Užitkové nerosty na Měsíci jsou podobné těm na Zemi, a proto s vyčerpáváním těch zemských bude mít přístup států k měsíčním zdrojům strategický význam, řekl v rozhovoru pro Sputnik vedoucí oddělení jaderné planetologie Ústavu pro kosmické výzkumy Ruské akademie věd Igor Mitrofanov. (Foto: Pixabay)
Prezident USA Donald Trump podepsal výnos, který potvrzuje právo Američanů na těžbu kosmických zdrojů, a nařídil, aby byly v průběhu šesti měsíců projednány patřičné dohody s jinými zeměmi.
V dokumentu se praví, že vesmír je zákonodárně a fyzicky unikátní doménou lidské činnosti a že Spojené státy ho nepovažují za všeobecné dědictví. Ve výnosu se zdůrazňuje, že USA podporují kosmickou smlouvu z roku 1967, jsou ale proti dohodě z roku 1979 o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech, kterou zatím nepodepsalo ani 20 zemí.
„Z hlediska astronomie můžeme Zemi a Měsíc považovat za dvojitou planetární soustavu. Vznikly spolu, a proto všechny vzácné chemické prvky, které jsou na Zemi, by měly být také na Měsíci,“ řekl Mitrofanov.
„S rozvojem technologií se stávají vzácné prvky stále více žádanými. Proto v budoucnu bude přístup zemí k měsíčním zdrojům mít strategický význam,“ dodal vědec.
Vyslovil jistotu v tom, že v 21. století se stane Měsíc objektem průzkumu a dobývání. Podle jeho slov zahajují USA ambiciózní měsíční program, Čína také úspěšně realizuje stále složitější měsíční projekty.
„Když dnes posuzujeme praktický smysl dobytí Měsíce, měli bychom podle mého názoru vycházet z nutnosti zajistit naší zemi svobodu v provádění měsíční politiky. Musíme vytvořit kosmické prostředky pro realizaci v budoucnu těch cílů v dobývání Měsíce, které pro nás budou strategicky důležité,“ vysvětlil Mitrofanov.
Porovnal „zítřejší“ Měsíc s „dnešní“ Arktidou. „Provádíme úspěšně arktickou politiku, protože naši předchůdci už pro nás dobyli severní oblasti a vytvořili mohutnou flotilu ledoborců,“ řekl vědec.
