„USA nabízejí použité tanky z vlastních zásob a dlouhodobé průmyslové partnerství každé evropské zemi, která může dodat Leopard 2 na Ukrajinu“, tvrdí kruhy obranného průmyslu Německa. (Foto: Shutterstock)
„Každá země, která přijme nabídku USA, je pro německý obranný průmysl ztracena“.
O dodávkách Leopardů 2 na Ukrajinu se dosud vždy hovořilo z vojenského hlediska. Vedle toho však existují i zájmy v oblasti zbrojní politiky. Jde o peníze, moc a vliv. Zde se USA a Německo ostře střetávají.
Německý ministr obrany Boris Pistorius byl obklopen davem novinářů, kteří k němu natahovali mikrofony. Měl zopakovat to, co již krátce předtím řekl v zasedací místnosti podpůrné skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein. Vláda v Berlíně, jak sdělil sociální demokrat svým protějškům z více než padesáti zemí, ještě nerozhodla, zda povolí dodávky Leopardů 2 jinými státy.
Přesto Ukrajina potřebuje bojové tanky, aby se mohla nadále bránit ruskému útoku. Kancléř Olaf Scholz však váhá, a proto je pod masivním tlakem mnoha spojenců. Na otázku, proč se Německo stále nehýbe, odpověděl Pistorius dvěma větami: Existují dobré důvody pro doručení i dobré důvody proti němu. A: všechny argumenty musely být pečlivě zváženy.
To znělo vyhýbavě a kritika na sebe nenechala dlouho čekat. Dodávka byla naléhavě nutná „k zastavení ruské agrese, k pomoci Ukrajině a k rychlému obnovení míru v Evropě“, oznámil v sobotu lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics. Německo jako vedoucí evropská mocnost má v tomto ohledu zvláštní odpovědnost. Zahraničněpolitický expert CDU Roderich Kiesewetter uvedl, že nyní vidí Německo v izolaci kvůli váhavému postoji německé vlády.
USA chtějí nabízet vlastní nádrže
Když americký ministr obrany Lloyd Austin krátce po Pistoriovi vystoupil v Ramsteinu před novináři, byl dotázán, zda se Německo dostatečně angažuje jako vedoucí mocnost v Evropě. Austin se neubránil úsměvu, ale pak odpověděl, že Německo dělá dost a je „spolehlivým spojencem“. Měl by přesně vědět, proč Pistorius mluvil o dobrých důvodech pro a dobrých důvodech proti dodávkám tanků. Důvody jsou vojenského charakteru: bez tanků se Ukrajina nemůže úspěšně bránit.
Důvody proti mají méně společného s Ukrajinou a více s Lloydem Austinem, USA a jejich národními zájmy: Američané jen čekají, až Evropané dají své Leopardy 2 Ukrajině. Protože pak mohou nabídnout své vlastní nádrže jako náhradu. Válka na Ukrajině nabízí USA jedinečnou příležitost prosadit se na evropském obranném trhu s obrněnými vozidly, vrtulníky, stíhačkami a raketami a vytlačit německou konkurenci. Tuto příležitost si nechtějí nechat ujít.
Američané se tím netají. V šedesátých letech založili „Agenturu pro obrannou bezpečnostní spolupráci“, která podléhá ministru obrany Lloydovi Austinovi. Jejím úkolem je přesvědčit státy, aby nakupovaly americké zbraně. Cílem je dlouhodobě je připoutat k USA. To má pro Američany několik výhod.
Partnery se stejnými zbraněmi lze snáze začlenit do vojenských koalic vedených USA. Nákupem zbraní také zajistí, že se zvýší počet jednotek, a tím se sníží náklady. To je výhodné pro Pentagon, který musí za zbraně platit méně. Americký obranný průmysl může dodatečné příjmy investovat do zdokonalování a vývoje nových zbraní. To nejen posiluje jejich schopnosti, ale také zvyšuje „naši schopnost zůstat nejsmrtonosnější armádou na světě“. Alespoň to stojí na webových stránkách „Agentury pro obrannou bezpečnostní spolupráci“.
Když Lloyd Austin naléhá na německou vládu, aby schválila dodávku letounů Leopard 2 na Ukrajinu, má na mysli i americké zájmy. Tím uvrhl Němce a kancléře Scholze do dilematu. Pokud Scholz ustoupí, poškodí německé zájmy. Pokud se postaví pevně, riskuje, že Ukrajina ztratí další území, a tím poškodí i německé zájmy. Jak k této ošemetné situaci mohlo dojít, souvisí s německou bezpečnostní politikou v posledních třiceti letech.
