Dnes nám všem tvrdí, že ,,stalinské procesy“ byly vykonstruované. Není to pravda, mocní nechtějí, abychom věděli o co v těchto procesech šlo. Tzv. Moskevské procesy a proces s ,,jednadvaceti“ byly velice autentické, akorát zavádějící byly pojmenování činnosti obžalovaných jako např. ,,trockistické teroristické centrum“ a to z důvodu, že by tehdejší veřejnost nepochopila pravdu (o zednářích nebo o financích schovaných za Marxem).

V tomto článku Vám přináším unikátní přepis části záznamu výslechu NKVD z 26. ledna 1938. Vyslýchán byl zakladatel Komunistické Internacionály Christian G. Rakovský vyšetřovatelem majorem NKVD Gavrilem Kuzmiem. V přepisu užívám zkratky „KU“ (vyšetřovatel) a „RA“ (jako Rakovský).

Rozhovor začal o marxismu:

KU: A nejsou snad i přesto pravdivé?

RA: Ano, jsou pravdivé ještě tak pro vedoucí stranických buněk, pro byrokraty a pro masy, tedy jsou vhodné pro lidi, kteří pracují na úrovni členské základny. Takoví tomu musí věřit a doslova to opakovat… poslouchejte mě teď přátelsky a důvěrně: s marxismem se to má stejně jako s antickou esoterickou věroukou – její věřící musí a smí znát jen to základní, hrubé. Když se má vybudit víra, je to pak stejně nezbytná zásada pro náboženství i pro revoluci.

KU: Chcete mi snad odhalit nějaký mysteriózní marxismus, něco na způsob nového svobodného zednářstva?

RA: „Komunismus musí triumfovat, protože jeho nepřítel mu ten triumf zařídil.“ – To je vůdčí teze. Existuje snad na světě větší ironie?

RA: Ale kdepak, zde nejde o žádnou antitezi. Marx z taktických důvodů klame o zdroji rozporů v kapitalismu, nelže však o jejich viditelné existenci. Marx věděl, jak se tyto rozpory produkují a zostřují se až do konečné anarchie kapitalistické produkce coby přípravy komunistické revoluce. Věděl, že se budou všechny tyto příznaky krize dít a věděl také, jak se budou dít – protože znal ty, kteří je produkovali…. Jeho autorská fantazie staví masám před oči asi takovéto ztělesnění „kapitálu“: břichatý průmyslník s brazilským doutníkem v tlamě, přesyceně říhající a svádějící ženy a dcery dělníků… Na druhé straně si ale připomeňte Marxovu krotkost a měšťáckou ukázněnost vždy, kdy nadhazuje finanční otázku. V peněžnictví už Marx onen proslulý vnitřní rozpor kapitalismu neukazuje. Finance jako jsoucnost sama o sobě pro něho jakoby neexistují, a obchod a peněžní trh jsou jenom důsledkem špatného kapitalistického výrobního systému, jsou mu podřízeny a jím určovány. Ve finančních otázkách se tedy Marx jeví jako reakcionář, a také jím k velikému překvapení mnohých byl….

RA: Naposledy třeba ve Španělsku. Vy to opravdu nevíte? A teď mi upřímně řekněte: Nepřipadá vám to přinejmenším neobvyklé, když vidíte takovou pozoruhodnou shodu mezi internacionálními financemi a internacionálním proletariátem? Dalo by se říci, že jeden je zrcadlovým obrazem druhého. A je-li jeden z nich jen zrcadlový obraz, pak je jím proletariát, protože je novější než finance.

