V prosinci Čína předvedla jeden z úspěchů své vědy a výzkumu, když provedla velice zdařilou kosmickou misi na Měsíc, která vyvrcholila návratem sondy s měsíčními horninami odebranými z lunárního povrchu. (Foto: CNSA/Handout via Xinhua)

Znamená to, že po desítkách let se opět rozbíhá kosmický výzkum tohoto tělesa. Samozřejmě, že celá akce vlastní misí nekončí a že teprve teď začíná velice důležité zkoumání měsíčních hornin. V 70. letech minulého století vědci nevycházeli z úžasu, co v těchto kamenech objevili a nesmírně to převrátilo představy lidstva o vzniku Země a celé Sluneční soustavy s řadou důsledků pro vědu v širším kontextu.

V pondělí Čína zveřejnila předpisy pro zacházení s lunárními vzorky, které nemají platit jen pro čínské výzkumníky, nýbrž vyzývá mezinárodní komunitu, aby výzkum hornin přinesených sondou Chang’e-5 probíhal mezinárodně a zapojil se do něj každý, kdo v tom umí něco udělat.

Předpisy CNSA se ve stručnosti týkají uchování, zacházení, používání, půjčování a vracení lunárních vzorků a zveřejňování informací a správy výzkumných výsledků dosažených na těchto vzorcích.

Mise sondy Chang’e-5 se skládala z řady technických komponent a řady úkonů sladěných dohromady. Je velice potěšující, že se to zdařilo. Bylo dost odvážné všechno zkoušet najednou a ne část po části a pak to teprve spojit. Sonda se skládala z oběžného modulu k oblétání Měsíce, přistávacího a vynášecího modulu k přistání na lunárním povrchu a k odnesení vzorků z Měsíce a z návratového modulu k návratu na Zem. Přičemž muselo dojít k řízenému spojení vynášecího modulu s návratovým modulem atp.

24. listopadu 2020 sonda vystartovala, aby se 17. prosince vrátila návratová kapsle do autonomní oblasti Vnitřního Mongolska s 1 731 gramy lunárních vzorků. Na těch teď budou roky pracovat výzkumné týmy s nadějí, že přijdou zase tak významné objevy jako v 70. letech.

„Čína vyzývá k mezinárodnímu společnému výzkumu v kosmických vědách při studiu lunárních vzorků, aby zase podpořila sdílení vědeckých výsledků,“ řekl šéf CNSA Zhang Kejian, k čemuž uváděl, že pro zacházení s vzorky a pro jejich použití existují mezinárodní konvence a předpisy pro práci s takovými vzorky a odpovídají jejich významu.

Do čínských Národních astronomických observatoří patřících k Čínské akademii věd v pondělí pozvali diplomaty a zástupce Francie, Ruska, Evropské unie, Organizace pro spolupráci v asijsko-pacifické oblasti a dalších zemí a mezinárodních organizací, aby si tam prohlédli úložiště lunárních vzorků a zařízení k jejich zkoumání.

CNSA rovněž udělila řadu upomínkových medailí subjektům, které s nimi při výzkumu spolupracují, jako např. Argentinská národní komise kosmických aktivit, Evropská kosmická agentura, Namibijské ministerstvo vyššího školství, výcviku a inovací a pákistánská Výzkumná komise výzkumu horní atmosféry, aby jim poděkoval za jejich spolupráci během mise Chang’e-5.

„Na základě principu rovnosti a vzájemného prospěchu, mírového využití a vzájemně prospěšné spolupráce vedla CNSA při výzkumu Měsíce, výzkumu Marsu, v satelitních projektech a při službách startu nosičů aktivní mezinárodní spolupráci za účelem dosažení společného pokroku a dlouhodobého trvale udržitelného rozvoje kosmického průmyslu,“ řekl Zhang.

„Zatím jsme pořád ještě ve fázi předběžného zpracování lunárních vzorků včetně rozpečetění vzorků, přípravy a zřizování archivů,“ řekl náměstek ředitele Centra lunárního výzkumu a kosmického inženýrství při CNSA Pei Zhaoyu.

