Sopka v národním parku Yellowstone, která je jen jedním z několika příkladů světových „supervulkánů“, zažila za poslední tři miliony let tři erupce. (Foto: Youtube)

Poslední přišla před 630 000 lety a byla tisíckrát větší než erupce Mount St Helens v roce 1980. To byla událost, která způsobila škody za více než 1 miliardu dolarů.

Při poslední erupci sopky v Yellowstonu se kvůli velkému objemu materiálu propadla zem a vznikla prohlubeň, která je dnes známá jako kaldera.

Očekává se, že příští erupce bude mít katastrofální dopady po celém světě, a proto se jí věnovala jedna část série What If s názvem Co kdyby zítra vybuchla yellowstonská sopka?Vypravěč poznamenal: 

„Právě teď se ve Spojených státech připravuje na výbuch jedna z největších sopek na světě. Kdyby se yellowstonská sopkarozhodla vybuchnout, mělo by to zničující následky. Za poslední tři miliony let vybuchla sopka třikrát, což některé lidi vedlo k úvahám, zda bychom se měli obávat další erupce v blízké budoucnosti.“

Zaznělo, že pokud by však k erupci došlo zítra a vy byste žili v Severní Americe, nemohli byste na přípravu udělat vůbec nic. V geologických a vulkanologických termínech může „blízká budoucnost“ znamenat dobu stovek tisíc let.

Dokument se však dále věnoval potenciálnímu výronu lávy a poznamenal, že sopka by pravděpodobně produkovala jen málo lávových proudů. Je to proto, že než se z lávy stane láva, je známa jako něco, čemu se říká magma.

Velká část yellowstonského magmatu by se v lávu neproměnila, protože intenzita erupce by většinu z něj donutila vystřelit k obloze. Pak by se z něj staly částice popela: malé, žhavé kousky rozeklané horniny. To samo o sobě by zasáhlo víceméně celé USA a Kanadu. Desítky milionů lidí v okruhu 1 000 km by zahynuly. Popel by po vdechnutí vytvořil v plicích směs podobnou cementu a způsobil by udušení.

Venku by se mezitím zřítily budovy – pouhých 30 cm popela stačí k propadnutí střech. Odborníci předpokládají, že i kdybyste se nacházeli 1 000 km daleko, stále byste měli potíže, protože i na východním pobřeží USA by spadlo asi centimetr popela – množství, které je stále nebezpečné pro lidské plíce.

Extrémní změny

Část popela by se dostala i do Evropy, zatímco zbytek světa by zažil extrémní změny počasí. Globální teplota by klesla asi o 10 °C a mohlo by to trvat až deset let. Popel by také ovlivnil úrodu, zásoby vody a téměř vše ostatní, na čem jsme závislí.

Organizace jako NASA pracují na řešeních, jak takové ničivé události zabránit. Jednou ze zkoumaných možností je zvýšení množství vody v sopce. To by mělo den po dni odebírat teplo a snížit tak riziko erupce. Z praktického hlediska je však pravděpodobně nemožné přesvědčit politiky, aby takovou iniciativu schválili.

Jiný plán, který NASA vymyslela, počítá s vyvrtáním desetikilometrového otvoru do sopky a čerpáním vody pod vysokým tlakem. Tím by voda cirkulovala a vracela se zpět o odhadované teplotě 350 °C a pomalu den za dnem by ze sopky odebírala teplo.

Podle odhadů by takový projekt přišel na zhruba 3,46 miliardy dolarů, ale vyráběl by elektrickou energii za konkurenceschopné ceny. Taková lákavá možnost by mohla přesvědčit politiky, aby investici uskutečnili.

Zdroj: express.co.uk