Dne 7. října generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bělehradě prohlásil, že Severoatlantická aliance bombardovala Svazovou republiku Jugoslávii v roce 1999 proto, aby ochránila civilní obyvatelstvo před režimem prezidenta Slobodana Miloševiće.
„Oznámil jsem, že jsme to udělali proto, abychom ochránili občany Jugoslávie a zabránili dalším krokům režimu Miloševiće," řekl Stoltenberg.
Zdůraznil také, že tím nedůležitějším je potřeba dívat se do budoucna.
V ten samý den, avšak o něco později, by se mělo konat setkání generálního tajemníka a srbského prezidenta Aleksandara Vučiće. Jednání o možném vstupu Srbska do NATO ještě neproběhlo, protože se země nechce k Severoatlantické alianci připojit.
Dne 24. března bylo oznámeno, že celkem 84 % Srbů nesouhlasí se vstupem do NATO. Při té příležitosti také 62 % respondentů oznámilo, že nepřijme omluvu od NATO za bombardování země.
Dne 18. května Aleksandar Vučić prohlásil, že Srbsko chce zůstat neutrální, a proto není vstup do aliance možný.
Bombardování Svazové republiky Jugoslávie silami NATO začalo dne 24. března a skončilo 10. června roku 1999. Tato operace nesla název Spojenecká síla. Nutnost její realizace byla vysvětlena tím, že se jugoslávská vojska nacházela na území autonomního kraje Kosovo a Metochie a prováděla tam etnické čistky. V důsledku toho byly strategicky důležité vojenské a civilní objekty napadeny ze vzduchu.
Podle jugoslavské strany zemřelo při bombardování více než 2,5 tisíce lidí.
