Čínská letadlová loď Liaoning se v uplynulých dvou týdnech plavila v blízkosti japonského ostrova Okinawa a amerického území Guam. (Foto: Flickr)

Námořní operace se uskutečnily na konci roku, kdy došlo k několika vojenským eskalacím mezi Washingtonem a Pekingem.

Tokio oznámilo, že Liaoning a nejméně čtyři další velké válečné lodě operovaly ve vodách poblíž Okinawy, a dodalo, že lodě zůstaly několik dní asi 150 mil od pobřeží. Během pobytu v oblasti provedla čínská letadlová loď více než 200 cvičných vzletů a přistání.

Čínská stíhačka se nebezpečně přiblížila k americkému špionážnímu letadlu

Ve čtvrtek japonští představitelé potvrdili, že po vyplutí z Japonska se flotila následně pohybovala v blízkosti amerického území Guam. Podle čínských novin Global Times, které jsou úzce spjaty s vládnoucí komunistickou stranou v zemi, operace „ukázala, že čínská letadlová loď je připravena bránit zemi proti případným útokům USA, které by odtud byly zahájeny“.

Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem se v roce 2022 nadále zhoršovaly, což asi nejlépe ilustrovala cesta předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan loni v létě a masivní kolo čínských vojenských cvičení zahájených v blízkosti ostrova jako odveta.

Prezident Joe Biden dále podnítil napětí opakovaným ujišťováním, že v případě čínské invaze by americké síly přišly na obranu Tchaj-wanu. Tchaj-wan však není podle amerického práva uznáván jako suverénní stát, které naopak podporuje nárok Pekingu na ostrov a vyzývá k zaujímání „strategické nejednoznačnosti“ vůči Tchaj-peji.

Čína vyslala rekordních 71 válečných letounů do blízkosti Tchaj-wanu

Zatímco řada předchozích amerických administrativ se zdržela otevřeného vyjádření, zda by Washington zasáhl proti Číně ve prospěch Tchaj-wanu, Biden tento postoj stále více narušoval a přiměl vysoké představitele Bílého domu, aby svá prohlášení několikrát odvolali. Zastánci strategické nejednoznačnosti tvrdí, že tato politika působí jako odstrašující prostředek proti jakémukoli budoucímu útoku ze strany Pekingu a přestává povzbuzovat Tchaj-pej k vlastním agresivním akcím.

Biden se nedávno setkal s čínským prezidentem Si na okraj summitu G20. Cílem bylo snažit se vyřešit různé nevyřešené otázky mezi oběma mocnostmi, obě země však nadále provádějí provokativní vojenská cvičení.

Tokio – které je součástí třístranného bezpečnostního paktu s Washingtonem a Soulem vytvořeného za účelem konfrontace s Pekingem – rovněž vystupňovalo napětí v regionu tím, že oznámilo konec své armády orientované na obranu po druhé světové válce a plánuje, že se v příštích pěti letech stane třetím největším plátcem za zbraně na světě. Spojené státy se navíc snažily přesvědčit své spojence v Severoatlantické alianci, aby se podíleli na jejich operacích ve vodách, které si nárokuje Čína, zatímco Kanada nedávno oznámila plány na provádění dalších vojenských průjezdů sporným Tchajwanským průlivem.

Si Ťin-pching šokoval: Čína podporuje Palestinu s hranicemi z roku 1967

Peking letos výrazně prohloubil své bezpečnostní a diplomatické vztahy s Moskvou, přičemž oba spojenci uzavřeli „strategické partnerství bez hranic“ ve dnech před ruskou invazí na Ukrajinu koncem února.

Asijské velmoci v posledních týdnech prováděly společná cvičení ve vodách a na obloze kolem Japonska i Tchaj-wanu, přičemž v úterý ukončily námořní cvičení ve Východočínském moři. V dalším kole válečných her 14. prosince čínské válečné lodě překročily několik japonských úžin, zatímco ruské stíhačky a bombardéry létaly v blízkosti japonského vzdušného prostoru nad Japonským mořem.

Na zdůraznění rostoucího nepřátelství Pentagon začátkem tohoto týdne zveřejnil video pořízené 21. prosince, na němž je zachycena čínská stíhačka, která se přiblížila k americkému špionážnímu letadlu nad Jihočínským mořem, a obvinil pilota z provedení „nebezpečného manévru“, při němž hrozí srážka.

Zdroj: libertarianinstitute.org