východu a v severní Africe.

Nejnověji USA schválily plánované prodeje zbraní na Tchaj-wan v hodnotě přibližně 1,8 miliardy amerických dolarů, což vážně porušuje princip jedné Číny a tři společná komuniké mezi Čínou a USA, stejně jako to narušuje svrchovanost a bezpečnostní zájmy Číny.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian (Čao Li-ťien) v pondělí uvedl, že Čína se rozhodla uvalit sankce na příslušné americké podniky, včetně společností Lockheed Martin, Boeing Defence a Raytheon, jakož i na jednotlivce a subjekty, které v procesu hrají „odpornou roli“, jako „nezbytné kroky“ k ochraně svých národních zájmů.