„Asi 80 procent lunárních vzorků se použije k vědeckým výzkumům a 20 procent se uchová pro lepší a pokročilejší metody a podmínky vědeckého výzkumu v budoucnu. Rovněž to představuje ochranu dědictví lidské civilizace,“ dodal Pei.

„Budoucí čínské lunární a meziplanetární výzkumné mise budou otevřenější a budeme dále vyzývat ke spolupráci mezi zeměmi,“ řekl Pei.

„Úspěch Chang-5 není jen úspěchem Číny, nýbrž je důvodem k hrdosti členů Organizace pro spolupráci v asijsko-pacifickém prostoru (APSCO),“ řekl generální tajemník této organizace Yu Qi.

„APSCO zorganizuje vědce z členských států této organizace, aby se zúčastnili výzkumných týmů Číny a dalších zemí. Lunární vzorky přivezené sondou Chang’e-5 přinesou více příležitostí i pro rozvojové země, aby se zúčastnily studia Měsíce, což je rovněž příspěvek k pokroku světové vědy a technologie,“ řekl Yu.

Robert Paluch, zástupce Evropské kosmické agentury, který je rovněž poradcem Francie v Číně, řekl, že vědci z Evropy se do programu výzkumu lunárních vzorků zapojí a těší se na spolupráci s Čínou v dalších kosmických misích.

To zapojení Evropy je dost povzbudivé. Z lunárního programu by se mohlo stát něco na způsob současné Mezinárodní kosmické stanice, která by v daném technické a provozním rozsahu těžko asi mohla fungovat jinak než jako mezinárodní projekt. Dobývání Měsíce, má-li se stát trvalým programem, bude také vhodné provozovat jako mezinárodní projekt, a takové spolupráce by Čína ráda dosáhla.

Když byly v 70. letech přivezeny první lunární horniny, vzbudily poznatky z nich značný údiv, přičemž se říká, že mírou zajímavosti a přínosnosti poznání je míra údivu, jakou přinese. Tehdy výzkum Měsíce zcela převrátil lidské představy o vzniku Země i celé sluneční soustavy a o některých událostech v průběhu jejího vývoje. Např. na druhé asteroidové bombardování při události prohození oběžných drah Uranu a Neptunu s rozrušením pásu asteroidů. Takovéto poznatky se následně promítají i do praktické geologie např. při geologickém průzkumu minerálních zdrojů. Také nedávné poznatky z blízkého zkoumání komet a asteroidů značně představy o raném geologickém vývoji, jenž vytvořil náš svět, revidovaly. Nelze tedy pochybovat, že z dovezených hornin pozemská věda při mezinárodním výzkumu vyčte řadu přínosných a překvapivých objevů. Zvláště protože jde o první vzorky z velmi mladé měsíční horniny.

Do moderního výzkumu Měsíce se vkládají i naděje na přímé ekonomické využití. Mohl by údajně sloužit jako zdroj prvků vzácných zemin pro magnetické technologie nebo Helia 3 pro fúzní jaderné reaktory. Nedávné poznatky, že horniny v zastíněných místech zejména na lunárních pólech obsahují dost vody, budí naději na zlevnění provozu případných základen obsazených lidmi i na výrobu paliv a okysličovadel pro dálkové vesmírné lety, které by bylo možno z Měsíce s jeho malou gravitací vynášet levněji než ze země. Řada expertů také tvrdí, že seriózní dobývání Marsu není možné bez předchozího dobytí Měsíce.

Mezitím se už k Marsu blíží první čínská sonda Tianwen-1, která by měla příští měsíc vstoupit na jeho oběžnou dráhu. Kromě výzkumu Rudé planety z orbity proběhne i vysazení průzkumného měsíčního vozítka. Ten „marso-chod“, co má být na planetu vysazen má ale zatím jednu chybu. Nemá ještě jméno a tak v Číně probíhá soutěž o vybrání jména pro průzkumný rover.