Čínští vědci dosáhli významného průlomu v oblasti čisté energie tím, že do funkčního reaktoru s roztavenými solemi na bázi thoria vložili čerstvé palivo. (Foto: Flickr)

Podařilo se jim to za provozu reaktoru, což představuje významný krok vpřed v celosvětovém úsilí o využití thoria jako bezpečnější a hojnější alternativy uranu v jaderné energetice.

Tento milník byl odhalen na uzavřeném zasedání 8. dubna v Čínské akademii věd (CAS), kde se s kolegy o novinku podělil hlavní vědecký pracovník projektu Xu Hongjie.

Thoriový reaktor zahájil v Číně reálný provoz

Podle deníku Guangming Daily, se experimentální jednotka nachází v poušti Gobi a vyrábí 2 megawatty tepelného výkonu.

K přenášení paliva a řízení tepla využívá roztavenou sůl, zatímco thorium slouží jako zdroj radioaktivního paliva.

Odborníci již dlouho považují thoriové reaktory za další skok v energetických inovacích. Někteří vědci odhadují, že jediný důl bohatý na thorium ve Vnitřním Mongolsku by teoreticky mohl pokrýt energetické potřeby Číny na desítky tisíc let s mnohem menším množstvím radioaktivního odpadu než současné reaktory na bázi uranu.

Xu prohlásil, že Čína se dostala do světového vedení. „Nyní vedeme na světové hranici,“ řekl na setkání.

Přirovnal mezinárodní závod ke klasické pohádce a dodal: „Králíci občas dělají chyby nebo zleniví. Tehdy se želva chopí své šance.“

Thorium změní budoucnost jaderné energetiky

Thorium má oproti uranu jako jadernému palivu několik výhod. V zemské kůře se vyskytuje mnohem hojněji a produkuje méně radioaktivního odpadu s dlouhou životností.

Jeho vedlejší produkty jsou také méně vhodné pro zbrojení, což snižuje bezpečnostní rizika. Ve spojení s technologií roztavených solí pracuje reaktor při atmosférickém tlaku a přirozeně omezuje přehřívání, což zvyšuje celkovou bezpečnost.

Tyto vlastnosti činí thoriové reaktory atraktivními ve světě, který usiluje o čisté a bezpečné zdroje energie.

Pokrok v Číně

V 60. letech 20. století američtí výzkumníci postavili a testovali první reaktory s roztavenými solemi, ale Spojené státy nakonec tento program odložily ve prospěch technologie založené na uranu. „USA ponechaly svůj výzkum veřejně přístupný a čekaly na vhodného nástupce,“ řekl Xu. „Tímto nástupcem jsme byli my.“

Xu a jeho tým v Šanghajském ústavu aplikované fyziky AV ČR prostudovali odtajněné americké dokumenty, obnovili staré experimenty a poté technologii dále rozvíjeli. „Zvládli jsme všechny techniky v literatuře – a pak jsme se posunuli dál,“ řekl.

Úsilí týmu se rychle zintenzivnilo. Výstavba současného reaktoru začala v roce 2018 a tým se rozrostl z několika desítek výzkumníků na více než 400.

Mnozí z nich vynechali dovolenou a zůstali na místě po většinu roku. Reaktor dosáhl kritičnosti v říjnu 2023, plného výkonu dosáhl v červnu 2024 a jen o čtyři měsíce později úspěšně dokončil provozní přikládání thoria.

Větší thoriové reaktory jsou již ve výstavbě

Xu uvedl, že si zvolili těžší, ale smysluplnější cestu, když se zaměřili na vybudování reálného řešení, místo aby se honili pouze za akademickými výsledky. „Zvolili jsme tu nejtěžší, ale správnou cestu,“ řekl.

Poukázal také na symbolické načasování, když poznamenal, že „přesně před 57 lety – 17. června – Čína odpálila svou první vodíkovou bombu“. Nyní Čína usiluje o podobný převratný efekt na světovém trhu s energií.

Země již staví mnohem větší thoriový reaktor na roztavené soli, který by měl dosáhnout kritického stavu do roku 2030 a vyrábět 10 megawattů elektřiny.

Zdroj: interestingengineering.com