Čína „vzkazuje“ Pelosiové: Kvůli Tchaj-wanu „zahynete“

„Postoj čínské vlády a čínského lidu k tchajwanské otázce je konzistentní a rozhodná ochrana národní suverenity a územní celistvosti Číny je pevnou vůlí více než 1,4 miliardy Číňanů,“ řekl podle čínského ministerstva zahraničí čínský vládce Si Ťin-pching prezidentu Joeovi Bidenovi během jejich telefonátu 28. července. (Foto: Flickr)

„Veřejnému mínění nelze odporovat. Ti, kdo si zahrávají s ohněm, jím zahynou.“

„Zahynou“?

Siovo hrozivě znějící varování, vydané v souvislosti se zprávami, že předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová plánuje cestu na Tchaj-wan, naznačuje, že Si Ťin-pching buď vnímá Bidena jako natolik slabého, že ho může popostrčit, nebo že vnitřní problémy Číny jsou tak vážné, že komunistická strana musí vytvořit vnější krizi, aby odvedla pozornost čínského lidu. V nejhorším případě je pravda obojí.

Již zhruba deset let čínští představitelé věří, že Spojené státy jsou v terminálním úpadku a jejich režim brzy nastoupí na pozici globální dominance.

Biden, alespoň v jejich představách, tento názor potvrdil.

Jeho kalamitní stažení z Afghánistánu a neschopnost zastavit ruskou invazi na Ukrajinu zanechaly v Pekingu dojem, že si nyní může na Tchaj-wanu dělat, co chce.

Siova hrozba by zároveň mohla být důsledkem nejistoty režimu. Potřebuje vnější krizi, aby Číňané příliš nepřemýšleli o těch vnitřních. Uvnitř Číny pokračuje nákaza obyvatelstva koronavirem a Siova politika „dynamické nulové kontroly“ vyvolává všeobecnou nelibost a také podkopává churavějící ekonomiku.

Čínská ekonomika, navzdory zprávě o 0,4% meziročním růstu ve druhém čtvrtletí, téměř jistě klesá.

Zároveň na zemi doléhá více než deset let odkládaná dluhová krize. Evergrande Group a další velcí developeři nesplácejí dluhopisy a další závazky, bytové projekty zůstávají nedokončené, kupci bytů se účastní celostátního „hypotečního bojkotu“ tím, že neplatí bankám, bojkot se rozšířil i na dodavatele developerů a finanční instituce po celé zemi mají nedostatek hotovosti. Dochází k runům na banky, zejména v provincii Henan, ale ve špatném stavu jsou i banky ve finančním hlavním městě Šanghaji.

Vzhledem k tomu, že se propadl prodej nemovitostí – v první polovině letošního roku klesl prodej 100 největších developerů o 50,3 % – nemohou místní vlády, závislé na příjmech z prodeje nemovitostí, dostát svým závazkům.

Jeden čínský podnikatel mi tento měsíc řekl, že se místní kádry snaží z jeho firmy vylákat desítky milionů dolarů. Fiskální problémy na nižších úrovních odrážejí problémy ústřední vlády. Si pod hlavičkou svého programu „společné prosperity“ vymáhá desítky miliard dolarů od technologických gigantů, jako jsou Tencent a Alibaba.

Xi také vede celonárodní mobilizační úsilí, což signalizuje novela čínského zákona o národní obraně, která s platností od začátku loňského roku přenáší moc z civilních na vojenské představitele, konkrétně ze Státní rady ústřední vlády na Ústřední vojenskou komisi komunistické strany. Státní rada již nebude dohlížet na mobilizaci Lidové osvobozenecké armády, která podléhá straně.

Ačkoli strana měla vždy kontrolu, novela uvažuje o masové mobilizaci společnosti do války. Majitelům soukromých podniků se nyní nařizuje, aby vyráběli to, co nařídí strana, což je považováno za vytváření zásob pro konflikt.

Mnozí američtí analytici tvrdí, že předsedkyně Pelosiová svými údajnými plány na návštěvu samosprávného a demokratického Tchaj-wanu, o němž Peking tvrdí, že je svrchovaným čínským územím, vyvolává krizi. Tento názor je nesprávný.

Si Ťin-pching nepotřebuje žádnou „provokaci“ ze strany předsedy parlamentu, aby se na něj vrhl. V současné době se čínské síly, které se již nacházejí pod linií skutečné kontroly v Ladaku, připravují na obsazení dalšího indického území v Himálaji. V červnu Peking obnovil pokusy o zablokování zásobování filipínského stanoviště na Druhé Thomasově mělčině v Jihočínském moři. Ve Východočínském moři vpluly 29. července čtyři čínské válečné lodě do japonských výsostných vod kolem sporných, ale Japonskem kontrolovaných ostrovů Senkaku.

Jak navíc během návštěvy Sydney zdůraznil předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley, „čínská vojenská aktivita je znatelně a statisticky agresivnější než v předchozích letech“. Například 26. května výkonná čínská stíhačka zrychlila a proletěla v blízkosti průzkumného letounu P-8 australského královského letectva v mezinárodním vzdušném prostoru v oblasti Jihočínského moře a vypustila plevy, které se dostaly do jednoho ze dvou motorů letounu P-8. Čínské letadlo rovněž vystřelilo světlice. Předpokládá se, že je to poprvé, kdy armáda tímto způsobem použila chaff a světlice.

Čínské ministerstvo obrany 28. července v souvislosti s údajnou cestou Pelosiové na Tchaj-wan uvedlo, že „akce je nejsilnějším jazykem“. Čínský novinář Hu Xijin, který je často využíván k signalizaci postojů režimu, 29. července podrobně popsal okolnosti, za nichž je čínská armáda připravena sestřelit předsedovo letadlo.

Již neexistují žádné bezpečné možnosti.

Tou nejnebezpečnější, přinejmenším z dlouhodobého hlediska, je, že předsedkyně Pelosiová ustoupí. Tím, že ustoupí, legitimizuje nejbojovnější elementy v čínském hlavním městě tím, že všem ostatním ukáže, že hrozby fungují.

Nyní jde o víc než jen o zkoušku vůle.

Zdroj: 19fortyfive.com