Řada zemí váhavě rozbíhá plány na zavedení vlastní digitální měny. (Foto: ilustrační, Pixabay)

Ta váhavost, s jakou k tomu přistupují, se projevuje např. v tom, co popisuje článek Kryptoměny centrálních bank jako úložiště hodnoty ohrožují globální finanční stabilitu, říká německý činitel, kde vysvětluje, jak je třeba k zavedení digitálního Eura přistupovat obezřetně a přijmout opatření, aby jej šlo sice používat k vyrovnávání transakcí, nikoliv však k ukládání hodnoty. Digitální měny, které jsou v podstatě ekvivalentem hotovosti, by např. hrozily tím, že pokud by došlo k bankovní panice a lidé by se vrhli do hromadného vybírání úspor – „ranu na banky“ – tak by to nešlo nijak držet pod kontrolou, lidé by položili nevěrohodné banky a nešlo by jim dávkovat, kolik si smí vybrat u bankomatu, jak se to dělalo v Řecku, na Kypru i jinde v dobách poslední finanční krize, ani jim vyvlastnit podstatnou část úspor při krachu banky, jak k tomu došlo např. na Kypru a jak to stanovují zákony EU.

Jenže Čína se asi tak moc nebojí krachu svého finančního systému jako Evropané a Američané, kteří to zažili v roce 2008. A tak ani její vývoj vlastní digitální měny alespoň prozatím neplánuje dělat s tolika bezpečnostními vychytávkami, jaké se připravují např. pro digitální Euro. Spíše preferuje, aby to bylo rychle a ona byla první, kdo s tím opravdu přijde se všemi dopady, které to přinese.

Ta čínská digitální měna vydávaná jejich centrální bankou a krytá jejími rezervami, čili CBDC, jak se takové digitální měny označují, bude mít označení DCEP. Počítají, že tím posílí i postavení centrální banky v domácím finančním sektoru a přispěje to k modernizaci jejich ekonomiky. Ještě více ale také doufají, že tím posílí postavení své měny yuanu/renminbi v mezinárodním finančním systému, aby vytlačovali z jejich pozic dolar a euro. Pokud se jim to povede, zřejmě to určitý „převrat“ vyvolá i ve zbytku světa a v dalších finančních systémech.

Ty digitální měny jsou považovány za v podstatě ekvivalent hotovosti a její funkci mají opravdu plnit, nicméně jak už tomu u těch digitálních udělátek bývá, mají funkčnost poněkud rozšířenou. Naše digitální mobilní telefony také nejsou jen ekvivalentem někdejších telefonů, nýbrž jejich funkčnost je oproti nim poněkud rozšířená a podobné to bude i s digitálními měnami včetně digitálního yuanu DCEP. Ten by měl přinést pokračování dosavadního trendu, při němž se během posledních 10 let Čína stala ze země, kde skoro nikdo nepoužíval jiné než hotovostní platby zemí, kde se hotovost už moc nepoužívá. Některé státy v Evropě se snaží stát se bezhotovostními společnostmi a řadou opatření uživatele nutí k ústupu od hotových peněz jako Holandsko a Švédsko. V Číně k tomu lidi spíše nalákali a nebyl to stát, banky nebo obchody, kdo je k tomu dovedl. Byly to digitální společnosti, které přišly na trh Fintech s aplikacemi jako WeChat (Tencent) a Alipay (Ant Financial). Ty zaplavily svými appkami a službami trh, takže teď každý platí všechno telefonem, ale o ty transakce se nestarají banky, což je tak pohodlné, že teď 90 % všech maloobchodních plateb jde přes appky a ten systém zvládne vyřizovat 100 000 plateb za vteřinu. A na takovém systému soukromých platebních společností mimo bankovní sektor chce centrální banka svou digitální hotovost napojit.

Budou pak prý ale muset zvládat 300 000 transakcí za sekundu. Nicméně hotovost si člověk může odnést v kapse, běhat s ní po poušti nebo v Himalájích daleko od internetu a koupit si tam kus velbloudího masa od místních domorodců. Proto takové směny mezi soukromými subjekty pomocí přenositelné peněženky bude muset zvládnout i DCEP. Půjde tedy nahrát do karty a přenést na kartu někoho dalšího jako hotovost z peněženky do peněženky. A zkoušky toho všeho už řadu měsíců běží.

Čínský stát se také velice obává toho, aby na jeho trhu nevznikaly monopoly, které budou mít takovou moc, že s nimi ani vláda nehne, nebo že by bankovní sektor získal tak privilegované postavení nad společností jako na Západě. Proto má tento systém rovněž napomoci vybalancování tržní moci nad finančními transakcemi. A přizpůsobují se tomu i výrobci např. telefonů, kdy Huawei už chystá své telefony, že budou už automaticky pro tyto transakce optimalizovány a mít pro ně v základním systému nahrané aplikace. A člověk si bude proto moci ulehčit život platbami přes čínskou měnu, ať bude kdekoliv na světě.

Zvláště se počítá, že se to hned na počátku začne masové rozmáhat v Africe, kde je Huawei nejoblíbenější značkou telefonů a lidé tam v některých zemích jako Zimbabwe mají chuť utíkat k jiným měnám, než je ta domácí, a silně by to ulehčilo vnitro-africký přeshraniční obchod. Dělají si tedy naděje, že tak začnou vytlačovat některé domácí měny, a též dolar a i africký frank vydávaný francouzskou národní bankou pro velkou část Afriky. Říká se, že kvůli tomu, že chtěl Kaddáfí v Africe zavést zlatem podloženou měnu Afro, dohnala Francie vyděšená ze ztráty postavení vydavatele dominantní africké měny Ameriku, jejíž dolar byl též ohrožen, a Británii k „humanitárnímu bombardování“ Libye a k pomoci džihádistům při svržení tamní vlády. Vydavateli měny totiž její uživatelé platí určitou skrytou daň a navíc vytváří privilegované postavení pro určité bankovní systémy. Teď ale, když přes digitální yuan začne Čína z Afriky zvolna vytlačovat další měny, půjde asi osvědčené humanitární bombardování těžko použít.

Nejen v Číně samotné a v Africe to převrátí vzhůru nohami finanční systém. Ono když si člověk koupí telefon Huawei a bude pak moci rovnou provést vyrovnání s trhovcem na place nebo si koupit od souseda vajíčka bez toho, že by to muselo přes banku, ale také bez ušmudlaných papírků v portmonce, tak se začne yuan šířit všude a propojenost s čínským finančním systémem a poptávka po vyrovnávání v jejich měně dost poroste.

Ač v Africe se to má začít šířit mimo Čínu podle očekávání nejrychleji, čeká se rychlé šíření používání digitálního yuanu po celé Asii a značně i v Latinské Americe. Ovšem jestli dostaneme od místního čínského či vietnamského trhovce to zboží se slevou, když bude v digitálním yuanu, půjde to dost rychle i jinde.

Přitom vše bude podloženo centrální bankou jedné z největších mocností. A tak se dá čekat, že zatímco objem mezinárodních obchodů vyrovnávaných v Eurech už delší dobu stagnuje a objem takových obchodů v yuanech prudce roste zrovna tak jako objem rezerv do yuanů ukládaných, začne význam postavení čínské měny na mezinárodní scéně prudce růst na úkor ostatních měn s postavením mezinárodního platidla.