Během posledních desetiletí minulého století probíhal ve většině rozvinutých zemí dost prudký vývoj rychlostních vlaků a tratí pro tyto vlaky. (Foto: Youtube)

V těch optimistických časech plných vizí nového technického vývoje a s ním spojeného vzestupu a prosperity rozvinutých společností se to ovšem obecně považovalo teprve za rozjezd nového trendu v dopravě. Slibovalo se, jak na většině železnic bude možno jezdit rychlostmi vícenásobnými v porovnání s rychlostí automobilu. Slibovalo se, že nastoupí maglevy – tj. vlaky vznášející se těsně nad tratí na magnetickém polštáři schopné pohybovat se rychlostmi několika set kilometrů v hodině. Objevovaly se studie budování tunelových tratí – kdy by vlaky jezdily v podstatě vakuovými trubicemi rychlostmi, jaké jsou zatím vyhrazené jen tryskovým letadlům, ba teoreticky by v nich prý mělo jít jezdit rychlostmi vyššími než jakékoliv letadlo blížícími se rychlosti kosmické.

Slibovalo se, jak to vše vylepší naše životy, naši mobilitu i celkovou produktivitu snížením dopravních nákladů a úsporou času. Vývoj v rozvinutém světě se ale dostal do určitého útlumu. Situace na rozvinutém Západě začíná podezřele připomínat situaci v Sovětském bloku v době před jeho rozpadem, kdy tam nastala tzv. „éra stagnace“. Tempo budování rychlostních železnic v rozvinutých zemích je dost mírné a ty technické novinky, o kterých se v 90. letech snilo, že v naší době budou už standardem, nikdo ani nezkouší realizovat. Jinak je to ale v zemích, které se rychle rozvinuly, ten rozvoj jim „zachutnal“ a hodlají v něm pokračovat i za meze, jichž bylo na „vyspělém Západě“ dosaženo. Tedy v zemích, jako je především Čína, jež se dostala do rozvojového tempa, až její rozvoj kruhy závistivých jestřábů začínají označovat za „agresi“.

Ta se právě dopouští dalšího „agresivního“ činu srovnatelného s budováním nejpokročilejších 5G sítí na světě a vyrobila v úterý 20. 07. 2021 v továrně města Qingdao v provincii Shandong maglev (odvozeno od magnetická levitace) jako z těch studií z 90. let minulého století, kdy se přepokládalo, že takové vlaky budou v naší době už standardem. Má konstrukční rychlost 600 kilometrů za hodinu.

Ten slibovaný rozvoj, o kterém před 25 lety všichni na Západě doufali, že se rozbíhá, se teď tedy dostává do pohybu, a to v Číně, která se rozhodla tehdejší rozvojové sny realizovat. Přeci jen však nečekejme, že si do takového vláčku už budete moci od úterka koupit jízdenku. Zatím bude jezdit jen po zkušební trati, aby se během testů dokončila závěrečná část jeho vývoje, což může trvat i roky. Také se během té doby pro něj musí postavit trasy. Pak ale pojedete mezi Šanghají a Pekingem jen 2,5 hodiny, zatímco vláčkem táhnoucím se pouze maximálně 350 kilometry za hodinu se to dnes jezdí 5 hodin. Bude to tedy zřejmě šikovnější, než letět letadlem, kde různá ta čekání, odbavování a cesty mezi letištěm a městem takový rychlovlak zvýhodní.

Magneticky levitující maglev je vyvinut výhradně čínskými firmami, kterým se přitom podařilo vyvinout řadu nových špičkových technologií. Jelikož není v mechanickém styku s tratí, vylučuje se tření a možnosti rychlého pohybu se moc neliší od možností letadla. Energeticky však má být úspornější než letadlo a samozřejmě se to promítne i do zátěže životního prostředí. Ekologisticky založená Evropská unie se chystá na letadla uvalit eko-daň, ale nasazení takovýchto vlaků by možná bylo funkčnějším řešením. Takový vlak samozřejmě uveze i více cestujících než i to největší letadlo a cestování bude daleko levnější.

Kdy se takový komerční provoz rozběhne, je zatím ale částečně ve hvězdách, protože šéfinženýr výrobní firmy Liang Jianying v čínské televizi žádný pevný termín neurčil. Tvrdil, že do pěti až deseti let.

Čínští urbanističtí plánovači se však na takové vláčky moc těší, že jim vyřeší řadu problémů. A ještě více než na řešení dopravy na velké vzdálenosti se těší na řešení problémů s dopravou na střední a kratší vzdálenosti. V extrémně rychle se rozvíjejících oblastech Číny jim totiž teď vznikají jakási souměstí, celé oblasti zaplněné tzv. klastry měst, jako delta řeky Yangtze nebo souměstí oblasti Beijing-Tianjin-Hebei. Tam se mezi těmi městy běžně jezdí do práce a brzy by to maglevem neměl být větší problém, než když teď Pražák jede do práce Metrem.

Kdybychom to měli u nás, uvážíme-li, že na čínské poměry je Česká republika jedno takové menší souměstí – Praha s předměstími jako Brno a Ostrava – tak bychom se v reálu na jakési souměstí opravdu mohli přetvořit a každý den do práce mezi Prahou a Ostravou v pohodě jezdit, jako teď jezdíme ze Zličína na Pankrác. Každopádně v Číně poseté spoustou souměstí obrovská poptávka po právě takové dopravě s ohromnými kapacitami cestujících je. Proto tam je za tímto účelem při Národní komisi pro rozvoj a reformy zřízen Institut komplexní dopravy, který to pro Čínu řeší.

Ohromná kvanta cestujících tam proudí nejen uvnitř městských klastrů ale i mezi nimi, zejména mezi Pekingem, Šanghají, Chongqing a Chengdu, provinciemi Sichuan a Guangzhou, mezi Guangdong a Changsha a Hunan. Rychlovlaky jsou pro to asi nejefektivnějším řešením. Je pochopitelné, že taková řešení by se mohla hodit i pro Evropu a třeba přeshraniční pracovníci z Česka zaměstnaní v Německu a Rakousku by to určitě uvítali. Ta situace tu ve skutečnosti od Číny moc odlišná není. Tam se to ale řeší jinak než vymýšlením ekologických daní na dopravu.

Vývoj maglevů s sebou přinesl i řadu inovací, které budou mít značné uplatnění v jiných průmyslech. Velkých průlomů bylo např. dosaženo v materiálovém inženýrství třeba při vývoji nových kompozitních materiálů a také slitin z kovů vzácných zemin s extrémními magnetickými vlastnostmi. To přinese rozvoj celému čínskému strojírenskému průmyslu, který se v některých oborech zase „agresivně“ dostane na špičku před země, které si začaly bohorovně myslet, že ony mají na špičkový technický vývoj monopol.

V Číně už existuje několik tratí maglevů v Pekingu, Šanghaji a Changsha. Řada měst a místních správ se chystá postavit si tratě lokálních maglevů, které nemají mít nijak extrémní rychlosti jako Qingyuan v provincii Guangdong, nebo kraj Fenghuang v provincii Hunan, kde už jsou rozhodnuti. Ale i tam, kde ještě rozhodnutí nepadlo, to v hustě obydlených oblastech určitě předběžně plánují na mnoha dalších místech.