Z militaristické dílny – dalo by se to definovat jako propagandistický „workshop NATO“ – opět vyskočila ruská hrozba. Tentokrát na rozdíl od britských či amerických médií z dílny v německém podání. (Foto: Wikipedia)
A samozřejmě nesmí chybět děsivá „novinka“, že Rusko „neočekávaně zaútočí“ – a kde? No přece v Pobaltí, Polsku a na Ukrajině, doplněno o černomořskou oblast!
Rusko totiž prý nadále pokračuje ve vyzbrojování se „zakázanými“ raketami a údajně se připravuje na vedení regionálních válek v Evropě, což nutí NATO jednat, napsal německý deník Die Welt.
Publikace se ve svém materiálu odkazuje na zprávu generál av záloze a bývalého náměstka generálního tajemníka NATO, Heinricha Brausse, a Joachima Krause, ředitele Institutu pro bezpečnostní politiku na univerzitě v Kielu. Ti zásobili německé noviny výpotky, které ale přednáší jako pravdy vytesané do skály.
Krause tvrdí, že zatímco Evropa je zaneprázdněna klimatickými změnami a migrační krizí, Rusko se připravuje, a to prosím bez dobrého důvodu, na regionální války v Evropě, které údajně hodlá vést s hrozbou, že použije jaderné zbraně.
Podle Brausse Rusko údajně úmyslně usiluje o konfrontaci se západními zeměmi a také se snaží zničit světový řád a podkopat soudržnost NATO.
Bývalý generál Bundeswehru uvedl, že ale Rusko chápe, že nebude moci zvítězit v konfliktu s NATO, a proto údajně může podniknout „neočekávaný úder“, podpořený hrozbou jaderného útoku.
V důsledku těchto akcí podle Brause budou evropské země nuceny vybrat si mezi plnou válkou a radikální změnou „status quo“, který potěší Moskvu. Černomořský region, pobaltské státy, Polsko a Ukrajina jsou zároveň označovány za možná místa nástupu „útoku“ Ruska.
Kromě toho, Brausse a Krause prohlasili, že Německo bude hrát klíčovou roli v tomto „konfliktu“ kvůli své zeměpisné poloze, takže naléhají na německou vládu, aby co nejrychleji přivedla Bundeswehr do plné bojové pohotovosti, aby mohl plnit komplexní vojenské úkoly NATO.
Nutno ale přiznat, že se letitá propaganda o „ruské hrozbě“ vcelku vyplácí, protože přibývá států aliance, které vynakládají stále větší prostředky na zbraně a armády bez toho, že by zkoprnělé obyvatelstvo nějak výrazněji protestovalo.
A pokud dovedeme tyto hluboké natoidní myšlení až do konce, nebylo by překvapením, pokud by celá, už tak nebezpečná spirála, skončila odůvodněním preventivního úderu na Rusko vším, co má aliance k dispozici, když je to Rusko takovou „hrozbou“ a bude dozajista ještě větší.
