Právě teď v Číně začíná největší každoroční politická událost, kdy se do Pekingu schází přes tisíc funkcionářů a expertů. (Foto: Flickr)

Říká se tomu „dvojí zasedání“ čili lianghui, kdy jde o výroční shromáždění Čínské lidové politické konzultativní konference (CPPCC) a Národního lidového kongresu (NPC) a v tom, co projednají, jsou stanoveny celo-čínské priority a plán zejména na následující rok. Potrvají od 4. do 11. března. Vzhledem k tomu, že letos začíná 14. pětiletka a střednědobý plán na příštích 15 let i dlouhodobý plán do poloviny století a navíc se bude slavit sté výročí Komunistické strany Číny, tak prý má jít o zvláště významné zasedání.

Opravdu je to dvojí zasedání, protože ač probíhají vedle sebe a ve stejných dnech, jsou to dvě různé porady různých orgánů.

CPPCC má asi 2200 členů zastupujících politické strany, sociální skupiny, profese, ekonomické sektory a různé organizace, čímž by měli představovat reprezentativní zastupitelský vzorek Čínského lidu, se kterým se jejich prostřednictvím chce vláda radit.

Ti prodiskutují vše, co má Čínský lid na srdci a proberou to v různých komisích. Nejen ekonomiku, politiku, zahraniční záležitosti, ale i třeba náboženství, zábavu a sport. Komise zpracují řadu návrhů pro vládu k uvážení, ale je to jen poradní orgán vlády, nemá žádné zákonné či exekutivní pravomoci.

Zákonodárným shromážděním je NPC, jehož 3000 poslanců začíná zasedat až o den později 5.3. Zastupují provincie, autonomní oblasti a správní celky, ti schvalují ty nejdůležitější části legislativy země.

Je to jakási „dozorčí rada“ státu nebo zastupitelská valná hromada Čínského lidu, která projde všechna významná rozhodnutí všemožných státních orgánů a jejich výroční zprávy a orazítkuje je jako přijatá. Většina jsou sice příslušníci vládnoucí Komunistické strany, ale zastoupené je širší politické spektrum a i z oblastí jako Hong Kong nebo Macao. Vybráni jsou místními správami provincií, autonomních oblastí a správních celků, které pak zastupují. Opoziční hlasy nejsou v tomto shromáždění moc silné, ale nejsou nepřítomné a řada poslanců hlasuje proti, což se považuje za míru, s jakou je vládní politika přijímána lidem.

Vysvětlující video ke ‚dvojímu zasedání‘, tj. k nejdůležitějším politickým shromážděním roku od SCMP.

Loňské zasedání bylo kvůli pandemii odloženo až na květen a probíhalo za přísných protiepidemických opatření. Letos je situace daleko lepší, ale nedávno se muselo v několika ohniscích řešit krátkodobé propuknutí nákazy, což vyústilo i do lockdownu města Shijiazhuang v provincii Hebei. A tak, ač to bude letos o něco volnější, pořád je řada bezpečnostních opatření v platnosti. Účastnit se toho budou moci jen novináři registrovaní v Pekingu, kdy většina stejně dá přednost online účasti před fyzickou přítomností. Zahraniční diplomaté musí mít test na COVID-19 a strávit jednu noc před účastí v karanténě.

Asi nejdůležitějším úkolem NPC bude schválit konečnou verzi čínského 14. pětiletého plánu, který má být východiskem dlouhodobějších směrných plánů představujících budoucí dědictví éry prezidenta Xi Jinpinga.

Nedávno jsme psali o technologických záměrech Číny a ty mají být poprvé vytyčeny i v pětiletce, kdy má jít obzvláště o technologickou soběstačnost, průmyslovou národní bezpečnost a snížení závislosti na dovezených technologiích.

Jelikož Čína ve svém modelu rozvoje z extenzivního modelu stojícího na budování nových kapacit, kdy těmi už země začíná být plně nasycená, vyčerpává své možnosti, nezbývá jí než přejít na model vzestupu produktivity výrobních faktorů stojící na růstu produktivity technologií, v čemž se chystá stát i jedním ze světových vůdců. Model jejího růstu má teď spočívat na konceptu duální cirkulace, o které jsme také už rozsáhleji psali, v němž hraje schopnost zajistit se špičkovými technologiemi klíčovou roli. Tento trend nastolil prezident Xi až koncem loňského roku po zkušenostech s technickými embargy Trumpovy administrativy, které Čína zvládla tak, že slovy Xiho „obrátila ohrožení na vyšší bezpečí.“

Vysvětlení rozvojových priorit čínského pětiletého plánu od mediálního kanálu SCMP.

Analytici očekávají, že NPC letos utlumí rozpočtový deficit a rozsah vydávání obligací místních správ na stavby infrastruktur, kdy rozpočet se má teď spíše soustředit na projekty za účelem vyššího blahobytu obyvatelstva. Něco se povídá i o čínských záměrech na útlum uhlíkových emisí.

Letošek bude pro Čínu rokem velkých oslav nejen kvůli vítězství nad epidemií, ale v červenci bude sté výročí založení Čínské komunistické strany. Budou to organizačně i bezpečnostně celonárodně rozsáhlé a citlivé oslavy vyžadující komplexní přípravu, která se teď bude také schvalovat.

Kromě všech těchto konkrétních plánů na činnosti v nejbližším období by obě zasedání měla projednávat i vizi 2035, tj. výhledové směrné plány na tuto dobu, během níž se očekává, že by se Čína měla i v nominálních objemech HDP stát největší ekonomikou světa.

Probírat se bude samozřejmě i zahraniční politika, v níž hrají prominentní úlohu pokusy Číny o opětovnou normalizaci vztahů s USA po éře prezidenta Trumpa. Naděje vkládané do nového prezidenta, že bude pokračovatelem k Číně vstřícných vztahů z dob prezidenta Obamy, jehož byl současný prezident Biden viceprezidentem, se ale dost možná v plné míře nenaplní. Biden slibuje k Číně tvrdý postoj a mluví o extrémních závodech obou zemí. Ale vše chce dělat v úzké součinnosti se svými spojenci, kdy ovšem přístup nejdůležitějšího spojence USA, tj. EU má vůči Číně v poslední době velice vstřícný trend.

Bidenova administrativa také slyší na hlasy těch politických kruhů, které od ní chtějí soustředění na lidská práva, čehož se obvykle používá jako nátlakové páky na Peking přes obviňování z porušování těchto práv v Hong Kongu a Xinjiangu. Taktéž chce pokračovat v konfrontační politice v Jihočínském moři a kolem Tchaj-wanu.

Čína má v poslední době také dost nepříjemně neurovnané vztahy s Indií, které občas vyústí až do pohraničních potyček ozbrojených sil. V důsledku toho je zablokovaná i stavba přehrady v Tibetu, která by se sice mohla stát tahounem tibetské ekonomiky, ale její projekt je odložen na neurčito, protože by ležela příliš blízko hranice s Indií, tedy v nebezpečné zóně.

Zahraniční politika je tedy plná různých potíží, k nimž je nutno přistupovat opatrně a nezaujímat otevřeně stanoviska, která by mohla zkomplikovat zahraniční vztahy, a poškodit tak i ekonomické zájmy. Lze tedy očekávat, že veřejně vyjádřená stanoviska tohoto dvojího shromáždění k zahraniční politice budou spíše opatrná.