Když Čína roku 2018 spustila systém zlatem podložených, v yuanech denominovaných cenných papírů k obchodům s ropou, američtí stratégové se vyděsili více, než kdyby začala posilovat jaderný arzenál, neboť o nic se nebojí tolik, jako o dominanci dolaru na světových trzích a vzestup petro-yuanu, který by zasadil smrtelný úder petro-dolaru, je pro ně dost možná něco jako pád asteroidu či výbuch super-vulkánu v Yellow Stone. (Foto Reddit)

Ovšem nic dramatického se neděje, ani se nikdo o žádnou hrůzu nepokouší, dolar však mírně ale jistě vadne a některé další měny jako yuan a euro rostou, ale všechno to má spíše charakter postupného trendu směřujícího k měnovému multilateralismu na světových trzích, než aby šlo o souboj finančních titánů o dominanci. Nicméně před pár dny ohlásil Mezinárodní měnový fond (MMF), že podíly měnových rezerv denominovaných v amerických dolarech se ve čtvrtém kvartále propadl na 59,0%, tj. nejméně od roku 1995.

Obrázek vývoj podílu dolarových rezerv světa podle času.

A jako by toho bylo málo, tak se teď v dubnu stala Čína první, kdo rozběhla digitální měnu své centrální banky. Dá se čekat, že to silně přispěje k zapojení yuanu do mezinárodního vyrovnávání zejména mezi zeměmi ASEAN. Šíří se i konspirační teorie, že i sám Bitcoin je trojský kůň Číny k podrytí postavení jiných měn, zejména pak dolaru.

Obrázek vývoj propadu dolaru vůči bitcoinu.

Konspirační teorie o uchvácení světového trhu yuanem, co sesadí dolar, se však nažhavily doruda, když teď Čína povolila domácím subjektům dovážet zlato v dosud nevídaných množstvích a samotná její centrální banka v poslední době dost své zlaté rezervy rozšiřuje.

Ty zprávy hned vyhnaly ceny zlata oproti US dolarům nahoru.

Čína dováží zlato za zhruba 600 milionů $ měsíčně, čili zhruba 10 tun, to je zrychlení proti roku 2019, kdy dovezla zlaté pruty za 3,5 miliardy $, tj. asi 75 tun. Jestřábí stratégové to vidí jako děsivější manévry, než kdyby rozpoutala prudké jaderné zbrojení, neboť by to mohlo znamenat přípravu útoku na dominanci amerického dolaru nad světovým trhem pomocí zlatem podloženého yuanu.

Ilustrační graf hroucení kupní síly dolaru v čase.

Ale finančníci, kteří se na to dívají více do hloubky, motivaci Číny vidí jinak. Ta nechce způsobit zhroucení dolaru, nýbrž se zhroucení dolaru naopak bojí a potřebuje se proti němu zajistit.

Alasdair Macleaod loni napsal: „Čína může utéci chmurnému osudu, který by přinesl kolaps dolaru, když svou měnu yuan sváže se zlatem. Ze všech významných ekonomik je to právě Čína, kdo je nejlépe nachystán na zdravé peněžní řešení.“ Také další zasvěcení realisté tvrdí, že USA nejsou tak moc ohroženy armádami Ruska a Číny, jako je pro ně, a zejména pro dolar, největší hrozbou americký státní dluh. Ti také tvrdí, že kdyby Čína všechno to zlato monetizovala, tak by mohla dolar zabít hned zítra.

Jenže Čína roste a prosperuje z prosperity světa jako celku a z fungování mechanismů, na kterých mezinárodní spolupráce funguje. Proto, jelikož jsou USA důležitou složkou světové ekonomiky, potřebuje i prosperitu Ameriky, z níž má jako celý svět sama prospěch, neboť tak funguje globální sdílený úděl lidstva, a chce, aby fungovaly mechanismy, na nichž stojí fungování světového trhu, mezi nimiž hraje dolar jednu z klíčových rolí. Jeho zhroucení by bylo extrémně nákladné pro celosvětovou ekonomiku a tudíž i pro Čínu. Prosazování vlastní měny ji jistě těší, ale dá si velký pozor, aby yuan nefungoval jako destruktivní síla narušující něčí prosperitu. A tak jí jistě nebude vadit, když se za generaci yuan postupným vývoje stane hlavní světovou měnou, ale nesmí to jít tak, aby se hroutily nějaké dolarové mechanismy s následnými škodami.

