Dva miliony let stará DNA ze severního Grónska posunula genetický záznam o milion let zpět do doby, kdy bylo v arktické oblasti o 50-65 stupňů tepleji a žila zde hojná divoká zvěř – včetně mastodontů, lumíků a hus, píše The Guardian. (Foto: Flickr)

Podle vědců z univerzity v Cambridge a univerzity v Kodani se na severním poloostrově Grónska – který je dnes polární pouští – kdysi nacházely boreální lesy z lidových a březových stromů, které se hemžily divokou zvěří.

„Konečně se otevřela nová kapitola zahrnující 1 milion let historie navíc a poprvé se můžeme podívat přímo na DNA minulého ekosystému tak daleko do minulosti,“ uvedla profesorka Eske Willerslevová z výzkumného týmu a dodala: „DNA může rychle degradovat, ale my jsme ukázali, že za správných okolností se nyní můžeme vrátit do minulosti dál, než si kdokoli dokázal představit.“

Willerslev dodal, že podobné techniky by jednou mohly být použity k odhalení poznatků o prvních lidech a jejich předcích.

Willerslev a jeho kolegové pracovali na projektu 16 let a výsledkem bylo sekvenování a identifikace DNA 41 vzorků nalezených v hlíně a křemeni. Dávné vzorky DNA byly nalezeny pohřbené hluboko ve formaci Kap København, téměř 100 metrů silném sedimentu, který se vytvářel po dobu 20 000 let. Sediment, který byl uložen v ústí fjordu v Severním ledovém oceánu v nejsevernějším bodě Grónska, byl nakonec zakonzervován v ledu nebo věčně zmrzlé půdě a ležel neporušen člověkem po dobu 2 milionů let.

Získání a analýza DNA byl náročný proces, který zahrnoval skládání drobných fragmentů genetického materiálu, které bylo nejprve třeba oddělit od jílu a křemenného sedimentu. Teprve nástup nové generace technik sekvenování DNA umožnil vědcům identifikovat a poskládat dohromady extrémně malé a poškozené fragmenty DNA, a to na základě odkazů na rozsáhlé knihovny DNA získané ze současných živočichů, rostlin a mikroorganismů.

The Guardian

Jakmile se jim podařilo fragmenty poskládat dohromady, vznikl obraz lesů, v nichž se to hemží soby, králíky, lumíky a mastodonty, kteří byli dříve nalezeni pouze v Severní a Střední Americe.

Masožravci nalezeni nebyli, nejspíše proto, že jich bylo méně, nicméně vědci spekulovali, že se zde pravděpodobně vyskytovali dávní šavlozubí tygři, vlci nebo medvědi.

„Nevíme, co tam bylo, ale pravděpodobně něco, co se živilo mastodonty a soby,“ uvedli autoři a dodali, že je povzbudivé, že se těmto druhům dařilo tak daleko na severu v oblasti, která by byla vzhledem ke své poloze stále po většinu zimy uvržena do tmy.

„Údaje naznačují, že se může vyvíjet a přizpůsobovat divoce se měnícím teplotám více druhů, než se dosud předpokládalo,“ řekl Dr. Mikkel Pedersen z geogenetického centra Lundbeckovy nadace na Kodaňské univerzitě a spoluautor prvního článku.

Zdroj: theguardian.com