RA: Objektivně nahlíženo jsou identické! Jak jsem již ukázal, je to kominterna, která podporována reformisty a celým odborářstvím vyvolává anarchii produkce, inflaci, bídu a beznaděj v masách. A mezinárodní finance, vědomě nebo nevědomě podporované financemi soukromými, tyto podmínky ještě zhoršují a rozmnožují. Už si tedy umíte představit důvody, pro které Marx skrýval vnitřní rozpory financí, jež mu jinak jako bystrému pozorovateli nemohly být neznámy. Ve financích našel spojence, jehož jednání – objektivně nahlíženo – bylo revoluční a již tehdy mělo mimořádný význam….finančník a komunista – oba jsou internacionalisty! Oba, byť různými prostředky a pod rozličnými záminkami, bojují proti měšťáckému státu. Marxista proto, aby takový stát vtělil do svého komunistického nadstátu, je tudíž internacionalistou….Podívejte se, právě jsem mluvil o minci, a přirozeně že si vybavíte její fyzickou podobu z kovu nebo papíru. Kdepak, to co si teď představujete, to nejsou peníze! Obíhající, takříkajíc fyzické peníze, jsou už skutečným anachronismem. Pokud ještě vůbec kolují, pak je to pro jejich činnou službu, ale hlavně z jednoho praktičtějšího důvodu – totiž k udržování iluze, fikce….Tituly, poukazy, šeky, směnky, indosamenty, kursy, platby a čísla, pořád znovu čísla a čísla – to všechno náhle zaplavilo národy jako spuštěný vodopád. Co byly proti tomu kovové a papírové peníze? Ale „Oni“ jako velice jemní psychologové dokázali při své beztrestnosti, umožněné jim téměř všeobecnou nevědomostí, ještě mnohem víc.

Aby si opatřili obrovské toky peněz a mohli je prakticky až do nekonečna nasazovat do svých akcí rychlostí myšlenky, stvořili úvěrové peníze… abstrakci, vymyšlené jsoucno… kredit… už mi rozumíte? Podvod, falešné peníze se zákonným kursem. Jinými slovy, abych mluvil srozumitelněji, banky, burzy a celý ten finanční systém je jediná gigantická mašina k páchání zločinu proti přirozenosti, totiž k zločinu nechávat peníze produkovat peníze, což je jasný atentát proti národohospodářství. A v případě finančníků je to navíc i lichva.

Kreditní, tedy fabrikované peníze jako kapitál vysoko překračují peníze skutečné. Když se vezme v úvahu, že bankám nepřináší úroky skutečný kapitál, ale kapitál neexistující, pak je takové získávání peněz z úroků ještě neoprávněnější než získávání úroků ze skutečného kapitálu, protože v tom prvním případě se bankám kapitál podvodně zvyšuje.

Představte si, pokud to svedete, několik málo lidí s neomezenou mocí jako vlastníky veškerého reálného zboží světa, kteří se tím také stávají neomezenými diktátory všech hodnot v oběhu, tedy diktátory výroby i distribuce. Nebo ještě jinak řečeno, jsou diktátory práce i spotřeby.

KU: To je klamný pohled. Finance, tak jak je definoval Marx a především Engels, jsou určovány kapitalistickým výrobním systémem. Souhlasí?

RA: Souhlasí, ale přesně naopak! Systém kapitalistické výroby je určován financemi. To, co říká Engels a dokonce se pokouší dokázat, není právě ten nejpřesvědčivější doklad tvrzení, že finance jsou určovány a ovládány buržoazním společenským výrobním systémem. A protože je tomu tak, jak vám říkám, nechtěli Marx s Engelsem odhalovat nebo dokonce usvědčovat finance, tento nejmocnější nástroj revoluce, proti němuž je kominterna doslova hračkou pro velké děti. Právě naopak! Marx a Engels museli využít svého nesporného vědeckého talentu k „zakamuflování“ pravdy v zájmu revoluce. A také to s úspěchem udělali.

KU: Vidíte! Vzpomínáte si, jak jsem vám říkal, že pokud finančníci z New Yorku připravují revoluci, činí tak bezděčně? RA: Důvod, pro jaký Engels a Marx kamuflovali pravdu, platí i pro Lva Trockého.