Německý průmysl nemůže nahradit ukrajinského Leoparda
Vlády všech barev snížily rozpočet německých ozbrojených sil. Na nové zbraně už nezbývaly téměř žádné peníze. Obranné společnosti již nedostávaly zakázky a musely omezit své kapacity. Tanky jako Leopard 2 se již nevyráběly průmyslově, ale ručně. To trvá déle a je to dražší. Od výroby ocelové nádrže do předání vozidla zákazníkovi uplynuly někdy i dva roky. Ale zákazníci nespěchali, byl klid. A tanky se stejně zdály být modelem vojenského vyřazování. Celý svět mluvil o kybernetické válce a válce s drony.
Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu a náhle si nejen německý Bundeswehr, ale i ostatní západní ozbrojené síly uvědomily, že příliš snížily své kapacity. Pokud mají nyní předat Ukrajině své již tak málo početné bojové tanky, potřebují náhradu. Ne až někdy v budoucnu, dokud německý tankový průmysl nebude schopen dodávat, ale okamžitě. Nikdo nechce zůstat s prázdnýma rukama, jak si posteskl německý armádní inspektor Bundeswehru, když 24. února 2022 vypukla válka.
Německý tankový průmysl má v zahraničí vynikající pověst. Společnosti Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall vyrobily Leopard 2, nejlepší tank na světě, ale také jeden z nejdražších (7 až 8 milionů eur ve verzi 2A7). Jen v rámci NATO a EU si Leopard 2 pořídilo šestnáct zemí. V některých zemích je jich několik set, například v Turecku, Řecku, Španělsku, Polsku a Finsku. Jiné země mají jen padesát nebo dokonce méně, například Norsko, Dánsko a Kanada.
Dodávky zbraní jako nástroj bezpečnostní politiky
Výběr modelu nádrže je dlouhodobým závazkem. Vzdělávání a výcvik vojáků, infrastruktura pro údržbu a opravy, dodávky náhradních dílů – to vše nelze ze dne na den převést z jednoho typu tanku na jiný. Jakmile jednou začnete podnikat, zůstáváte v oboru desítky let. A naopak: Jakmile jednou skončíte s podnikáním, zůstanete mimo dlouhou dobu.
To není jen ekonomická ztráta. Prodej zbraní zajišťuje státu daně a pracovní místa a firmám zisky. Vývoz zbraní je však především součástí zahraniční a bezpečnostní politiky. Ten, kdo dodává jinému státu to, čím vybavuje své ozbrojené síly, si zajišťuje důvěru a zároveň i ekonomickou závislost – a tím získává vliv.
Například ponorka s poškozenou vrtulí může být znovu uvedena do provozu pouze tehdy, pokud výrobce dodá novou vrtuli. Tímto způsobem může výrobní země přímo ovlivnit bojeschopnost zákaznického státu. V Německu se však o vývozu zbraní po desetiletí neuvažovalo z tohoto hlediska, ale z hlediska ekonomického a především etického. Politici, zejména z levicového spektra, chtěli, aby Německo zcela zastavilo vývoz zbraní do zahraničí. Byli přesvědčeni, že díky tomu bude svět mírumilovnější.
Američané sledují jinou politiku. Francie to pocítila před dvěma lety, když Austrálie bez okolků zrušila smlouvu na stavbu ponorek v hodnotě 56 miliard eur, aby mohla nakoupit americké lodě. Vláda USA již dříve uzavřela bezpečnostní alianci s australskou vládou a Velkou Británií, která Australanům zajistila pomoc Spojených států. Na oplátku měli Australané nakupovat zbraně v USA.
Američané hrají na jistotu
Zdroje z německého zbrojního průmyslu uvádějí, že americká vláda se již několik let snaží zintenzivnit prodej zbraní v Evropě. Zdá se, že dohoda je výhodná pro obě strany; americké zbraně navíc patří k nejlepším na světě. Tato dohoda má však svou cenu. V lednu 2022 se Američané dohodli s Chorvatskem na dodávce 89 použitých bojových vozidel pěchoty Bradley, z toho 22 jako dárci náhradních dílů.
Prodejní cena činila 130 milionů eur minus 46 milionů eur, které převzalo americké ministerstvo obrany. To, co zpočátku vypadalo jako výhodná koupě, se však ukázalo jako nákladný podnik. Manželům Bradleyovým je více než třicet let. Chorvatsko muselo zakoupit kompletní balíček včetně náhradních dílů, údržby a servisu. Celkový objem: 630 milionů eur.
Zdroj: nzz.ch