Vzorky měsíčních hornin odebrané čínskou sondou Čchang-e 5 jsou podstatně mladší než vzorky odebrané při misích NASA Apollo. Vědci netuší, proč tomu tak je. (Foto: Flickr)

Čínská sonda přistála na Měsíci 1. prosince a zaměřila se na oblast dosud neprozkoumanou americkými astronauty ani sovětskými sondami.

Jednalo se o první misi s návratem vzorků od dob sovětské sondy Luna 24 v roce 1976 a Čína se stala teprve třetí zemí, která odebrala vzorky z Měsíce, když 16. prosince přistála sonda Čchang-e 5 zpět na Zemi.

Zdá se, že horniny a prach nasbírané v oblasti Oceanus Procellarum na Měsíci jsou mnohem mladší než dříve nasbírané vzorky.

Tato lokalita byla pro přistání sondy vybrána speciálně proto, že její vytvoření naznačovalo, že je mladší než oblasti zkoumané misemi Apollo a Luna.

Celkem sonda vrátila na Zemi asi 3,81 liber (1,73 kg) měsíčních hornin a prachu. Následná analýza měsíčního materiálu potvrdila, že k vulkanismu na Měsíci došlo mnohem později, než se dosud předpokládalo, což se ukázalo jako určitá vědecká hádanka.

Podle zprávy na serveru Space.com vědci nejprve datovali úlomek vzorku měsíční horniny do doby před přibližně 1,97 miliardy let. Učinili tak v říjnu loňského roku vědci z Washington University in St Louis.

Profesor Brad Jolliff, ředitel univerzitního McDonnellova centra pro vesmírné vědy, jej tehdy označil za „dokonalý vzorek, který uzavírá mezeru dvou miliard let“. Do té doby byly všechny vzorky hornin odebrané v rámci misí Apollo v letech 1969-1972 starší než tři miliardy let. Jolliff uvedl, že v této souvislosti je nutné něco zdůraznit.

„Všechny mladé impaktní krátery, jejichž stáří bylo určeno na základě analýzy vzorků, jsou mladší než 1 miliarda let. Takže vzorky z Čchang-e 5 vyplňují kritickou mezeru.“

Nová studie publikovaná v časopise Nature nyní použila podobnou datovací metodu na jiném měsíčním vzorku a zjistila stáří měsíčních hornin přibližně 2,03 miliardy let.

Obě studie zdánlivě potvrzují sopečnou činnost v této konkrétní části Měsíce asi miliardu let poté, co oblasti zkoumané NASA a Sovětským svazem již byly geologicky mrtvé. Zjištění vrhla nové světlo na vrstvu hornin bezprostředně pod měsíční kůrou. Vědcům se však dosud nepodařilo zjistit, proč tato část Měsíce zůstala aktivní tak pozdě v jeho historii.

Podle jedné z teorií mohla být tato část Měsíce bohatá na KREEP – prvky produkující teplo – draslík (K), prvky vzácných zemin a fosfor. Analýza vzorků z sondy Čchang-e 5 však významné množství KREEP v měsíčních horninách nenašla.

Podle NASA vznikl Měsíc nárazem tělesa o velikosti Marsu do Země. Vzniklé úlomky, které byly vyvrženy do vesmíru, se nakonec spojily do jediného satelitu ve vzdálenosti asi 239 000 km od zemského povrchu.

Zdroj: snews.com