Očekává se, že Čínská lidová osvobozenecká armáda bude po pětiletém celostátním sjezdu ČKS, který se konal minulý měsíc a na kterém byly provedeny klíčové revize ústavy komunistické strany, nadále rozšiřována a modernizována. To zahrnovalo i změny týkající se vojenského postavení země. (Foto: Flickr)

Jedna z těchto revizí uvádí potřebu „pozvednout ozbrojené síly našeho lidu na světovou úroveň“ – podle dodatku ke stranické ústavě, který přeložil hongkongský deník South China Morning Post. To je považováno za cíl rozšíření rozmístěných prostředků v zámoří, a to i v návaznosti na rozšířené zprávy z minulého roku, že Peking usiluje o zřízení řady základen na africkém pobřeží Atlantiku.

Součástí revidované ústavy bylo oficiální vysvětlení, které bylo zveřejněno spolu s ní a v němž se uvádí: „Bezpečnost v zámoří se stala hlavním problémem, který musíme řešit“ – zejména se uvádí potřeba posílení protiteroristických sil, které by lépe chránily před útoky na čínské instituty a společnosti v cizích zemích.

Putin na summit G20 nepřijede, ale Lavrov dorazí

Podle dalšího komentáře ke změnám prostřednictvím SCMP:

Na základě příkladů z čínských vojenských porážek v 19. století uvedl, že mezinárodní politika se stále řídí „zákonem džungle“, kdy silnější vládnou a jsou schopni prosadit svou vůli. Dodává, že dopad zaostávající armády na národní bezpečnost by byl fatální.

Nadále platí, že ve srovnání se Spojenými státy nebo dokonce Ruskem je čínská zámořská vojenská přítomnost nepatrná nebo téměř žádná.

V dalších ruských městech jsou viděny zvláštní světelné sloupy

Čína má námořní zařízení, které bylo otevřeno v roce 2017 v Džibutsku, dlouho považované za její hlavní a jedinou vojenskou základnu v zahraničí – nepočítáme-li zprávy o jedné nebo možná dvou základnách v Tádžikistánu a řetězec malých základen na čínském dvorku, na uměle vytvořených ostrovních základnách v Jihočínském moři.

Jak však Foreign Policy, The Economist a další západní publikace zaměřené na geopolitiku již dlouho předesílají, Čína má ambice na mnoho dalších, zejména v Africe. „Tanzanie, Kambodža a Spojené arabské emiráty jsou na čínském seznamu přání – a nyní i Kiribati, na dostřel od Havaje,“ uvedla zpráva FP v létě 2021.

Tento týden prezident Si Ťin-pching opět potvrdil, že se chce zaměřit na „přípravu na válku“, přičemž bezpečnost země je podle jeho posledního prohlášení „stále nestabilnější a nejistější“.

Zdroj: zerohedge.com