S rozvojem čínské ekonomiky a jejích obchodních vztahů prudce narůstá potřeba přepravy lidí a zboží v ohromném množství na velké vzdálenosti pokud možno velkou rychlostí. (Foto: Wikimedia)
K tomu se nabízí jako nejprůchodnější řešení rychlovlaky, které svými rychlostmi již částečně konkurují letecké přepravě a v objemech přepravy jsou schopny v dopravě i napříč celou Eurasií konkurovat lodní dopravě. Železnice čím dál rychlejších vlaků propojují teď velkoměsta napříč rozsáhlým čínským územím a navazují na Transsibiřskou magistrálu do Evropy.
Kvůli Zimním Olympijským hrám v Pekingu roku 2022 už zprovoznili rychlostní železnice do dějiště her města Zhangjiakou.
Na Olympijské hry se ovšem zprovozňuje tzv. Jing-Zhang vysokorychlostní železnice schopná jezdit až 350 km/h bez strojvůdce po trati, jež bude s vlakem komunikovat v internetu věcí, které se říká první chytrá rychlostní železnice světa. Propojuje Peking, Yanqing a Zhangjiakou, kde všude bude Zimní Olympiáda probíhat, a bude mít jednu pobočnou větev.
K 10 stanicím na této trase bude patřit i Badaling Chang Cheng, tj. nejpopulárnější část Velké čínské zdi.
V současnosti mezi Pekingem a Zhangjiakou jezdí 30 vysokorychlostních vlaků, ale jen 6 z nich jsou ty nové „chytré vlaky.“
Jízdenky tam stojí od 77 RMB (257 Kč) po 231 RMB (772 Kč) normálním rychlostním vlakem a od 90 RMB (301 Kč) po 270 RMB (902 Kč) chytrým vlakem a pro chytrý vlak si musíte jízdenku objednat dva dny předem.
V „chytrém“ vlaku jsou vagóny vybavený 5G signálem, inteligentním osvětlením a 2 178 senzory sbírajícími data v reálném čase, co odhalí provozní závady.
Každá sedačka cestujícího má vlastní ovládací panel s dotykovou obrazovkou a bezdrátovou nabíječku.
Ty vlaky sice po oné trase jezdí samy, ale stejně v nich sedí strojvůdce, co vše sleduje a kdyby něco nastalo, tak zasáhne. Jinak vlak se sám rozjede, upravuje rychlosti podle jednotlivých úseků trati a zastaví.
Ve stanici vás roboti s rozpoznáváním tváří nasměrují, kam máte jít, postarají se o vaše zavazadla a bezpapírové odbavení.
Interiéry vlaků jsou konstruovány i pro přepravu speciálních zavazadel, např. výbavy pro lyžování, ukládání testovacích vzorků, jestli atleti nepoužívají stimulanty atp. Do speciálních zavazadlových prostor se dostanete přes QR kód.
Jídelní vozy se na Olympiádu mají upravit na mediální centra i pro převoz televizních kamer atp., kde bude k dispozici živé vysílání a nabíjecí zařízení.
Na Zimní Paralympiádu 2022 jsou i speciální sedačky pro ty, co jezdí na vozíku.
Taková už je realita, připravují se však prototypy dalších vlaků, které dostanou pozemní cestování na jinou úroveň.
V Číně už byl předveden nový prototyp vysokorychlostního vlaku Maglev, co má jezdit 620 km/h.
Vlak je poháněn systémem vysokoteplotních supravodičů (HTS), takže to vypadá jako by nad magnetizovanou dráhou plul.
13. ledna 2021 v Chengdu v provincii Sichuan předvedli pokusný prototyp v podobě 21metrového vozu. Aby se to lépe předvádělo, postavili k tomu i 165metrovou předváděcí trasu, na které to ukazují veřejnosti.
Kdy to opravdu bude jezdit, se ještě přesně neví, ale rektor univerzity Jihozápadní Jiaotong, která na prototypu pracuje, slibuje, že provozuschopný by vlak mohl být tak do 3-10 let.