KU: Finančníci jsou bezděčnými revolucionáři a jsou jimi objektivně pro svou duševní neschopnost vidět konečné důsledky svého počínání.

RA: A tomu opravdu věříte? Věříte, že tito skuteční géniové jednají bezděčně? Máte skutečně lidi, které dnes uctivě poslouchá celý svět, jen za pár idiotů?

To by byl příšerný rozpor s logikou

RA: Jednoduše to, že jsou objektivně i subjektivně revolucionáři, a to zcela vědomě.

KU: Bankéři? Šílíte…

RA: Já ne. A vy? Zamyslete se nad tím ještě jednou.

KU: Když už bych měl jako vy věřit – a také již skoro věřím – že drží univerzální hospodářskou moc, co by si potom mohli ještě přát?

RA: Jak jsem již řekl: Totální moc! Takovou moc, jakou má Stalin nad Sovětským svazem, ale univerzální.

KU: Dobrá, skončeme tu schovávanou! Kdo to jsou „Oni“?

RA: Vážně si myslíte, že bych tu teď seděl jako vězeň, kdybych na to znal odpověď?

KU: Neřekl jste snad sám, že to jsou bankéři?

RA: Já ne. Upamatujte se dobře, že jsem vždycky říkal jen „mezinárodní finance“, a když jsem je chtěl pojmenovat osobněji, říkal jsem „Oni“ a nic víc. Je jisté, že sami politici a bankéři jsou také jen nastrčené figury, i když je jejich význam značný a oni sami vypadají jako jediní skuteční původci světových událostí….

Představte si, že by dnes Stalin ovládal Sovětský svaz bez drátů, zdí, stráží a s nijak většími zárukami bezpečí vlastního života, než jaké má každý obyčejný občan. Jak by se mohl chránit například před atentátem? Jednoduchým, ale nejúčinnějším prostředkem každého konspirátora: anonymitou! …Kdo jiný by to dokázal! Jen ti samí, kteří zařídili, že Lenin mohl klidně projet napříč celým válčícím Německem. Když v Anglii také dokázali vytáhnout Trockého z lágru v Kanadě a zařídit mu nerušený průchod všemi spojeneckými kontrolami až do Ruska

Jenže Lenin, opilý mocí a podporovaný Stalinem, který již moc také ochutnal, a následován národně-ruským křídlem strany, se prosadil silou. A tak se zrodil „socialismus v jedné zemi“, to znamená nacionální socialismus, který dnes ve Stalinovi dostupuje svého vrcholu.

Tento záznam doposud nebyl zpochybněn (jako například tzv. Protokoly sionistických mudrců), je okolo něj akorát usilovné mlčení.

Zajímavé je, že J.V. Stalin, který byl seznámen s výslechem Rakovského, ve své poslední práci ,,Ekonomické problémy socialismu v SSSR" požadoval zavrhnout marxistickou terminologii.  ,Kromě toho se domnívám, že je důležité odhodit i některé další představy, převzaté z Marxova ,,Kapitálu“,…uměle přilepené k našim socialistickým vztahům. Mám na mysli mimo jiné takové pojmy, jako „nutná práce“ a „nad-práce“, „nutný“ produkt a „nadprodukt“, „nutná“ a „nadbytečná“ pracovní doba (…) Domnívám se, že naši ekonomové musí skončit s tímto rozporem mezi starými názory a novým stavem věcí v našem socialistickém státě, nahradit staré názory novými, odpovídajícími nové situaci. Mohli jsme trpět tento rozpor do určité doby, ale nyní přišla doba, kdy musíme, nakonec, tento rozpor odstranit.“ ( strana 18 – 19 ). Že by náhodná shoda, nebo byl marxistický projekt od počátku podvod zorganizovaný na západě a exportovaný do Ruska podobnými silami, které nyní coby EU staví pomníky ,,velkému mysliteli a největšímu filosofovi" Karlu Marxovi? Opravdu divné chování údajných nepřátel...

Daniel Novák