Deutsche Bank konfiskovala 20 tun venezuelského zlata kvůli neplnění finanční dohody a nesplácení půjčky z roku 2016, informuje o tom Bloomberg s odkazem na se situací obeznámené zdroje. (Foto: Wikimedia)

Agentura uvádí, že ani zástupce Deutsche Bank, ani tisková služba Národní banky Venezuely nesouhlasili se poskytnutím komentářů.

Podle informací agentury v rámci dohody, která byla podepsána v roce 2016, Venezuela získala půjčku ve výši 750 milionů dolarů, jako zálohu Venezuela poskytla 20 tun zlata.

Uvádí se, že Venezuela neplnila podmínky dohody, jejíž termín má vypršet v roce 2021. V této souvislosti se banka rozhodla, že předčasně dohodu ukončí a zabaví zlato.

Ve Venezuele dlouho trvá ekonomická krize, která je prohloubena finančními a ekonomickými sankcemi. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že hrubý domácí produkt Venezuely v roce 2019 klesne o 25 %, v příštím roce o 10 %, inflace je předpovídána na úroveň deseti milionů procent v letech 2019 a 2020.

V březnu média také uváděla, že Venezuela chce prodat zásoby zlata, aby posílila sankcemi poškozenou ekonomiku. Venezuelské značné zlaté zásoby se staly jedním z několika zdrojů tvrdé měny, což je rozhodující pro import, zároveň s tím, že prodej venezuelské ropy je silně omezen Washingtonem.

Podle anonymního zdroje, kterého citují média, nynější zásoby venezuelského zlata, které se nachází v trezorech centrální banky, činí asi 100 tun v hodnotě čtyř miliard dolarů. Zdroj očekává, že rezervy centrální banky se do konce roku vyčerpají, pokud Caracas bude pokračovat v dnešním tempu.

Dne 30. dubna se venezuelská opozice pokusila o státní převrat. Její lídr Juan Guaidó a jeho stoupenci se sešli v Caracasu před vojenskou základnou Carlota a vyzvali armádu a lid ke svržení zákonného prezidenta Nicoláse Madura.

Hlava státu a ministr obrany prohlásili, že ozbrojené síly zůstávají věrné legitimní moci. Pokus o státní převrat byl neúspěšný a okamžitě bylo zahájeno jeho vyšetřování.

V lednu zemi zasáhla vlna protestních akcí proti Madurovi. Předseda parlamentu Juan Guaidó se tehdy sám prohlásil za prozatímního prezidenta země. Tento krok schválily USA a některé jiné země.

Madura jakožto legitimního a úřadujícího prezidenta Venezuely podpořilo Rusko a řada jiných zemí, jako např. Mexiko, Čína, Turecko a Indonésie. V Moskvě označili „prezidentský status“ Guaida za neplatný.