Prudce rostoucí spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (CEEC) z poslední doby, kterou ani ekonomická deprese přinesená pandemií neutlumila, naopak posílila, se projevuje i v mnoha drobnostech našeho všedního života včetně rostoucího zastoupení zboží čínského původu ve všemožných regálech a nejsou to dávno už jen takové ty tradiční produkty jako čínské chytré telefony a spotřební elektronika. Z Číny a asijsko-pacifické oblasti vůbec sem směřuje např. i nábytek, a to nejen proto, že IKEA sem umístila spoustu svých nových výrobních kapacit. (Foto: Flickr)

Hezkým ilustrativním případem je např. podnikatel Dai Mingyou, který si roku 2013 ve Fuyang ve východočínské provincii Anhui zřídil drobnou společnost na výrobu domácího nábytku. Když ji zakládal, asi netušil, že se na trhu tak dobře chytne, a hlavně ho tehdy asi nemohlo napadnout, kde se chytne. Na velkém čínském trhu je jistě možno prodat spoustu nábytku, ale nově se rozběhnuvší rychlostní železnice napříč Eurasijským kontinentem z Číny do Střední Evropy značně změnila obchodní a investiční příležitosti, neboť se ze střední Evropy náhle stává spojovací uzel mezi Čínou a Evropou a v důsledku toho je teď tato oblast i vábidlem pro investice jak z Východu, tak ze Západu.

Proto teď továrna pana Daie běží v nepřetržitém provozu, aby stihla všechny zakázky, které jsou převážně do zemí střední a východní Evropy (CEEC). Nejdříve se chytila hlavně na německém trhu, kam značná část zboží plynoucí do Evropy Trans-eurasijským expresem směřuje, ale co se chytlo v Německu, začalo mít o to větší úspěch kolem.

„Hlavním odbytištěm našich produktů bývalo Německo,“ říká pan Dai, „teď jde ale polovina exportů do zemí střední a východní Evropy jako Polsko, Česká republika a Slovensko.“ Takže v roce globální deprese 2020 prodal do zahraničí zboží za 20 milionů amerických dolarů (431 milionů Kč), z čehož se pětina prodala v Polsku.

Průnik na Polský trh nebyl nijak jednoduchý. Zpočátku ještě nebylo Polsko moc na dovozy z této oblasti zařízeno. „Naše první smlouva s polským klientem narážela na určité zádrhele, ale obě strany k tomu přistoupily upřímně a poctivě, a tak se problémy nakonec vyřešily,“ vzpomínal na začátky pan Dai.

Jakmile začala spolupráce firmy pana Daie s polskými partnery kvést, objevila v tom příležitost řada dalších polských klientů, a tak jich v této zemi má už 20 a zřídil v ní pobočku své firmy, která bude uvedena do provozu, jakmile se zde dostane pod kontrolu pandemie.

Tento případ však není žádnou ojedinělostí, nýbrž je v posledních letech střípkem v širší mozaice. Celá provincie Anhui, kde tato firma sídlí, posiluje spolupráci s oblastí CEEC a má určité přátelské družby s šesti kraji tohoto regionu. Patří sice k průkopníkům tohoto trendu, ale není v rozvoji takových vztahů dávno už sama, postupují se tak vůči zemím CEEC i jiné oblasti Číny.

V době s pandemií spojené ekonomické deprese během roku 2020, kdy celkové objemy výroby a obchodu po celém světě klesly, úhrnný obchod Číny se zeměmi CEEC naopak o 8,4 procenta narostl a poprvé v historii těchto vztahů překročil hranici 100 miliard dolarů, uvádí čínské ministerstvo hospodářství. Nárůst byl v tomto krizovém roce o 8,4 procenta a dosáhl objemu 103,45 miliardy amerických dolarů (2227,6923 miliard Kč).

Od nesmělých počátků založení seskupení zemí střední a východní Evropy (CEEC) pro spolupráci s Čínou v roce 2012, které se mezitím rozrostlo na 17 zemí, takže je označováno i za formát 17+1, přilákaly tyto země do konce roku 2020 dohromady 3,14 miliardy dolarů (68 miliard Kč) čínských investic. Většina investic šla do energetiky, infrastruktur, logistiky, ale např. i do výroby automobilových dílů aj.

Během této doby však i investoři z CEEC našli v Číně investiční příležitosti, do kterých nalili 1,72 miliardy dolarů (37 miliard Kč).

Data čínského ministerstva hospodářství, z nichž tato čísla pochází, ukazují, že během krizového roku 2020 z Číny do Evropy dorazilo 12 400 vlaků končících do velké míry v Polsku, Maďarsku, České republice, Lotyšsku a na Slovensku.

„Dopravní obsluha nákladními vlaky se stala záchranným lanem v reakci na epidemii a dodavatelskou trasou Iniciativy pásu a cesty (Nové Hedvábné stezky), ale stejně tak budovala cestu k přátelství a prosperitě mezi Čínou a CEEC,“ řekl prezident Společenství Čínského lidu pro přátelství s cizími zeměmi Li Songtian, když 5. února v hlavním městě provincie Liaoning v severovýchodní Číně přes video-hovor promlouval na poradě místního vedení v rámci spolupráce Číny s CEEC.

„Tato dopravní cesta posloužila, aby jídelní stoly lidí tady v Číně, v jejích všemožných částech, obohatil bulharský jogurt, polské mléko, maďarské víno a řecký olivový olej,“ říkal pan Lin.

Podle Lina vzniklo mezi kraji a městy v Číně a v zemích CEEC 212 vzájemných přátelských vztahů, což pomohlo spolupráci v různých oblastech a posílilo to vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi.

„Takové povzbudivé úspěchy ve spolupráci hodně vypovídají o obrovském potenciálu vzájemného doplňování oběma stranami,“ řekl Huo Yuzhen, zvláštní zástupce Číny pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi CEEC.

Na této poradě promlouvající guvernér provincie Liaoning pan Liu Ning řekl, že po železniční trase v návaznosti na námořní dopravní uzly propojující Lianing s Evropou a procházející 12 městy v pěti zemích střední a východní Evropy dosáhl roku 2020 objem obchodu se zeměmi CEEC výše 2,89 miliardy dolarů (přes 60 miliard Kč).

Na této poradě se během video-hovorů promlouvající prefekt chorvatského kraje Zadar pan Bozidar Longin zmínil, že jeho kraj v prosinci 2019 podepsal dohodu o přátelských vztazích s čínskou provincií Hainan a zdůrazňoval tu, jak kraj Zadar aktivně podporuje Iniciativu pásu a cesty (BRI) čili Novou Hedvábnou stezku.

„Mechanismus spolupráce mezi Čínou a zeměmi CEEC poskytuje pro místní správy v obou zemích solidní základy, aby mohly realizovat regionální ekonomický rozvoj a umožnit tak oběma stranám realizaci řady konkrétních projektů spolupráce, při nichž sdílejí své znalosti a zkušenosti,“ dodal prefekt Bozidar Longin.

Tato porada zástupců místních sdružení veřejných správ mezi několika konkrétními regiony v Číně a v zemích CEEC je jen jednou z aktivit probíhajících během oživování po loňské ekonomické depresi s výhledem, že pandemii se snad v blízké době podaří překonat a spolupráce nabude nové hybnosti.