Vědce znepokojují solární bouře, které mohou zasáhnout planetu a způsobit tak výpadek elektroniky, včetně elektráren a vesmírných družic. Zda sluneční vítr opravdu zasáhne Zemi, lze však zatím jen stěží předpovědět.
V roce 1859 Zemi zasáhla nebývale silná geomagnetická bouře, známá jako Carringtonova událost, která ve světě vyřadila z provozu nově nainstalovanou telegrafní síť. Pokud k podobné události dojde dnes, způsobí to hromadný výpadek elektroniky, elektrických sítí a družic. Škody budou nevyčíslitelné. Vědci se domnívají, že tyto bouře dopadají na Zemi jednou za několik století.
Jedna z velkých solárních bouří zasáhla Zemi v roce 1989. Tehdy výron koronální hmoty, uvolnění velkého množství energie a elektricky nabitých částic, způsobil kolaps elektrického vedení v kanadském Québecu. Miliony lidí kvůli této události zůstaly bez proudu celých devět hodin. Během solární bouře v roce 2003 deset procent družic vykazovalo známky poruch.
„Dnes máme na orbitě kolem 1 500 družic a tisíce dalších budou vypuštěny v příštích několika letech," říká v rozhovoru pro FT profesor Richard Horne z Britského ústavu pro výzkum Antarktidy.
Mnoho družic nebylo testováno na účinky velkých slunečních bouří, proto není jasné, co se stane, pokud je taková bouře zasáhne, varuje Horne. Jak dále poukazuje FT, v září roku 2017 sluneční bouře způsobila rádiový výpadek trvající několik hodin. To znesnadnilo záchranné operace v Karibiku, který zasáhly hurikány.
Předpovídat to, že Zemi zasáhne sluneční vítr, stále není jednoduchou záležitostí. Určitý pokrok slibuje americká družice DSCOVR, která startovala dne 9. února 2015. Ta má ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země sledovat sluneční povrch. Díky této družici si vědci slibují, že dokážou s předstihem varovat před blížícími se výrony slunečního větru.
Zdroj: ft.com
