Podle německých novin Frankfurter Allgemeine USA oznámily zahájení vojenské mise v Hormuzském průlivu s podporou Spojeného království, Austrálie a Bahrajnu. (Foto: FAZ)
Mezitím se v Helsinkách se sešli zástupci zemí EU, aby diskutovali o tom, zda se mají podílet na zajištění bezpečnosti lodní dopravy v tomto regionu a co lze v tomto ohledu udělat. Zatím však s připojením ke Spojeným státům, které dávají najevo, že jde zejména o Írán, nespěchají.
Podle Pentagonu je vojenská mise v Hormuzském průlivu pod vedením Spojených států, která má zajistit bezpečnost průchodu lodí, již v plném proudu. Spolu s americkou armádou se jí účastní jednotky z Velké Británie, Austrálie a Bahrajnu, uvedly německé noviny Frankfurter Allgemeine.
Kromě toho USA udržují kontakty s ostatními zeměmi a očekávají, že se do operace „Sentinel“ připojí noví účastníci, uvedl ministr obrany USA Mark Esper.
Podle Espera je cílem zajistit svobodnou dopravu v průlivu, který je významný pro mezinárodní obchod. Je také nutné zabránit provokacím a vyhnout se konfliktům v regionu, zdůraznil ministr obrany USA.
Poznamenal, že Spojené státy nechtějí konflikt s Íránem. Doposud neposkytl přesné údaje o počtu lodí a vojenského personálu účastnícího se mise. Velká Británie poslala do oblasti dvě válečné lodě.
Mezitím Tokio popřelo zprávy o údajně probíhajících jednáních s Íránem o účasti na vojenské operaci. Japonská tisková agentura ve čtvrtek uvedla, že íránský ministr zahraničí Javad Zarif řekl japonskému premiérovi Šinzo Abemu, že přítomnost zahraničních vojsk nezvýší bezpečnost a bude představovat hrozbu pro stabilitu v regionu.
Jak noviny připomněly, ve středu politici jednali, ale vojenská mise nebyla projednána. Mezitím během návštěvy Tokia na začátku srpna vyzval americký ministr obrany Esper asijského spojence USA, aby se zúčastnil operace „Sentinel“. Tokio však dosud nedalo oficiální souhlas.
Na čtvrtečním zasedání v Helsinkách měli ministři obrany EU diskutovat o tom, zda by se EU měla podílet na mezinárodním úsilí o zajištění bezpečnosti lodní dopravy v Hormuzském úžině a jak ji lze realizovat.
Jak uvedla eurokomisařka Federica Mogheriniová otázka „zkoordinované vojenské přítomnosti“ se bude ještě v EU projednávat a poznamenala, že se tato myšlenka nachází teprve v počáteční fázi. Kromě toho se mělo projednat úsilí o záchranu mezinárodní jaderné dohody s Íránem. EU tak pod tlakem řeší něco jako kvadraturu kruhu.
Vzhledem k nebezpečí lodní dopravy v Perském zálivu německý ministr zahraničí Heiko Maas nedávno hovořil o možné pozorovací misi EU v regionu.
Taková opatření prý mohou pomoci snížit napětí, protože zajistí větší transparentnost toho, co se v průlivu děje, pokud jde o činy možné sabotáže. Mnoho států EU se nechce připojit k americké misi ze strachu, že to povede ke zvýšenému napětí ve vztazích s Íránem.
Dosud není jasné, jak výsledky nedávného summitu G7 ve Francii ovlivní situaci. Na setkání v Biarritzu se prezident Emmanuel Macron pokusil o pokrok v americko-íránském konfliktu a pozval íránského ministra zahraničí Zarifa do Francie.
V důsledku toho se prezident USA Donald Trump domníval, že existuje dobrá šance na setkání s íránským vůdcem Hassanem Rúháním. Ten vyjádřil svou připravenost setkat se s americkým kolegou, ale požadoval, aby Spojené státy nejdříve zrušily sankce.
Jak německé noviny připomímněly, v roce 2018 Spojené státy jednostranně odstoupily od mezinárodní dohody s Íránem ve snaze donutit ho změnit jeho směr v zahraniční politice.
Uložení ekonomických sankcí však dosud vedlo pouze ke zvýšenému napětí, v důsledku čehož se průchod lodí podél Hormuzského průlivu mezi Íránem a Ománem stal nebezpečným, poznamenal Frankfurter Allgemeine.
Pro EU je americký kurs problematický, protože Íránu bylo kvůli omezení jaderného programu přislíbeno ukončení jeho ekonomické izolace. Aby zachránila dohodu s Teheránem, se EU snaží zajistit, aby společnosti navzdory sankcím USA nadále obchodovaly s Íránem. Zároveň Evropané zvažují, jak nejlépe zaručit bezpečnost plavby v Hormuské úžině, která je jednou z nejdůležitějších námořních tras na světě. Téměř třetina světového exportu ropy je přenášena po moři právě touto úžinou, zdůraznila publikace.