Dodal: „Sichuan má bohaté zdroje prvků vzácných zemin, které se moc pro stavbu vlaků na permanentních magnetech hodí, což tudíž experimenty během vývoje urychlilo.“
Čína má už teď největší síť vysokorychlostních železnic na světě rozprostírající se v délce blížící se zemskému rovníku, když je 37 000 kilometrů dlouhá, a její Šanghajský maglev je nejrychlejším komerčně provozovaným vlakem světa. První vysokorychlostní maglev začal být provozován roku 2003. Dnes jezdí rychlostí až 431 km/h a propojuje šanghajské letiště Pudong s Longyang Road na východní straně Šanghaje.
V uplynulých měsících Čína v rámci přípravy na zimní Olympiádu v Pekingu postavila 174 km vysokorychlostních železnic mezi Pekingem a Zhagjiakou, jak je uvedeno výše, a cesta po ní i se zastávkami trvá 47 minut.
Protože Čína potřebuje rozšířit infrastruktury na severu země a také nejspíš pošilhává po účasti na železničních projektech Transsibiřské magistrály atp., kdy po této trase v rámci výstavby tzv. Eurasijského pevninského mostu, jakožto v podstatě severní větve Nové Hedvábné stezky neustále proudí více a více zboží, ale i pasažérů mezi Čínou a Evropou, tak tento měsíc také vyšla na svět i s dalším vysokorychlostním vlakem CR400AF-G, co má jezdit 350 km/h v teplotách -40 stupňů Celsia. Zřejmě v Číně, kde byla zatím dost chladná zima, přestali věřit povídačkám o globálním oteplování, a tak tento vlak začal jezdit po trase mezi Pekingem, Shenyang a Harbin, který je známý jako velice studené město se sibiřským počasím a každoročně se v něm konají festivaly sněhu a ledu.
Mezitím se mezi Čínou a Evropou, tedy zejména Německem, kde se přístavní město Duisburg stalo hlavním logistickým uzlem pro výměnu zboží mezi EU a Čínou, valí čím dál větší množství nákladů, kdy dokonce i v časech pandemie, kdy se ekonomika propadá, se tzv. Trans-eurasijským expresem valí narůstající objemy zboží. Zatím to vlaky do Německa stíhají v nejkratší době za 12 dnů, ale ekonomická spolupráce podél Trans-eurasijského pozemního mostu prudce narůstá, a tak ruské železnice už spolupracují se společností Elona Muska Hyperloop, prototypy jejíchž vlaků zatím jezdí po tratí v trubici rychlostí 447 km/h, má však být výhledově dosahováno rychlostí 1000 km/h. A takových rychlostí má být zapotřebí, má-li být uspokojena prudce narůstající poptávka po přepravě zboží mezi Čínou a Evropskou unií, rychlými železničními tratěmi, po nichž je už teď doprava alespoň dvakrát rychlejší než přeprava lodí. Při těchto rychlostech však budou vlaky úspěšně konkurovat i letadlům.
Zatím se bavíme o již probíhajících provozních nebo vývojových projektech. Vizionáři vysokorychlostních železnic pro vzdálenější budoucnost však vyhlíží možnost budovat železniční tratě ve vakuových trubicích, kde by údajně mohlo být dosahováno rychlostí mnohonásobně vyšších než rychlost zvuku a blížit se tak rychlostem satelitů na oběžné dráze. Taková „vlaková potrubí“ by prý bylo možno klást i do moře. O tom jsou ale zatím jen vizionářské studie a vývoj konkrétních technologií ještě nikde neprobíhá. Dokonce ani v Číně ne. Jestli se však podaří současné projekty čínských rychlých železnic a železničních tratí Nové Hedvábné stezky a Eurasijského pevninského mostu, nejspíš to podnítí ekonomický růst, jenž za sebou potáhne poptávku po ještě efektivnějších prostředcích pozemní dopravy a vývoj se bude muset k naplnění těch dnešních technických fantazií vydat.
