Čínští vojenští výzkumníci nedávno vyzvali ke zničení satelitů Starlink Elona Muska, což je pro stát mimořádná hrozba vůči soukromému zahraničnímu podniku. (Foto: Flickr)

V prosinci 2021 podala Čína stížnost k OSN, v níž tvrdila, že dvě Muskovy družice Starlink se téměř srazily s modulem Tianhe její vesmírné stanice Tiangong – v dubnu a říjnu 2021 – a že čínští astronauti byli nuceni s modulem stanice manévrovat, aby se srážce vyhnuli. Starlink je součástí společnosti SpaceX Elona Muska a družice jsou součástí plánu zpřístupnit internetové pokrytí z družic po celém světě, přičemž cílem je vynést na nízkou oběžnou dráhu Země téměř 12 000 družic Starlink.

Vesmír se stává přeplněným a rizika kolize – ať už se satelity, nebo vesmírným odpadem – nejsou ničím novým. Je příznačné, že Čína byla mezi prvními, kdo pomohl vytvořit velkou část tohoto odpadu: V lednu 2007 Čína otestovala svou první úspěšnou protisatelitní raketu (ASAT), která zničila jednu z jejích vlastních neaktivních meteorologických družic a způsobila jeden z největších incidentů s vesmírným odpadem na světě. Tento vesmírný odpad se stále vznáší ve vesmíru a každý den způsobuje riziko srážky.

Spojené státy odmítly tvrzení Číny, že družice Starlink ohrozily čínskou vesmírnou stanici. USA uvedly, že pokud by existovala „významná pravděpodobnost kolize“ s čínskou vesmírnou stanicí, USA by Čínu předem upozornily. „Vzhledem k tomu, že tyto aktivity nesplňovaly práh stanovených kritérií pro mimořádné kolize, nebylo ani v jednom případě nutné zasílat mimořádná oznámení.“

Čína nyní jde ještě o krok dál: Čínští vojenští výzkumníci hrozí, že Muskovy družice Starlink musí být zničeny. Zdá se však, že problémem není ani tak obava ze srážky, ale spíše to, že se Čína domnívá, že by družice Starlink mohly být využity k vojenským účelům a ohrozit tak to, co Čína nazývá svou národní bezpečností.

Pět vysoce postavených vědců z čínského obranného průmyslu v čele s Renem Yuanzhenem, výzkumným pracovníkem Pekingského institutu pro sledování a telekomunikace – který spadá pod strategické podpůrné síly Lidové osvobozenecké armády (PLA) – nedávno napsalo, že „by měla být přijata kombinace měkkých a tvrdých metod zabíjení, aby některé družice Starlink ztratily své funkce a zničily operační systém konstelace“.

Metody měkkého ničení se zaměřují na software a operační systémy družic, zatímco metody tvrdého ničení fyzicky ničí družice, například pomocí zbraně ASAT.

Podle vědců by Čína měla „energicky vyvíjet protiopatření“ proti Starlinku, protože takové schopnosti jsou nezbytné k tomu, aby si Čína „udržela a získala vesmírné výhody v ostré vesmírné hře“.

Není překvapením, že Čína horlivě kopíruje společnost SpaceX Elona Muska, aby dosáhla svých vlastních vesmírných ambicí: Například čínská raketa Dlouhý pochod 2C, kterou Čína vypustila v létě 2019, měla části „prakticky totožné“ s těmi, které se používají k řízení rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Čína není jediným státním aktérem, který projevil zájem zasahovat do Muskových satelitů Starlink.

Také Rusko se snažilo rušit internetové služby Starlinku na Ukrajině a neuspělo. „Starlink zatím odolal ruským pokusům o kybernetické rušení a hackerské útoky, ale oni své úsilí stupňují,“ napsal Musk v květnu na Twitteru.

Starlink představuje pro Rusko problém, protože Muskovy satelity umožnily Ukrajině zůstat připojená k internetu – a ke zbytku světa – uprostřed pokusů ruského prezidenta Vladimira Putina odříznout zemi od internetu.

Musk začal koncem února na žádost ukrajinských vládních představitelů posílat na Ukrajinu terminály Starlink jako zálohu pro případ, že by se Rusko předvídatelně pokusilo odříznout přístup k internetu. Podle jednoho amerického generála použití Starlinku na Ukrajině zhatilo Putinovy pokusy o izolaci země.

