23. září publikoval britský časopis „Nature“ úvodník, ve kterém se uvádí, že Čína hraje klíčovou roli v globálním řízení biologické rozmanitosti, a čínští vědci mají cenné zkušenosti hodné naslouchání světa. (Foto: CRI)

Článek citoval páté vydání Globálního výhledu biologické rozmanitosti vydané sekretariátem Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a poukázal na to, že mezi 20 cíli ochrany druhů a ekologického prostředí původně plánovanými v roce 2020 bylo 6 částečně dosaženo, žádné další nebyly dosaženy. Pokračující ztráta biologické rozmanitosti a pokračující degradace ekosystémů mají zásadní dopad na pohodu a přežití člověka.

Článek uvedl, že v reakci na „varovné zvonění“ OSN by měl svět okamžitě jednat, aby zvrátil zhoršení znečištění životního prostředí a ekologického ničení. V roce 2019 analýza biologické rozmanitosti v různých zemích ukázala, že vyhynutím je ohrožen asi jeden milion živočišných a rostlinných druhů. Poslední „Zpráva o životě na Zemi 2020“ vydaná Světovým fondem pro přírodu (WWF) v září jasně poukázala na to, že počet sledovaných obratlovců mezi lety 1970 a 2017 klesl v průměru o 68 %.

V roce 2021 se bude v čínském městě Kunming konat 15. konference smluvních stran Úmluvy Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti (COP15). Setkání bude projednávat obsah rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a formuluje nový globální rámec v oblasti biologické rozmanitosti pro období 2021-2030.

Článek uvedl, že s přípravami na konferenci v Kunmingu by měly být světu známy zkušenosti čínských vědců v oblasti biologické rozmanitosti a politických výzkumníků. Čína má desítky let zkušeností se studiem, jak vyvážit hospodářský rozvoj a kontrolovat druhy a ekologické ztráty, což přineslo významné výhody světové práci v oblasti biologické rozmanitosti.

Článek poukázal na to, že rychlý ekonomický růst Číny vytrhl generaci z chudoby a způsobil také některé problémy v oblasti životního prostředí. V reakci na veřejné mínění příslušné čínské orgány spolupracovaly s domácími a zahraničními výzkumnými pracovníky na plánování zelenější cesty rozvoje.

Například čínské ústřední a místní vlády zformulovaly řadu cílů ochrany životního prostředí a provedly experimenty. Rovněž zavedly mechanismy monitorování a včasného podávání zpráv, které dosáhly určitého úspěchu.

Čína také inovuje svůj systém ekologické ochrany a ochrany životního prostředí, vytyčuje „ekologické červené čáry“ po celé zemi, zakládá „ekologicky citlivé oblasti“, „ekologicky křehké oblasti“ a „zakázané oblasti rozvoje“ a omezuje lidské činnosti na ochranu biologické rozmanitosti. Tato politika je jednou z prvních souvisejících politik na světě a stojí za to se z ní poučit ze strany jiných zemí světa.

Aktivní opatření na ochranu životního prostředí má také čínská iniciativa „Pásma a stezky“. Plán spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí „Pásma a stezky“ vydaný v květnu 2017 je dalším příkladem čínské praxe zeleného rozvoje.

Čína má velký výzkumný tým výzkumných pracovníků z akademií věd, univerzit, akademických institucí pro plánování v oblasti životního prostředí a domácích i zahraničních nevládních organizací. Vyčíslují hodnotu přírodního kapitálu a ekosystémových služeb pro člověka z ekonomického hlediska, aby mohli lidé a rozhodovací instituce jasněji porozumět přírodě.

V článku se rovněž uvádí, že čínští vědci vždy byli jádrem ekologické ochrany a ekonomického rozvoje Číny. Jejich desetileté zkušenosti mohou poskytnout dalším zemím důležité vzdělávací příležitosti pro záchranu biologické rozmanitosti a ochranu ekosystémů.

30. září bude Organizace spojených národů pořádat online summit o biologické rozmanitosti. Časopis „Nature“ vedl rozhovory se zástupci mnoha zemí, kteří se schůzky zúčastní. Všichni doufají, že konference smluvních stran Úmluvy Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti (COP15), která se bude konat příští rok v čínském Kunmingu, může úspěšně spojit všechny země, odložit politické rozdíly a dosáhnout dohody k dosažení nového globálního cíle v oblasti biologické rozmanitosti.