Marlene Weise dostala na 30 dnů zákaz Facebooku za vystavení dvojice obrázků: Jeden ukazoval íránský ženský volejbalový tým ze 70. let oblečený to triček a šortek, druhý současný íránský tým oblečený do hidžábů a oděvů zakrývajících paže a nohy.

„Musí se snad zákona a smluvních podmínek dbalý uživatel služeb společností jako Facebook nebo Twitter podvolit vymazání svého obsahu nebo zákazu svého vstupu za to? Následný rozsudek představuje důležitou fázi vítězství pro svobodu slova." — Joachim Nikolaus Steinhöfel, advokát a proti-cenzurní aktivista.

Soud v Berlíně v ydal předběžné opatření proti Facebooku. Pod hrozbou pokuty 250 000 euro nebo vězení byl Facebook povinen obnovit komentář tohoto uživatele, kterého smazal. Tento výnos navíc společnosti zakázal, aby tomuto uživateli dala za tento komentář zákaz.

To bylo poprvé, kdy se německý soud potýkal s důsledky německého zákona o cenzuře internetu, který nabyl účinnosti 1. října 2017. Tento zákon stanovuje, že společnosti sociálních médií musí mazat a blokovat „zjevně“ trestné urážky, jako pomluvy, nactiutrhání, očerňování nebo podněcování do 24 hodin od obdržení stížnosti uživatele.

Jak poukazovali mnozí kritici, tato stání cenzura podřizuje svobodu slova svévoli korporací, které budou nejspíše cenzurovat více, než je absolutně nezbytné, než aby riskovaly drtivé pokuty až 50 milionů eur. Podle zprávy v novinách mají cenzoři Facebooku jen deset sekund na rozhodnutí, zda komentář vymazat nebo ne.

Ten případ, který musel řešit berlínský soud, spočíval v tom, že 8. ledna 2018 vydal na své facebookové stránce švýcarský deník Basler Zeitung určitý článek s názvem „Viktor Orbán mluví o muslimské invazi." V upoutávce se psalo:

„Viktor Orbán se diví, jak v zemi jako je Německo...lze chaos, anarchii a ilegální překračování hranic oslavovat jako něco dobrého.“

Uživatel Facebooku Gábor B. pak vystavil komentář:

„Němci čím dál více blbnou. Není divu, když je levičácká média každý den zavalují falešnými zprávami o těch 'kvalifikovaných pracovnících', klesající míře nezaměstnanosti nebo Trumpovi."

Tento komentář si rychle vysloužit nejvíce „lajků“, dokud jej Facebook nesmazal kvůli údajnému porušení „pravidel Facebookové komunity.“ Gábor B. dostal navíc zákaz Facebooku na 30 dnů.

„Člověk sice může názor v tomto komentáři sdílet nebo ho naopak považovat za polemický či neobjektivní,“ řekl Gatestone advokát Gábora B. Joachim Nikolaus Steinhöfel. „Je tu ale jedna důležitá věc: Tento komentář je chráněn právem na svobodu slova." Dodal, že než šel k soudu, tak jeho advokátní kancelář dostala písemné varování od Facebooku.

„Facebook částečně ukončil a zrušil ten zákaz, ale komentář neobnovil. Advokáti Facebooku nás uvědomili, že přes nové přezkoumání dospěli k závěru, že komunitní pravidla byla uplatněna správně a že tudíž by se tento obsah neměl obnovovat - kdy s tímto hodnocením jsme my nesouhlasili."

Steinhöfel kromě toho, že je advokátem, je i renomovaným žurnalistou, bloggerem a anti-cenzurním aktivistou. Vede webovou stránku, kde zadokumentoval nesčetné případy, v nichž Facebook vymazal obsah nebo zakázal uživatele občas i obojí. Facebook zjevně často zakazuje uživatel kvůli komentářům, které jsou kritické k masové imigraci nebo k určitým aspektům islámské kultury. Např. Frank Bormann dostal zákaz v březnu 2018 poté, co vtipkoval: „Muslimští muži si berou druhou manželku. Aby jim pak ufinancovali tento jejich život, berou si Němci druhé zaměstnání."

Facebook má občas zjevně něco i proti nepřímé kritice teroristických organizací. V dubnu 2018 dostal na tři dny zákaz Christian Horst, když vystavil obrázek členů palestinské teroristické organizace DFLP zdravících Hitlerovským hailováním.

Občas dostávají uživatelé zákaz, aniž by k tomu byl jakýkoliv zjevný důvod. V březnu 2018 dostala Marlene Weise na 30 dnů zákaz Facebooku za vystavení dvojice obrázků: Jeden ukazoval íránský ženský volejbalový tým ze 70. let oblečený to triček a šortek, druhý současný íránský tým oblečený do hidžábů a oděvů zakrývajících paže a nohy.

Steihöfel vysvětluje, že soudy obvykle předběžná opatření nezdůvodňují. Soud by však měl ručit za tvrzení, že dotyčný smazaný obsah bylo možno přeci jen považovat za zákonný a legitimní.

„Toto je průlomové rozhodnutí a první takový výnos německého soudu ... Uživatelé konečně mohou něco dělat proti netransaprentním podnikatelským praktikám nějaké korporace, která se staví ke své odpovědnosti jako kšeftman s ojetými koly."

Steinhöfel říká, že vzhledem k dominantnímu tržnímu postavení Facebooku, bude mít výsledek této právní bitvy dalekosáhlé důsledky pro komunikaci a pro výměnu názorů na sociálních médiích. „Musí se snad zákona a smluvních podmínek dbalý uživatel služeb společností jako Facebook nebo Twitter podvolit vymazání svého obsahu nebo zákazu svého vstupu za to? Následný rozsudek představuje důležitou fázi vítězství pro svobodu slova."

Stefan Frank
Zdroj: gatestoneinstitute.org