Sama má značnou část svého bohatství uloženou ve 3,4 bilionech $, z toho 1,5 bilionu v amerických státních i jiných dluhopisech, a to nechce znehodnotit. Tím se dluhově financují dodavatelé čínských komodit spojených s iniciativou pásu a cesty a zhroucení hodnoty těchto aktiv by pro ni bylo strašnou jak finanční ztrátou, tak i ztrátou vlivu v zemích, s nimiž spolupracuje.

Čínské vazby spolupráce se světem jsou realizovány pomocí mechanismů postavených převážně na dolarech. Většina dluhů světa vůči Číně je v dolarech a ne v yuanech, tudíž by na zhroucení dolaru ošklivě prodělala. Jelikož je dost možná největším světovým věřitelem v amerických dolarech. Čína se tedy vyhýbá agresivním postupům, které by sice snad mohly posílit její geoekonomickou a geopolitickou váhu, ale poškodily by prosperitu světa i Číny.

Jistě se ráda se svou měnou bude postupně čím dál více prosazovat, ale hroucení dolaru v důsledku jeho inflačního znehodnocování kvůli americkému státnímu dluhu je pro ni zdrojem starostí, a ne potěšení. Současná opatření jsou proto spíše zajišťováním proti přílišnému poklesu hodnoty dolaru a možnosti jeho zhroucení, než aby ničení dolaru chtěla urychlit.

Světoví finančníci se hrozí, že současná inflační politika přinese bankovní krizi, proti které byla finanční krize 2008-09 procházka růžovou zahradou. Tato krize byla prý tak kategorie 2 až 3, hrozí ovšem, že USA si inflací zničí měnu a svůj i světový bankovní systém finanční krizí kategorie 5, a na to se Čína prozíravě připravuje. Musí si připravit prostředky k zajištění vlastní měny a k záchraně systémů, na nichž trh funguje.

Nejstrašnější z možností by bylo po zhroucení dolaru urychleně improvizovaně vytvořit zlatým standardem a vlastní měnou podepřený náhradní finanční systém, ale ač by to její vliv posílilo, prosperitu světa a tudíž i Číny by to oslabilo další krizí, které by se jistě ráda vyhnula, nicméně, usilovně se připravuje, aby ji případně dobře přežila. A tak rychle skupuje zlato a vytváří záložní finanční mechanismy včetně digitalizace yuanu.

Čína by jistě ráda, aby se její zlatem zajištěný a digitalizovaný yuan silně prosazoval, jako se to už děje zejména v obchodech a měnových politikách přilehlých asijských zemí. Její měna se tím bude celosvětové stávat čím dál atraktivnější a začne se prosazovat proti jiným měnám. Smí to pozvolna přerůstat do globálního rozsahu, ale nebude se snažit nic zhroutit a vyvolat jakoukoliv krizi. Každá taková krize by měla dopady na prosperitu světa a tedy i Číny. Každé zhroucení měny, by mělo dopady na hodnotu čínských pohledávek vůči zbytku světa.

Čína bude nepochybně pozvolna stejně, jako buduje pás a cestu budovat a do světa šířit lepší finanční mechanismy než ty provázané s dolarovým systémem. A proti zhroucení dolarového systému se bude zabezpečovat, protože to i pro ni znamená nebezpečí. Dolar ale pozvolna ve prospěch yuanu vyklízí světové hřiště, je to ovšem hlavně díky počínání USA samotných a ne Číny.

Nic netrvá věčně. Obrázek výše zobrazuje rezervní měny různých zemí, které kdysi vládly světu, od roku 1400.