Ve starobylé Číně vedla víra v posmrtný život k tomu, že si císaři a bohatá šlechta nechala stavět rozsáhlé a honosné hrobky. Společně se zesnulými se do hrobek pochovávaly i různé předměty každodenního užívání a také vzácné poklady, prostřednictvím kterých se dozvídáme spoustu zajímavostí o životě v minulosti. (Foto: Wikimedia)

V našem seriálu o památkách zapsaných do seznamu kulturního dědictví UNESCO navštívíme hned několik hrobek, kde odpočívají čínští císaři nebo významné osobnosti. No a konkrétně v dnešním dílu se vydáme do jedné z nejslavnějších a také nejpozoruhodnějších, o které jste již jistě slyšeli. Vydáme se do mauzolea prvního čínského císaře, chráněného slavnou terakotovou armádou.

První císař Číny, Čchin Š chuangti, žil v letech 259 až 210 před naším letopočtem. Za prvního císaře byl prohlášen poté, co po několika set let dlouhém období vyčerpávajících válek mezi státy pozdější Říše středu porazil konečně i poslední bojující stát. Tím konečně nastalo období míru. První císař byl velice kontroverzní postavou čínské historie. Sjednotil používané mince, znaky písma, míry a váhy. Současně, aby zabránil invazi severních kmenů, začal budovat zvláštní prostředek proti nepřátelskému pronikání nomádských kmenů – Velkou čínskou zeď. Na druhé straně prostředky, kterými svých cílů dosahoval, byly velice radikální. Nechal spálit spisy, které nebyly v souladu s převládající ideologií, a nechal zaživa pohřbít konfuciánské učence, jejichž názory odporovaly jeho názorům.

Císař počal s výstavbou své hrobky ještě dříve, než sjednotil zemi. Na její budování využil práce 700 000 lidí z celé země. Výstavba trvala téměř čtyřicet let a v době císařovy smrti ještě stále nebyla zcela hotová. Čtvercová základna hrobky ve tvaru pyramidy o výšce 76 m měří od severu k jihu 350 metrů, od západu k východu má 345 metrů. Archeologové po bedlivém zkoumání zjistili, že v hrobce bylo pohřbeno na 500 osob doprovázejících zemřelého, a také stavitelé této stavby. Hrobku střeží terakotová armáda válečníků čítajících na 8000 mužů.

Samotná Terakotová armáda je vzdálená 1,5 kilometru od mauzolea Prvního čínského císaře – Čchin Š Chuangtiho. Nachází se na severním svahu hory Li-šan, 5 km od městečka Lin-tchung v blízkosti provinčního hlavního města Si-an. Po dlouholetých archeologických výzkumech se potvrdilo, že skutečně patří jeho hrobce. Terakotová armáda byla objevena zcela náhodou. V roce 1974 místní vesničané při přípravě hloubení studny vykopali velké množství keramiky. Vesničany tato keramika nikterak nezaujala a hodlali ji zahodit. Shodou okolností byl na tomto místě památkář, který si po prohlédnutí keramiky rychle uvědomil, že jde o objev mimořádného významu. O objevu okamžitě podal zprávu a poté byla Terakotová armáda vykopána ze země. V roce 1975 se začalo s výstavbou muzea, které bylo po 4 letech na konci září roku 1979 poprvé otevřeno veřejnosti. Po otevření se muzeum rychle proslavilo v Číně i v zahraničí a staré město Si-an se v krátké době stalo důležitou turistickou destinací. Později, v prosinci 1987 bylo mauzoleum zapsané do seznamu kulturních památek UNESCO.

Císařská nekropole leží na ploše 5,6 km2. Při archeologických pracích bylo zatím vykopáno asi 8 000 soch válečníků, ale je zřejmé, že další sochy jsou pořád schovány pod nánosy půdy. Terakotová armáda bývá považovaná za osmý div světa. Postavy hliněných bojovníků jsou na svou dobu mohutné, dosahují výšky přibližně 1.8 m a vypadají tak věrohodně, jako by byly živé. Toto mohla dosáhnout jen mimořádná úroveň sochařského umění. Výzbroj hliněných bojovníků byla vyrobená ze dřeva a bronzu, dřevěné části se ale nedochovaly. V takovém množství soch se nenajdou dvě stejné – každá je unikátní. Typy tváří všech válečníků zobrazují jen 10 z 10 516 znaků čínského písma. Jejich význam dodnes odmítají oficiální průvodci vysvětlit. Skryté poselství deseti typů tváří v jednoduchém překladu znamená: Pozorně si prohlédni vojáky v chodbách a rozlušti skryté tajemství Slunce a Boha, tajemství, jež sahá až do počátku času. Sochy v sobě ukrývají také mnoho skrytých významů a symboliky vyjadřené polohou rukou, účesem, výzbrojí. Zřejmě nejznámější a nejpůsobivější pohled na armádu je v první, největší hale. 230 metrů dlouhé a 62 metrů široké naleziště obsahuje hlavní formaci armády se zhruba šesti tisíci vojáky a padesáti dřevěnými vozy v jedenácti chodbách.

V minulých letech bylo v doprovodných hrobkách objeveno na 50 000 historických předmětů značného významu. Obrovskému zájmu se těší mimořádně cenné bronzové spřežení zdobené zlatými či stříbrnými ornamenty, objev z roku 1980. Všechny jednotlivé díly byly pomocí vyspělé technologie mechanicky pospojovány do jednoho celku. I když celý povoz dosahuje pouze poloviční velikosti, velmi přesně a detailně imituje skutečný vzhled elegantního císařova vozu.

Další zajímavostí je, že samotný hrob, ve kterém zesnulý císař odpočívá, nebyl dodnes otevřen, i když je jeho poloha velice dobře známá. Podle zápisků historika S-ma Čchiena z 1. století před naším letopočtem je hrobka mikrosvětem tehdejšího hlavního města, s paláci i přírodou. Byla vyhloubená umělá koryta řek napuštěná rtutí, která byla mechanickým systémem puštěná do oběhu, aby imitovala vodu. Uměle vytvořené nebe bylo poseto hvězdami a střídalo se na něm Slunce s Měsícem. Kolem hlavní hrobky, která je plná vzácných pokladů, bylo pravděpodobně umístěno množství ochranných mechanismů proti vetřelcům. Nejúčinnější je asi ale stejně rtuť v korytech umělých řek, která by se postarala o to, že hrobku žádný živý člověk neopustí.

Jak vyplývá z předmětů objevených ve vedlejších hrobkách i z historických zápisů, císař se domníval, že bude po své smrti i nadále vládnout. Tři roky po jeho smrti, v roce 206 před naším letopočtem, ale rolnické povstání vládu dynastie Čchin svrhlo. Navzdory tomu však tato obrovská císařská hrobka, obsahující nesmírné množství cenných historických pokladů, nezanikla ani v průběhu dalších dvou tisíc let a stala se tak pro současníky "přímým svědkem" čínské historie.