Finsko varuje před západními jednotkami na Ukrajině: „Diskuse se vymkla kontrole“

Jeden ze dvou nejnovějších členů NATO, Finsko, nabádá k opatrnosti, neboť někteří evropští představitelé zvažují vyjednání ukončení války na Ukrajině, které by zahrnovalo vyslání západních mírových sil. (Foto: Flickr)

Nastupující Trumpova administrativa je údajně této myšlence nakloněna.

Finský prezident Alexander Stubb v úterý před summitem o obranné spolupráci v Tallinnu vydal varování: „Neměli bychom předbíhat“ v otázce budoucí mírové mise, cituje finský list Yle.

Jeho hlavní kritika se zaměřila na obrovské počty evropských vojáků, které by taková mise vyžadovala.

„Operace nemůže být zahájena na vratkých základech,“ pokračoval a vysvětlil, že adekvátní mírové síly by musely mít na místě nejméně 150 000 vojáků.

„Při rotaci to znamená trojnásobek, tedy 450 000 mírových sil ročně. Takže tato diskuse se možná dostala takříkajíc mimo koleje,“ zdůraznil.

Stubb nabídl, že místo mírových sil by Kyjev měl mít bezpečnostní záruky, a to by mělo být hlavním motorem diskuse o budoucích mírových jednáních.

V posledních několika měsících přední země NATO oživily myšlenku vyslání západních jednotek na Ukrajinu.

Ať už v roli „mírových sil“, nebo ne, Kreml by to považoval za masivní eskalaci a pohrozil Západu válkou.

Putin dal jasně najevo, že Rusko nebude tolerovat pravidelné jednotky NATO přímo na svých hranicích. Již tento týden Putin prohlásil, že Západ jde „za“ stanovené červené linie Ruska.

Zatímco se Bidenova administrativa před nástupem Trumpovy vlády snažila posílit vliv Kyjeva na bojišti, nedávno dala zelenou útokům raketami dlouhého doletu s využitím systémů ATACMS na Rusko.