Globalisté navrhují „finanční šok“ a regulaci klimatu, aby zahájili svůj velký reset

Na konci června se v Paříži sešli vládní představitelé a vlivní lidé z think-tanků z celého světa na summitu o novém globálním finančním paktu. (Foto: Youtube / ilustrační)

Zúčastnili se ho generální tajemník OSN Antonio Guterres, ministryně financí USA Janet Yellenová, výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová a prezident Světové banky Ajay Banga.

Předpokládaným účelem summitu bylo nalézt finanční řešení cílů boje proti chudobě a současně omezit „emise ohřívající planetu“. Stejně jako při všech akcích souvisejících se změnou klimatu se diskuse v Paříži nevyhnutelně stočila k mezinárodní centralizaci moci a vytvoření globálního konsorcia, které by řešilo problémy, jež podle nich suverénní státy nemohou nebo nechtějí řešit.

Co však v posledních několika letech pozoruji stále častěji, je sbližování narativů – centrální banky a mezinárodní banky se nyní najednou více zabývají zdaněním uhlíku a globálním oteplováním, než jak se zdá, stagflací a hospodářským kolapsem. Pravděpodobně proto, že to bylo celou dobu cílem a hospodářský kolaps je součástí plánu.

Globalisté nyní spojují otázku změny klimatu s mezinárodními financemi a měnovou autoritou. Jinými slovy, už neskrývají, že agenda změny klimatu je součástí programu „Velkého resetu“. Dokonce navrhují, aby hrozba změny klimatu byla využita jako odrazový můstek pro udělení větší moci globálním bankám diktovat oběh bohatství a pro dekonstrukci stávajícího systému, aby mohl být nahrazen něčím jiným.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl delegátům pařížského summitu, že „svět potřebuje šok z veřejných financí“, aby mohl bojovat proti globálnímu oteplování a zároveň vytvořit „spravedlnost“ pro méně bohaté země. Tvrdil také, že současný systém není pro řešení světových výzev vhodný.

Přednášející na akci konstatovali, že mezinárodní ekonomický rámec byl otřesen řadou krizí, včetně pandemie a války na Ukrajině, ale jako důvod pokračující destabilizace finančních systémů se zaměřili na „spirálovitě rostoucí náklady na meteorologické katastrofy zesílené globálním oteplováním“.

To je samozřejmě nesmysl, ale zapadá to do programového narativu, který se globalisté snaží vytvořit tím, že spojují hospodářský úpadek se změnou klimatu. Ve skutečnosti neexistuje NULA důkazů o tom, že by globální povětrnostní jevy byly dnes horší než před více než sto lety, než se rozšířil průmysl produkující uhlík. Neexistuje žádná prokázaná souvislost mezi emisemi oxidu uhličitého a jakýmkoli konkrétním meteorologickým jevem. Toto tvrzení je podvod. Neexistuje žádná klimatická krize způsobená člověkem, jak jsem nastínil a doložil v předchozích článcích.

Kolik lidí se však nechá zmást tím, že klimatická krize existuje, a k čemu lze tento hysterický strach využít?

Barbadoská premiérka Mia Mottleyová (podobně jako mnozí globalisté) se vyslovila pro to, aby se v éře klimatického nebezpečí přehodnotila role Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Tvrdí, že: „To, co se od nás nyní vyžaduje, je absolutní transformace, nikoli reforma našich institucí…“.

Vedoucí představitel OSN Antonio Guterres prohlásil, že globální finanční systém, který byl koncipován na konci druhé světové války v rámci Brettonwoodské dohody, nedokáže čelit moderním výzvám a nyní „udržuje a dokonce prohlubuje nerovnosti“. Jinými slovy, usiluje o nové probuzení Bretton Woods.

„Můžeme podniknout kroky hned teď a udělat obrovský skok směrem ke globální spravedlnosti,“ řekl a dodal, že navrhl stimul ve výši 500 miliard dolarů ročně na investice do udržitelného rozvoje a opatření v oblasti klimatu. Byl také představen plán na využití koše zvláštních práv čerpání MMF jako mechanismu pro zvýšení globální likvidity.

Mějte na paměti, že právě fiat stimulační opatření centrálních bank a politika úrokových sazeb globálních bankéřů způsobily na počátku současnou hospodářskou krizi. Nebyl to kovid, nebyla to válka na Ukrajině a rozhodně to nebyla změna klimatu. Byly to banky a jejich používání měnové manipulace, které vyvolaly 40 let vysokou inflaci, a to vedlo k tomu, že centrální banky zvyšovaly úrokové sazby do ekonomické slabosti. Tato strategie v minulosti důsledně způsobovala implozi dluhu a katastrofy na akciových trzích. Bankéři a globalisté jsou zdrojem problému, neměli by být pověřeni jeho nápravou.

