Mnozí doufali alespoň v konkrétní časový plán. Byli zklamáni. Jiní měli menší očekávání, vzhledem k tomu, že Ukrajina je stále ve válce s jadernou mocností. (Foto: Twitter)

„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ potvrdili členové aliance ve společném prohlášení na summitu ve Vilniusu 11. července a slíbili totéž, co již mnohokrát slíbili od roku 2008: Dveře zůstávají otevřené.

Moje domovnice Nelia celý den sledovala zprávy a během projevu prezidenta Volodymyra Zelenského ve Vilniusu téhož dne plakala.

„Dnes jsem se sem vydal s vírou v rozhodnutí, s vírou v partnery, s vírou v silné NATO. V NATO, které neváhá, neztrácí čas a neohlíží se na žádného agresora,“ řekl před obrovským shromážděním mávajícím ukrajinskými a litevskými vlajkami, zatímco ho Nelia sledovala ve své vrátnici, kde má malý televizor.

„Přála bych si, aby nás přijali nebo pozvali,“ řekla a stále si utírala slzy po prezidentově vášnivém projevu. „Myslela jsem si, že je možné, že válka skončí, když to udělají. Ale ona bude trvat déle.“

Mnoho Ukrajinců letos sledovalo přípravy summitu NATO a živilo naději, že se díky němu vyjasní budoucnost naší země. Tisíce statečných mužů a žen prokázaly na frontě své odhodlání bojovat za demokracii a nezávislost.

Summit ve Vilniusu mohl přinést určité znamení, že to Aliance vidí a chápe. Tenké komuniké však bylo příliš diplomatické a pro mnohé zklamáním.

Chtěli jsme, aby to byly zásnuby a aby bylo oznámeno datum svatby. A ukázalo se, že jsme byli zavěšeni do přátelské zóny,“ říká po telefonu Anna Natalušková, 39letá pracovnice ukrajinské obchodní komory.

Důchodkyně Olha Jaroslavivna, která venčí svého psa, také „opravdu doufala, že tento summit urychlí konec války, že budeme jako západní Německo, které bylo v NATO jako součást Německa“.

Na co upozorňuje, je právní potíž: přijmout Ukrajinu do NATO na území z roku 1991, kdy jsme získali nezávislost, zatímco Rusko okupuje asi 17 % země. Přijetí celé Ukrajiny znamená přímou konfrontaci s Ruskem, které se snažilo oficiálně dosáhnout uznání svého záboru území, která obsadilo. Takové přijetí by však znamenalo oficiální rozdělení Ukrajiny.

„Jak poznamenal prezident Biden, přijetí Ukrajiny do Aliance nyní, zde ve Vilniusu, by přivedlo NATO do války s Ruskem. Také Ukrajina musí učinit další kroky na své reformní cestě,“ potvrdil v Litvě americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Západní partneři opakovaně upozorňovali, že modernizace země, včetně boje proti korupci, patří mezi hlavní úkoly pro postup Ukrajiny směrem k EU a NATO.

„Chápu, že vstup do NATO je jako dávat mrkev před osla, aby se věci daly do pohybu. Doufám, že k tomu dojde až po válce,“ říká Vitalij, asi padesátiletý Kyjevan, který po večerech venčí svého psa a raději nesděluje své příjmení.

Nataluško, který celou válku strávil v Kyjevě, považuje nedostatek konkrétních informací a vágní sliby NATO za „špatné znamení“, které by Rusko mohlo považovat za slabost.

Dokonce i rakety a pomoc vypadají tentokrát na summitu NATO jako cena útěchy,“ zdůrazňuje Nataluško své zklamání po telefonu.

Ne všichni Ukrajinci však zklamání sdílejí. Někteří zásadní rozhodnutí neočekávali. „Chápu, že NATO přijme Ukrajinu až po válce. Nedoufal jsem, protože bylo mnoho požadavků a objektivních překážek,“ říká pětadvacetiletý Oleksij, mladší obyvatel Kyjeva, který venčí svého bígla Teddyho.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění podporuje vstup do NATO 89 % Ukrajinců. Pozvání však neznamená okamžitý vstup nebo uplatnění článku 5. Mezera mezi pozváním a vstupem může trvat roky, ale byl by to mnohem silnější signál pro Ukrajince, kteří denně čelí ruské agresi.

„Čím déle nebudeme přijati do NATO, tím více šancí vidí Rusko na dlouhou a vyčerpávající válku,“ myslí si Nataluško. „Naši silní západní spojenci se musí rozhodnout, zda máme vstoupit do NATO, ale je to Ukrajina, která je a bude napadena.“

Zdroj: kyivpost.com