Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělních komentářích naznačil otevřenost k zaslání moderních stíhaček Ukrajině, o které Kyjev své spojence žádá téměř od začátku ruské invaze. (Foto: Flickr / ilustrační)

„V zásadě není nic vyloučeno,“ řekl Macron bezprostředně po jednání s nizozemským premiérem Markem Ruttém, když na něj novináři tlačili v otázce stíhaček pro Ukrajinu.

Švýcarsko zvažuje přerušení staleté politiky neutrality

Sám nizozemský premiér zvážněl také slovy: „Není to žádné tabu, ale byl by to velký krok.“ Poznamenal však: „Vůbec se nejedná o letouny F-16, žádná poptávka (ze strany Ukrajiny) nebyla“.

Macron dodal, že Francouzi „v tuto chvíli tuto žádost o stíhačky nevznášejí“ – což se zdá být prvním potvrzením, že ukrajinská vláda zatím formální žádost nepředložila. Macronovy čerstvé poznámky však Kyjev pravděpodobně vnímá jako výzvu k podání formální žádosti, což zároveň zvýší tlak na Paříž a západní alianci. Zdá se, že ukrajinští představitelé již dlouho jedou přes Polsko, aby na velení NATO v Bruselu zatlačili v otázce stíhaček.

Rakousko a Maďarsko se dohodly, že nebudou dodávat zbraně na Ukrajinu

Macron stanovil, že stíhačky pro Ukrajinu nesmí být „eskalační“ – to znamená, že „nebudou pravděpodobně zasahovat ruské území, ale čistě pomáhat úsilí odporu“. Předsunuté stíhačky by však zjevně byly eskalační už ze samotné podstaty jejich vyslání poté, co Moskva zopakovala své „červené linie“.

Pokud jde o zbytek Evropy, ve stejný den, kdy Bílý dům uvedl, že stíhačky nepošle, britský premiér Rishi Sunak řekl, že by to nebylo praktické.

Překročme kvůli Ukrajině „červenou linii“, vyzval litevský prezident

„Britské … stíhačky jsou extrémně sofistikované a trvá měsíce, než se naučí létat. Vzhledem k tomu se domníváme, že není praktické posílat tyto stíhačky na Ukrajinu,“ řekl novinářům mluvčí britské premiérky. „Budeme i nadále diskutovat s našimi spojenci o tom, co považujeme za správný přístup.“

Vzhledem k tomu, že výcvik na tank Abrams M1 může trvat minimálně šest měsíců, může totiž něco tak sofistikovaného, jako jsou stíhačky západní výroby, trvat roky, než se piloti neznalí jejich systémů připraví na bojové nasazení. Také Německo v souvislosti s rostoucím tlakem ze strany Ukrajiny na stíhačky vyslovilo rozhodné „ne“.

Ruská firma nabízí odměnu 1,5 milionu korun za zničení nebo zajetí západních tanků

Mezitím není překvapením, že evropskou zemí, která nejvíce tlačí na vyslání stíhaček, je nadále Polsko. Varšava tlačí na zbytek NATO, aby jí předal stíhačky, již od prvních měsíců války.

V pondělí polští představitelé vyjádřili připravenost poslat na Ukrajinu letouny F-16 americké výroby, ale zdůraznili, že tak učiní pouze v koordinaci s NATO. „Budeme zde jednat v plné koordinaci,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Johnson tvrdí, že mu Putin vyhrožoval raketovým úderem. Nyní přišla reakce

Mluvčí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zveřejnil na Telegramu prohlášení: „Práce na získání stíhaček F-16 pokračují. Máme pozitivní signály z Polska, které je připraveno nám je předat v koordinaci s NATO.“

Ukrajinský představitel pak své prohlášení namířil proti Moskvě a provokativně zdůraznil, že „tanky, stíhačky – skvělá kombinace, jak udělat z ruských nepřátel hnojivo“.

Zdroj: thedefensepost.com