Přesto jsou zde a snaží se převzít kontrolu a zavést rozsáhlý plán obnovy kalamity, kterou sami vytvořili. Ale kam to všechno vede?

V loňském roce OSN navrhla, že rozvinuté a rozvíjející se ekonomiky, jako jsou USA a Čína, budou muset platit jakousi daň z bohatství/emisí ve výši nejméně 2,4 bilionu dolarů ročně do fondu pro rozvoj v oblasti změny klimatu a toto bohatství bude přerozděleno chudším zemím. Kdo by ho přerozdělil? Samozřejmě globalisté.

Mezi další nápady, které jsou na stole, patří zdanění zisků z fosilních paliv a finančních transakcí za účelem získání prostředků na ochranu klimatu. To znamená, že plánují zdanit ropu a plyn, dokud ceny nebudou tak vysoké, že si je široká veřejnost nebude moci dovolit.

Macron podpořil zejména myšlenku mezinárodní daně z emisí uhlíku z lodní dopravy, která má údajně zdražit zámořskou přepravu, aby se snížila poptávka po výrobě. Tím se rozšiřují přísná pravidla pro emise oxidu uhličitého, která se již uplatňují v evropském zemědělství.

To vše vypadá jako nesourodé plány, jejichž cílem je jednoduše nafouknout ceny prostřednictvím různých forem zdanění a donutit veřejnost spotřebovávat méně zboží, ale ve hře je mnohem větší plán. Je důležité pochopit, že změna klimatu není ničím jiným než prostředkem k zavedení plně centralizovaného globálního ekonomického systému, který bude pravděpodobně pod kontrolou MMF, BIS, Světové banky a OSN.

Každoroční platby bohatších zemí do pokladen globálních institucí jsou aktem pocty, projevem věrnosti. Je to také způsob, jak skupiny jako MMF vytvářejí systém větší vzájemné závislosti. Pokud přes globalistické instituce proudí obrovské sumy peněz a ony se stávají arbitry toho, jak se toto bohatství přerozděluje, mohou také vybudovat systém odměn a trestů. Mohou trestat země, které se neřídí jejich diktátem, a mohou poskytovat výhody zemím, které se jim podřizují.

Pokud jde o nový Bretton Woods, mám podezření, že to vše vyvrcholí měnovou krizí, kterou globalisté využijí jako příležitost konečně zavést svůj model CBDC (Central Bank Digital Currency). A jakmile budou CBDC zavedeny, jejich schopnost ovládat obyvatelstvo bude úplná. Bezhotovostní systém bez jakéhokoli soukromí při transakcích a možnost odstavit kupní sílu jednotlivců a skupin podle libosti? To je scénář snů totalitářů.

Není chybou, že veřejnost je v těchto dnech neustále bombardována propagandou globálního oteplování – mocní potřebují existenční krizi jako generátor strachu. Když se lidé bojí, neuvažují racionálně a často se obrátí na ty nejhorší možné vůdce, aby si ulevili. A globální hrozba vyžaduje globální reakci, ne?

Vyprávění o katastrofě způsobené změnou klimatu (pokud veřejnost tuto propagandu přijme) umožní širokou škálu systémových změn, které nemají nic společného s životním prostředím a vše souvisí s finanční nadvládou.

Zdanění a přerozdělení národního bohatství. Zavedení MMF a Světové banky jako prostředníka pro globální fondy. Využití koše zvláštních práv čerpání MMF jako defacto globálního měnového deštníku. Zavedení CBDC a bezhotovostní společnosti. Žádná z těchto věcí by neměla žádný vliv na změnu klimatu, i kdyby se jednalo o legitimní hrozbu.

Ale co model spálené země? Pokud je konečným záměrem zničit ekonomiku do té míry, že většina průmyslu zanikne, obchod se stáhne a populace prudce klesne, protože přežití se stane neudržitelným, pak by někdo mohl tvrdit, že globalisté „zachraňují planetu“ tím, že se zbavují lidí. Předpokládám, že pokud si myslíte, že udržování obyvatelstva v permanentním stavu třetího světa nás zachrání před globálním oteplováním, pak byste takový program mohli podporovat.

Ať už je cílem pouhé ekonomické mikromanagement nebo nucená likvidace výroby, výsledkem by bylo více moci pro internacionalisty a méně svobody a prosperity pro všechny ostatní.

Mohou to překrucovat, jak chtějí, ale když elity volají po „finančním šoku“, ve skutečnosti volají po dramatickém přiškrcení systému tak, aby už nedokázal udržet stávající populaci. Když volají po globálním zdanění a daních ve jménu „rovnosti“, neusilují o to, aby byli všichni stejně bohatí, chtějí, aby byli všichni stejně chudí.

A když volají po centralizovaném dohledu nad národy v zájmu záchrany planety, ve skutečnosti chtějí globální vládu.

Zdroj: alt-market.us