Probíhající reforma čínské armády má připravit Peking na vojenskou konfrontaci se Spojenými státy. Tento názor vyslovil analytik Adam Ni z Centra strategických a obranných studií v Australské národní univerzitě.
Pentagon v květnu tohoto roku zveřejnil roční zprávu o čínských ozbrojených silách. V ní stojí, že Čínská lidová osvobozenecká armáda prochází největší reformou ve svých dějinách. Peking rozvíjí ty sféry ozbrojených sil, které připraví Spojené státy o současné operační a technologické výhody.
„S růstem čínské přítomnosti a zájmů ve světě se program modernizace armády soustředí na investice a rozvoj infrastruktury pro podporu různých misí v oblasti mimo čínskou periferii včetně projekce moci, zajištění bezpečnosti námořních přepravných tras, operací proti pirátům, mírových operací, humanitární pomoci a evakuace civilistů," cituje analytik zprávu Pentagonu.
Dále zpráva dodává, že čínská armáda přesunuje svou pozornost z pozemních sil na rozvoj námořnictva, raketových a informačních sil. Pozemní síly byly sníženy. Místo 18 armád je dnes 13 a brigády nahradily divize coby hlavní operační síly.
Dnes má Čína s více než 300 loděmi největší námořnictvo na světě. Peking chce do roku 2020 ztrojnásobit počet příslušníků námořní pěchoty ze dvou brigád a 10 000 vojáků na sedm brigád a 30 000 vojáků.
Další pozornost se uděluje vzdušným silám. Podle zprávy operace čínského letectva nasvědčují, že se vzdušné síly snaží získat zkušenosti v kritických námořních regionech a trénují útoky proti americkým a spojeneckým cílům.
Zvyšuje se i význam strategických sil podpory, které jsou odpovědné za operace ve vesmíru, kyberprostoru a informačním prostoru. Čína rovněž reformuje systém svého velení, aby dosáhla lepší interoperability druhů vojsk.
„V příštích letech bychom měli očekávat rostoucí regionální a globální přítomnost čínské armády včetně Afriky, jihovýchodní Asie a Indického a Tichého oceánu," píše Ni. První čínská základna v Džibutsku tento trend dosvědčuje.
Rostoucí vojenská síla podle analytika posílí čínské pozice v teritoriálních sporech v Jihočínském a Východočínském moři. Kromě toho odradí vládu na Tchaj-wanu vyhlásit nezávislost.
Zdroj: aspistrategist.org.au