Jejich úkolem je objevit temnou hmotu, ale to se jim už více než desetiletí nedaří. Přesto se nevzdávají a neustále zkoušejí nové experimenty. I když primární cíl vypadá dnes stejně vzdálený jako v roce 2002, kdy projekt XENON začal, mezinárodnímu týmu vědců se za podařilo mnoho velkých objevů. (Foto: Instagram)
Nejnověji došlo k události, ke které dojde v budoucnosti tak vzdálené, že si to jen těžko představit.
Právě dnes se v prestižním vědeckém časopise Nature objevila vědecká studie mezinárodního týmu pracujícího na projektu XENON. V tiskové zprávě však již včera informovali o svém velkém úspěchu.
Stali se totiž svědky události, která se ještě v podstatě udát ani nemohla. A v nejbližší době ani nenastane. Vědcům se v laboratoři podařilo detekovat radioaktivní rozpad xenonu-124.
Na první pohled to nezní zajímavě. Zní to poněkud banálně, ale jen do chvíle, než se ukáže, že poločas rozpadu tohoto izotopu je 1,8 krát 10 na 22 let. Doba existence známého vesmíru, v němž všichni žijeme, je přitom přibližně 1,38 krát 10 na 10 let. Je tedy asi bilionkrát kratší.
Na projektu XENON pracuje více než 160 vědců z různých koutů světa a momentálně pracují s detektorem nazvaným XENON1T. Tím je v podstatě obrovská nádrž s 1,3 tunami kapalného xenonu, která je umístěna v kryostatě pro odstranění částí kosmického záření až 1,5 km hluboko pod italským masivem Gran Sasso. Pokud by nebylo tohoto supermoderního laboratoře, objev by se vědcům nikdy nezdařil.
K pozorování rozpadu izotopu xenon-124 došlo poté, co se proton v jednom z atomů izotopu proměnil na neutron. Xenon na rozpad potřebuje oproti jiným izotopům místo jednoho, až dva elektrony v jádře. A k tomu dojde pouze tehdy, když se tyto dva elektrony nacházejí ve velmi specifické pozici v blízkosti jádra atomu.
Jelikož je taková situace velmi nepravděpodobná, poločas rozpadu xenonu-124 je tak neuvěřitelně dlouhý. Detektoru XENON1T se však právě takový stav podařilo odhalit a vědcům se tak podařil obrovský objev extrémně vzácné události.