Každý rok na podzim vypuknou fámy o právě přicházejícím zhroucení systému dolaru jako světové rezervní měny, přičemž tento statut dolaru je největší mocenskou pákou, jakou má Washington na svět, daleko významnější než ohromné ozbrojené síly této supervelmoci. Ani letošek tedy nebyl výjimkou. (Foto: Pxfuel)

Faktem přitom opravdu je, že dolar je neustále slabší a slabší, přičemž tisky nových peněz do záchranných balíčků proti pandemii COVID tento trend ještě zrychlují, ač jsou kompenzovány i tím, že inflací s virem teď bojuje celý svět. Řada světových ekonomů už mnoho let nechápe, jak je možné, že si ten stav dominanta finančních trhů dolar stále udržuje, ale je tomu tak a otevřené příznaky jeho zhroucení se zatím neprojevují. Je tedy nepravděpodobné, že letos by se ty fámy naplnily a ani v bezprostřední budoucnosti, leč v delším výhledu už je to jinak.

Shrneme-li základní ekonomická fakta:

  • Čínské rezervy cizích měn právě vyrostly na ekvivalent 3,112 bilionů US$, z nichž 1,3 bilionu US$ je denominováno v US dolarech a ty rezervy pořád rostou;
  • Jako rezervní měna se všude po světě čím dál více používá i čínský yuan čili renminbi (RMB), takže do konce roku 2021 by se měl podle očekávání stát třetí největší světovou měnou po US dolaru a euru, když předhání japonský yen a britskou libru, hlásí CNBC;
  • Podle Morgan Stanley nejméně 10 regulátorů finančních trhů, většinou tedy centrálních bank, v roce 2019 přidalo yuan do svých rezerv, čímž jejich počet vyrostl na 70 a roste to dále;
  • Podle americké centrální banky FED by se HDP ekonomiky USA mohlo roku 2020 či do poloviny roku 2021 propadnout o více než třetinu, přičemž MMF Číně předpovídá růst o 1,3% HDP a Čína sama čeká nárůst o 3,5%.

Ale ty dávno už rozhýbané trendy k čím dál většímu podílu yuanu v rezervách finančních institucí by letos mohly dostat novou dynamiku, když se kvůli pandemii světová ekonomika silně propadne, ale jedinou významnou ekonomikou, která aspoň trochu vyroste, bude ta čínská, načež čínská měna začne ve všech finančních rezervách finančních institucí a zejména centrálních bank nabývat čím dál větší podíl. Přitom proti dolaru, na rozdíl od yuanu, který nikomu na světě nevadí, vede řada mocností už otevřený boj. Nejvíce je to vidět na Rusku, které snížilo objem dluhopisů denominovaných v dolarech o 96%.

Třeba ruský ministr obchodu Denis Manturov vyzval své kolegy ze států skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), aby tyto země zvyšovaly obchodování v místních měnách místo US dolarů. Takže de-dolarizace jejich hospodářství se stává pro jejich ekonomickou spolupráci klíčová.

Vzájemné obchodování Číny s Ruskem a mnoha zeměmi Šanghajské skupiny pro ekonomickou spolupráci také už dávno probíhá převážně buď v místních měnách, nebo v yuanech a tyto země zároveň k takovému obchodování ve vzájemném styku úspěšně přesvědčují řadu dalších zemí.

Ta přesvědčivost přidat se k systémům měnových swapů a jinému vyrovnání mimo dolary nepramení ani tak z přesvědčivosti ruského ministra obchodu, jako z přesvědčivosti počínání samotné Ameriky. USA totiž své měny využívají jako páku k vynucování různých sankcí a sledování jimi nařízených obchodních režimů. Takže únik od dolaru je únikem před takovýmto finančním útlakem a yuan jako prostředek vzájemného vyrovnává obchodů a ukládání rezerv je proto díky tomuto imperiálnímu počínání USA o to přitažlivější.

Není tedy divu, že strach amerických finančníků a globálních mocenských stratégů před yuanem narůstá. Přední odborník Yale University a bývalý předseda Morgan Stanley Asia v interview s MarketWatch řekl, že koronavirus by v blízké budoucnosti mohl přivodit dramatický ústup dolaru: „Éra kovidu veškerý probíhající vývoj urychlila na warpovou rychlost.“ Roach také předpovídal až 35% propad dolaru vůči hlavním mezinárodním měnám. Dodal, vzhledem k současnému ekonomickému výhledu k tomu může dojít nesmírně rychle.

Čína se však s takovýmto ač pro ni příznivým vývojem nespokojuje. Pro mezinárodní platební styk a ukládání rezerv chystá novou mezinárodní měnu, digitální, zlatem podložené RMB úplně mimo USA kontrolovaný systém mezinárodního vyrovnávání plateb SWIFT. Zatím to s pozitivními výsledky testují v řadě čínských měst.

Dělají si naděje, že tím dosáhnou ohromnou atraktivitu pro mnoho zemí, které touží po de-dolarizaci, aby unikly před šikanou a sankcemi Washingtonu a mohly si obchodovat i, s kým chtějí, bez ohledu na sankce USA.

Každá významná světová měna sloužící jako prostředek mezinárodního vyrovnávání a ukládání rezerv se musí opírat o mohutnou ekonomiku. A takovou ekonomiku teď Čína solidně a stabilně má. Zajímavé je i srovnání nejen objemu ekonomik za hlavními měnami, ale i jejich obsahu. Čínské HDP se skládá z více než dvou třetin z hmotného zboží a solidní výroby nebo stavby infrastruktur, bydlení, dopravních a energetických kapacit. Americké HDP je z poloviny tvořeno spotřebou a službami. To, co prodávají jako své výrobky, je z větší části outsourcováno a USA firmy na to jen nalepí svou visačku a prodají to svým marketingem. Oproti ostatním rezervním měnám dolaru a euru je to tedy jediná měna podložená skutečně reálnou ekonomikou.

Kurzy těchto měn jsou ale pořád vůči yuanu silnější, takže Čína, ať reálně více vyrábí, má počítané HDP nižší. Ten digitální RMB čili yuan by tedy jejich měně mohl svou atraktivností pomoci, aby posílila. Ten by mohl úspěšně konkurovat i Bitcoinu, o kterém se už také mluvívá jako o „novém zlatu“ nebo náhradní rezervní měně.

Čínští finanční stratégové si tedy už dělají obrovské naděje. „Podíváme-li se za pár let zpět, budeme říkat, že dvěma historickými událostmi definujícími rok 2020 byla pandemie koronaviru a čínská digitální měna,“ řekl vedoucí výzkumník Výzkumného centra digitálních financí Pekingské univerzity Xu Yuan.

Proti tomuto vývoji, aby uhájili status své měny, chtějí v USA zasáhnout především pomocí MMF a jeho měny SDR podložené košem měn. Přičemž by se mělo zavést i digitální SDR. Je to v rámci plánu Světového ekonomického fóra na tzv. Velký restart, čili Transformaci světové ekonomiky.

Čína však chce do hry vynést další eso. Speciální digitální vyrovnávací měnu denominovanou ve zlatě a zlatem podloženou, navázanou na RMB a na čínský systém mezinárodních plateb.

Ovšem budeme-li mít štěstí, nemusí jít jen o nový mono-polární svět pod finanční dominancí nového hegemona. Spíše dojde ke zrušení dominance dolaru, aniž by svět zůstal pod jednou dominantní měnou. Má-li se rozvoj lidstva pořádně nastartovat, je třeba, aby vznikl multipolární svět, kdy optimální by bylo, aby ta multi-polarita zahrnovala i světový finanční systém a rozhodující světové měny.