„Strategický dopad je takový, že to zcela zničilo Putinovu informační kampaň,“ řekl brigádní generál Steve Butow, ředitel vesmírného portfolia v Defense Innovation Unit.

„Dodnes se mu nepodařilo Zelenského umlčet.“

„Máme více než 11 000 stanic Starlink a ty nám pomáhají v každodenním boji na všech frontách,“ řekl serveru Politico ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov.

„Jsme připraveni, i když není světlo, není pevný internet, prostřednictvím generátorů využívajících Starlink obnovit jakékoli spojení na Ukrajině.“

Výhrůžky Číny vůči Muskově Starlinku jsou dalším důkazem toho, že země není připravena nechat nikoho stát v cestě své „nelítostné vesmírné hře“, jak se Čína vyjádřila. Generál David Thompson, první zástupce náčelníka amerických vesmírných sil pro vesmírné operace, se možná snažil hrozbu čínské komunistické strany Západu bagatelizovat a označil ji za pouhou „stínovou válku“.

V této „vesmírné válce“ Čína – a v o něco menší míře Rusko – denně provádí útoky na americké satelity pomocí laserů, radiofrekvenčních rušiček a kybernetických útoků. Útoky jsou sice prozatím „vratné“, což znamená, že poškození napadených družic není trvalé, ale ukazují na zlovolné záměry Číny.

„Hrozby skutečně rostou a rozšiřují se každým dnem. A je to skutečně vývoj aktivit, které probíhají již dlouhou dobu,“ řekl Thompson v listopadu 2021.

„Nyní jsme skutečně v bodě, kdy existuje celá řada způsobů, jak mohou být naše vesmírné systémy ohroženy.“

Kromě „ostré vesmírné hry“ Čína razí řadu projektů, které výrazně urychlí kosmické schopnosti země.

Čína údajně urychlila svůj program vypuštění solární elektrárny do vesmíru. Podle listu South China Morning Post je účelem elektrárny přenášet elektřinu na Zemi přeměnou sluneční energie na mikrovlny nebo lasery a nasměrováním této energie na Zemi. První start projektu je naplánován na rok 2028 a bude prvním takovým projektem ve vesmíru na světě. Je pravděpodobné, že Čína tento nápad převzala od USA; NASA údajně podobný plán navrhla již před více než dvaceti lety, ale nikdy jej nerozvinula.

Čína nedávno zahájila svou třetí misi s posádkou k modulu Tianhe vesmírné stanice Tiangong, kde budou tři astronauti pracovat na dokončení vesmírné stanice před prosincovým návratem na Zemi. Čína vypustila první modul vesmírné stanice Tiangong teprve v dubnu 2021, ale očekává, že vesmírná stanice bude mít plnou posádku a bude fungovat do konce roku, kdy bude mít další dva vědecké laboratorní moduly a robotickou nákladní loď. Vesmírná stanice také pomůže Číně rozmístit a provozovat její nový vesmírný dalekohled Xuntian, který má „konkurovat stárnoucímu Hubbleovu vesmírnému dalekohledu NASA, s 300krát větším zorným polem a podobným rozlišením. Bude provádět pozorování v ultrafialovém a viditelném světle a provádět výzkumy týkající se temné hmoty a temné energie, kosmologie, galaktického vývoje a detekce blízkých objektů.“ Start sondy Xuntian je naplánován na rok 2024.

Výslovným cílem Číny je stát se do roku 2045 přední světovou vesmírnou velmocí. Je důležité mít na paměti, že čínský vesmírný program – dokonce i to, co by mohlo vypadat jako neškodné, civilní aspekty výzkumu vesmíru – je silně militarizovaný. Organizací, která má na starosti čínský pilotovaný vesmírný program, je například Čínský úřad pro pilotované vesmírné inženýrství, který spadá pod Oddělení rozvoje vybavení Ústřední vojenské komise Číny. Podobně Lidová osvobozenecká armáda řídí čínské kosmodromy, řídicí střediska a mnoho čínských družic.

Zdroj: gatestoneinstitute.org