V čase totální protiruské hysterie ve Velké Británii a USA je velmi obtížné si představit, aby se bývalý šéf britské zahraniční rozvědky odvážil veřejně vystoupit proti jednomu ze základních kamenů protiruské veřejné kampaně, takzvanému Trumpovu ruskému spisu.
Právě tímto spisem sestaveným příslušníkem MI6 Christopherem Steelem začalo vlastně úřední vyšetřování, které se již tři roky snaží dokázat, že prezident USA je skutečně agent Kremlu. Jeho bývalý šéf ale uctivě, nýbrž pevně, vysvětlil americkým novinářům, že tento dokument je v podstatě naprostý výmysl.
„Ruský spis Trumpa známý rovněž jako Steelův spis je v podstatě velmi příznačný dokument z doby postpravdy, a co se týče dlouhodobých geopolitických následků se mu jen, málo co vyrovná.
Spis obsahuje pět vážných obvinění proti Ruské federaci, nesmíme ignorovat fakt, že z hlediska dost značné části americké společnosti jsou dokázaná.
- Rusko již mnoho let zásobuje Donalda Trumpa tajnými informacemi, které používá, aby zkompromitoval své politické oponenty. Informační podpora Trumpa ze strany ruských silových struktur byla prý zahájena už 6 let před jeho zvolením za prezidenta. Víc než to, tvrdí, že budoucí prezident USA navázal s ruskými tajnými službami prakticky barter: výměnou za kompromitující informace o svých politických odpůrcích prý zásoboval ruské tajné služby informacemi o aktivitách ruských oligarchů v USA.
- Ruské struktury mají prý Trumpa kompromitující záznamy jeho velmi extravagantních hrátek s prostopášnými ženami v prezidentském pokoji moskevského hotelu.
- Ruské úřady a Trump uzavřeli dohodu, aby zorganizovali Trumpovo vítězství ve volbách, a koordinovali své aktivity během volební kampaně.
- Trump údajně uzavřel s ruským vedením dohodu: Rusko předalo WikiLeaks kompromitující informace o Hillary Clintonové, za což Trump slíbil ústupky v zahraniční politice.
- Vysocí zaměstnanci štábu Donalda Trumpa prý osobně jednali se zástupci ruské politické elity a „ruskými agenty“ o otázkách získání kompromitujících informací o oponentech a o finanční podpoře.
Když čteme obvinění obsažená ve Steelově spisu, nemůžeme se zbavit dojmu, že je to ve skutečnosti hollywoodský scénář špiónského akčního filmu kategorie B, poněvadž je těžké uvěřit, že takový dokument, ve kterém chybí nejen logika, ale také jakékoli důkazy, mohl být skutečně napsán váženým analytikem.
Problém je v tom, že spis byl sestaven bývalým vysokým zaměstnancem MI6 Christopherem Steelem, kterého americké tajné služby považují za předního odborníka na Rusko, tím spíš, že v MI6 také pracoval na ruském tématu. Proto kritici spisu, kteří žádají důkazy těchto groteskních obvinění, jsou zase sami obviněni z práce pro Kreml a z nepochopení toho, že „zdroje odborníků MI6“ ve vyšších kruzích ruské moci jsou přísně tajné.
Takže schéma je naprosto nedotknutelné. Tím divněji vypadá rozhodnutí bývalého šéfa MI6 sira Johna Scarletta podkopat důvěru vůči hlavnímu dokumentu dneška proti Trumpovi a proti Rusku. 18. března zveřejnil americký portál Daily Wire videozáznam washingtonské konference o bezpečnosti, během které položili Johnu Scarlettovi několik otázek o Steelově spisu a o samotném Christopheru Steelovi, který řídil ruské oddělení britské rozvědky právě v době, kdy samotný sir Scarlett řídil celou britskou rozvědku.
Američtí novináři líčí reakci bývalého šéfa britských rozvědčíků následovně: „(Novinář) se zeptal Scarletta, co si myslí bývalý šéf MI6 o daném spisu a věří-li tomu, co obsahuje.“ „Ne,“ řekl Scarlett. A dodal: „Seznámil jsem se s tím a zdálo se mi, že je to komerční průzkum. Zdroje neznám. Mohou mít pravdu, ale nemusí. Tyto zdroje budou nejspíš přeceněny, a již se to stalo.“
Na otázku, jestli existují šance na potvrzení obvinění vyložených ve spisu, odpověděl bývalý ředitel MI6 záporně, a otázce o osobních kvalitách svého bývalého podřízeného se prostě slušně vyhnul.
Avšak na otázku, proč bývalý šéf ruského oddělení britské rozvědky použil ve svém spisu nepotvrzené informace, následovala přímá odpověď: „Byly to komerční průzkumné zprávy, což bylo jasné. Proto vzniká otázka, jak se ocitly tam, kde se ocitly, kdo je objednal, atd.“
Sir Scarlett, vysoce postavený britský špión, projevil velkou odvahu. Právě odvahy je zapotřebí, aby člověk nazval Steelův spis politickou objednávkou a prohlásil, že nikdy nebude potvrzený. Stojí za zmínku, že samotný Scarlett pracoval, než byl jmenován ředitelem MI6, v Moskvě a výborně ovládá ruštinu. Víc než to, byl dokonce vyhoštěn z Ruska v roce 1994 kvůli rusko-britskému diplomatickému skandálu. Avšak po podobných prohlášeních může být bývalý šéf britské rozvědky sám obviněn z práce pro Kreml a nepomohou má žádné staré zásluhy.
Nehledě na to, že větší část amerických, a tím spíš britských, masmédií bude ignorovat jeho postoj, již samotný fakt jeho zveřejnění poukazuje na to, že se přinejmenším jistá část anglosaské elity odmítá tvářit, že věří rusofobským pohádkám slátaným narychlo za peníze jednoho vlivného amerického politického klanu.
